Jaká jste?: Taková – jaké jsou vaše boty!

Vyzkoušejte tuhle jednoduchou techniku. Poznejte sami sebe zase o trochu více. Není to žádný složitý psychologický test a ani k tomu nepotřebujete žádné speciální prostředky a dovednosti. Stačí k tomu pouze jediné:

A to …. vaše boty!

Zajděte si pro ně do botníku a zvolte ty, které opravdu nejčastěji a nejraději nosíte. Takové ty, do kterých vklouznete ráda a bez dlouhého váhání.
(
A zkuste pro zajímavost přidat i ty, které naopak vůbec nenosíte. I ty vám prozradí spoustu cenných informací. Protože dozvědět se – jaká nejste – je stejně hodnotné jako „jaká jste“.)

Ale opravdu si pro ně dojděte a postavte je před sebe. (Nestačí pouze na ně myslet  … ochudila byste se o spoustu zajímavých poznatků.)

Pak si vezměte papír a tužku a začnete vypisovat vlastnosti těchto bot a definovat jejich styl. Zapojte fantazii a zmobilizujte vaši slovní zásobu. Nebojte se rozepsat a hoďte na papír opravdu vše, co vás v té souvislosti napadne.

Boty jsou totiž naše spojení se zemí. Boty jsou absolutním vyjádřením našeho JÁ!

_DSC6030 copy

„Tak tohle jsou moje boty, které jsem si vybrala k posouzení.“
Nízké – moje nejoblíbenější (vpravo) – vidím a popisuji takto:

  • Jsou měkké a pružné. Preferuji pohodlí.
  • Nejsou příliš zdobné ani okázalé.
  • Jsou hodně lehké, nemám ráda těžké boty.
  • Líbí se mi, že jsou tiché, že neklapou … že nejsem slyšet (?!)
  • Koupila jsem je rychle a instinktivně – jen tak jsem šla kolem zdravotních potřeb, viděla je, vyzkoušela a během pěti minut s nimi odešla. 
  • Jsou červené. Jsou výrazné, energické, ale ne křiklavé.
  • Jsou matné, nejsou blýskavé a lesklé.
  • Nemám v nich pocit, že by mě obepínaly – nikde nic nepřekáží, netlačí, neomezují.
  • Jsou univerzální – mohu je nosit téměř na každou příležitost – stejně tak dobře ke kalhotám i k sukni.
  • Líbí se mi, že jsou funkční a praktické. Nemám ráda, když věci dlouho čekají na svou příležitost. Není dne, kdy bych tyhle nemohla obout. Vezmu si je klidně na oslavu, ale stejně tak dobře, když vyběhnu na nákup nebo když jdu cvičit.
  • Na nic si nehrají. Jsou takové, jaké opravdu jsou! … Může to znít nejasně, ale uvedu příklad: nerozumím botám, které se „nějak tváří“, které „klamou“. Jestli jde něco opravdu mimo mě, tak je to třeba tenhle „rozdvojený“ styl.
Dokonce bych se nebála tvrdit, že kdo tyhle boty navrhuje a miluje, nemůže být zcela v pořádku :-)

A ty druhé z mého botníku – vysoké –  bych popsala takto:

  • Jsou těžkopádné.
  • Jsou na mě moc tvrdé.
  • Jsou nepružné.
  • Nemám v nich pocit lehké chůze.
  • V podrážce vůbec necítím zem.
  • Jsou hodně výrazné, kontrastní.
  • Na první dojem – boty pro drsňačky.
  • Ale za „drsnou slupkou“ se skrývají něžné prvky.
  • Mají příliš složité zavazování. Nemůžu do nich „jen tak skočit a jít“. Na takové zapínání jsem příliš rychlá, akční a ne dostatečně trpělivá.
  • Byly hodně drahé (ne normálně drahé, ale přehnaně drahé).
  • Koupila jsem je neracionálně a nepromyšleně (prostě jak se říká: „rozum byl na dovolené“).

Rozřešení:

První boty nosím v období jaro až podzim téměř denně. To jsou mé boty. Hodí se ke mě. Taková jsem já.
Druhé boty jsem koupila „v mírném pomatení mysli“. Když čtu, co jsem o nich napsala, tak chápu, že to vůbec nejsou boty pro mě. Nejsem to já. (Když jsem si je kupovala, zřejmě jsem byla v energii něčeho nebo někoho jiného – viz článek o zbytečném nakupování.)
Jejich vlastnosti se mnou totiž vůbec nekorespondují. A realita to potvrzuje – tyhle boty jsem ještě nikdy neměla na sobě! A právě teď jsem pochopila – proč!

Zkuste si také udělat revizi svých bot. Jak těch, co nosíte, tak i těch druhých. Každá další věc, kterou se o sobě dozvíte, je krok vpřed!
(Pochopitelně v těch správných botách.)