I levné boty mohou být krásné: A v jakém případě si je koupit?

Koupila jsem si krásné boty …
Když je hezky vyfotím, když jim dodám neutrální pozadí a když si odmyslíte titulek článku, který už předjímá, co jsou zač, tak nepoznáte, jak byly drahé.

A až si je vezmu na sebe, tak to také nikdo nepozná. Kdybych je ale vyzula a dala je někomu (kdo tomu aspoň trošičku rozumí – ne třeba mému manželovi) zblízka prohlídnout, tak objeví indicie, které bezpečně vedou k poznání, že to nejsou boty od značky Jimmy Choo za 15 000,- Ale nové nebo zánovní na noze -ve spojení s „ostatní kvalitou nositele“ – bez problému.

Druhou fotku jsem pořídila „bez přikrášlování“ … tak jak jsem si je přinesla z obchodu domů. A tady už to vidět je! A nemyslím tím nalepenou cenovku :-) V takové krabici prostě drahé boty neobjevíte!

V této krabici už tak luxusně nevypadají …

Takže kdy levné boty ano?

  • Když je kupujete s vědomím a svědomím, že to jsou levné boty z levného obchodu.
  • Když se chystáte nosit je jen na několik málo příležitostí, zkrátka jen na tak krátkou dobu, že se na nich nestačí jejich nekvalita projevit.
  • Když to bude takový typ bot, že vám i za těch pár nošení nezdeformují chodidlo a nezpůsobí zdravotní potíže.
  • Když je nekupujete z kufru auta jako fejk světoznámé módní značky.
  • Když to není „čórka z letiště“ a když nebudou nikomu jinému chybět. (Není to legrace, znám hned několik vážených občanů a občanek, kteří s tímto druhem nákupu nemají vůbec žádný problém).
  • Když je na sobě vyvážíte něčím dražším, kvalitnějším.
    I když píšu, že na levných botách „ta jejich levnost“ nemusí být vidět, věřte že – jakmile se obléknete do „levného“ od hlavy k patě – tak to nepochybně vidět bude!

Není přece žádné umění obíhat drahé obchody s luxusním časopisem v ruce , jak s nákupním lístkem v sámošce, oblékat se jen draze a pak vypadat jak figurína z výkladu, ale umět být kreativní,  kombinovat levné a drahé a hlavně chytře a s respektem ke svojí peněžence :-)