Lehkost a kouzlo prvního pokusu

Na poprvé se věci daří.
Objevím zajímavý recept a zkusím ho. Nevkládám do něj žádné velké naděje, prostě zkusím … a z trouby vytáhnu naprosto dokonalý koláč.
Když ho pak chci pro návštěvu nebo na oslavu narozenin znovu zopakovat, tak mi buď nenakyne nebo se připálí nebo se pokazí cokoliv jiného … A pak všem omluvně říkám: „Moc mě to mrzí, ale zrovna dneska se mi moc nepovedl. Minule byl tak skvělý!“ A oni mi shovívavě odpovídají: „To nevadí, je taky dobrý.“ Ale já vím své!

Já vím své, protože znám pravidlo „štěstí začátečníka“. Možná více než v kuchyni ho pociťuji, když si zrovna vytvářím nějaký účes. Takové úžasné kreace, které se mi podaří – na dvě doby, na dvě sponky nebo na jednu gumičku – vytvořit, když se chystám jít do sprchy, se mi již nikdy poté, když na tom opravdu záleží, nepodaří zopakovat, ani kdybych se zbláznila.

Určitě to znáte. To prostě jen tak chytnete vlasy, obtočíte, zasponkujete nebo zagumičkujete a je to. Úžasný, ležérní a nenucený účes je na světě!

Ať tomu říkám jak chci – štěstí začátečníka – nebo jinak – nejde o nic jiného než o lehkost prvního pokusu.
Nic zvláštního neočekávám, nemám žádné přehnané naděje, zkrátka příliš mi nezáleží na výsledku. Pracuji s nenuceností a lehkostí. Nejsem svázána představami a tlakem situace, pro kterou účes, jídlo nebo cokoliv jiného připravuji. A to je přesně ta správná chvíle, když se věc podaří. Když se to prostě jen tak zkusí … A když to náhodou nevyjde, tak se vůbec nic neděje. Ale ono to právě proto vyjde!

„Jsem začátečník …, jdu jenom do sprchy …, je to první pokus …, je to neznámý recept …“ … nedůležitost situace z nás totiž sejme tíhu odpovědnosti, a právě a přesně tím je naše počínání připraveno k úspěchu. K úspěchu, který pak pod tíhou důležitosti situace již pravděpodobně nezopakujeme.

Tak jednoduchý a nenucený účes, když stojím před zrcadlem před odchodem do divadla, už nemám šanci vykouzlit. To mi vždycky nějaký pramen přebývá nebo chybí. Nebo se někde objeví prázdné místo a „prosvítá“ hlava. Nebo to tak nějak všechno klesne a připadám si „splácle“ a „splihnutě“.
A tím slovem „splihnutě“ jsem se dostala zase na začátek. Budiž tímto pochválena lehkost prvního pokusu. Protože právě ta nenucená lehkost má to správné kouzlo.

kouzlo prvniho pokusu
Ilustrační foto