Elixír mládí aneb: „Co hlava vymyslí, tělo následuje!

Druhý vánoční svátek. Klid, televize, cukroví a nicnedělání. V televizi běží Císařův pekař a právě sleduji scénu, kdy se starý Rudolf dívá do rozbitého zrcadla na mladého Rudolfa. Věří, že omládl. Věří, že se dívá sám na sebe. A to mi něco připomnělo .. Techniku vizualizace.


Představte si, někdo to samé zinscenuje pro Vás. Že zkrátka ráno přistoupíte k zrcadlu a uvidíte tam samu sebe v ideální podobě. Jste mladší, štíhlejší, máte delší, hustší vlasy, dokonalou a napnutou pleť, žádný pupínek, vrásky, povislé rysy, unavený výraz … (případně vyškrtněte, případně dosaďte další …)
A jak se tak na sebe den po dni díváte, maximálně spokojena sama se sebou, tělo které dostává z mozku signály: „jsem to ale krásná, radost pohledět“, tomu začíná věřit. A tím se  postupně k tomu obrazu začíná přibližovat. Začíná se měnit. Čemu věřím, to jsem.
Tuto techniku umí používat každý. Byť nevědomě a v negativním smyslu. Není člověka, který se nezačne například drbat ve vlasech, když se mluví o vších. A to je přesně to samé, jen opačně.
Když ale ty špatné věci jdou jaksi snáz …
Budu se nad tím muset zamyslet !