Olinka z lahůdek, Helena z porcelánu, Monika z intru … a já

Co o nás vypovídají filmoví hrdinové, kteří se nám líbí?
A nezapomeňme, že stejnou měrou o nás vypovídají i ti,
kteří se nám nelíbí, kteří nás rozčilují.

Je to jednoduché,

každý, kdo nás „nenechá chladným“, nám sděluje něco zásadního o nás samých.

Poukazuje totiž na něco v nás.
Může tím být potenciál, který v sobě nosíme a z nějakých důvodů ho nevyužíváme. Můžou to být vlastnosti, které máme, které jsou potlačeny a které neumíme nebo nechceme rozvíjet.
Je to zkrátka nějaký druh „kvality“, kterou v sobě nosíme.

Lidé a hrdinové, kteří nás až bytostně rozčilují, zase ukazují na nějaké naše špatné vlastnosti, nedokonalosti a chyby. Otevřeně nám je odhalují – rozprostřené jako v zrcadle, naservírované jak na stříbrném podnosu. To se pak není čemu divit, že nás musí notně rozčilovat, když vlastně vidíme sami sebe.
Nic se prostě na světě neděje jen tak.

A co mě fascinovalo – ať v dobrém či zlém na hrdinkách socialistických filmů, které jsem coby děvče milovala?

Olinka z lahůdek

olinkaOlinka ze seriálu „Žena za pultem“ byla prototyp extrovertky. Byla výřečná, pohotová a vždycky uměla najít a použít tu správnou hlášku a ve správný čas. Byla velmi sebevědomá a přesvědčivá. Měla břitký humor a zvonivý smích.
Ztělesňovala všechno, co introvertní dívce chybělo. Ukazovala na potenciál „projevit se“, nehroutit se z problémů a lehce proplouvat životem.  Na koho její osobnost zapůsobila (jako na mě), měl zřejmě na nějaké rovině co do činění s projevením se. Více se prosazovat,  brát život jako hru, stavět sebe za „hlavní hrdinku“. To byla asi zásadní témata ke zpracování.

Helena z porcelánu

helena3

Podobný typ jako předchozí Olinka z lahůdek. Olinka ale ukazovala více na postoj k životu, kdežto Helena na postoj k sobě.
Helena z filmu „Holky z porcelánu“ byla prostě ta krasavice s parukou. Nosila místo pracovní zástěry krátkou halenu, místo pantoflí boty na vysokém podpatku. Byla ztělesněním ženskosti a vyzývavé koketnosti. Každá, která měla problém se svým ženstvím, zřejmě měla také problém „skousnout“ tuhle slovenskou kočku.

Helena si prozpěvuje a nenuceně „pluje“ skladem porcelánu jako na přehlídkovém molu a každá žena, která má potíž se sebepřijetím, šílí. A přitom by stačilo málo. Třeba najít „sexbombu v sobě“ (viz můj článek) a problém by byl vyřešen. Antipatie k Heleně by rázem opadly. A pak bychom si mohly říkat: „Proč mi ta holka vlastně vadila? Vždyť je docela milá!“ Ano, je milá – je upřímná, touží po lásce a dokonce si ušila kabát z ubrusu (viz titulní fotka)! Ale mít ji ráda, to chce mít nejdříve vyřešený vztah k sobě.

Monika z intru

gajerova3

Monika z internátu – tedy „intru“ z filmu „Housata“ v podání Veroniky Gajerové byla intrikánka, trochu mrcha a velká koketa. Manipulovala spolužačkami a nápadníky. Chtěla pro sebe jen to nejlepší a za každou cenu. Byť nečestnými prostředky si chtěla vydobýt své místo pod sluncem.
A hlavně měla hezké oblečení! Jak já jí záviděla bílý kožíšek, vysoké kozačky nebo khaki kombinézu. Bože, kde to sehnala? Asi měla tetu v západním Německu, jinak jsem si to neuměla vysvětlit.

gajerova2

 

Monika prostě „brnkala“ na naši povrchní a světskou stránku. Pokud se nám líbila (mě tehdy ano – rozhodně víc než její charakterní spolužačky – alias chudinky), poukazovala na naši „esenci“ soutěživosti, ega, konzumu a na uspokojení touhy po obdivu.

Pavla z normální rodinky

jana stepankova

Po letech, když jsem seriál „Taková normální rodinka“ viděla znovu, jsem si uvědomila: „Tak odtud vítr vane.“ Odtud možná plyne nevysvětlitelný původ mé touhy cvičit jógu. Sledovala jsem všechny díly pozorně a došlo mi, že jsem „hltala“ zejména sekvence, kdy Pavla  (Jana Štěpánková) mluví o józe nebo ji praktikuje. Tam to možná všechno začalo. To je možná prapůvod mé současné aktivity. Tehdy Pavla v seriálu sepjala ruce …. a já mám dnes „jógové studio.“
Buďme tedy obezřetní, na co se naše děti dívají. Nemusí to mít vždycky tak blahodárný dopad jako jóga.

Saxana

saxana-divka-na-kosteti-foto-Filmove-studio-Barrandov copy

Na Saxaně mě kromě skvělého outfitu fascinovala její bezbřehá,

okouzlující poctivost a krásná naivita. Jak tváří v tvář grázlíkům v čele s Janem Krausem řekla: „Já bych chtěla poznat, co je to – mít rád.“ Jednoduše byla půvabná ve své upřímnosti, důvěře a otevřenosti (i když svým zjevem působila velmi „osudově“ a dominantně. Ale takové už čarodějnice bývají :-)
Saxana tedy apelovala na moji otevřenost a přímost, kterou jsem v sobě měla. Ale protože se tyhle vlastnosti v době mého dětství „moc nenosily“, zůstaly uvězněné uvnitř a „Saxana“ je jen tak lehce „vytahovala ven“.

Sledujte tedy pozorně, co hrdinové filmů ve vás rozehrávají.

Doporučuji udělat si taky malou inventuru svých favoritek. Pravděpodobně se o sobě něco hodně zajímavého dozvíte.
Děkuji za pozornost.