Je na čase seznámit se se svými vlastními … vlasy!

Více než dva měsíce nepoužívám šampon.
Jakmile jsem se doslechla o „No poo“, tedy metodě mytí vlasů „bez šamponu“, okamžitě jsem pocítila nutkavou potřebu to osobně vyzkoušet. Přestože nejsem typ, který musí bezhlavě zkoušet všechno co vidí a slyší, tak tohle bylo něco docela jiného. Je třeba totiž vnímat rozdíl mezi trendem „používejte jen vodu“ na rozdíl od „kupte si tuto převratnou novinku“. První trend je osvobozující, druhý zavazující!

Důvody,
proč jsem se rozhodla pro „No poo“

  • Každý šampon je v podstatě takový voňavější „jar na nádobí“. Některý více či méně šetrný, ale v každém případě nám na pokožce hlavy odmývá přirozený maz, který má vlastně dokonale přirozenou funkci výživy a regulace. Takže nejprve se zbavíme toho, co přirozeně máme, abychom to něčím koupeným – a často škodlivým – dohnali. Což je trochu absurdní, ne?
  • Najít dobrý šampon byl pro mě dříve velký problém. Po jednom jsem měla vlasy přesušené, po druhém mastné, po třetím jemné, po čtvrtém mě svědila pokožka na temeni … prostě pořád něco.
  • Většina šamponů se vyrábí z agresivních ropných derivátů – sulfátů, jejichž výroba je levná a snadno odstraňují mastnotu a nečistoty a zajišťují pěnivost, kterou mylně spojujeme s pocitem dobře umytých vlasů.
  • Vlasové folikuly jsou větší než běžné kožní póry a v důsledku toho je pokožka na hlavě jednou z nejprostupnějších oblastí těla. Rychle a snadno vstřebává vše, co nám tudy přichází a okamžitě to přepouští do krevního řečiště.
  • Jak dlouhá léta používáme šampony (i ty přírodní), tak měníme charakter svých vlasů. Odmašťujeme, oslabujeme, změkčujeme, vyhlazujeme, zalepujeme … A já teď po dvou měsících bez těchto „moderních vymožeností“ objevuji, jaké jsou vlastně moje pravé vlasy.
  • A zjišťuji, že jsou hrubší, přírodnější, autentičtější. Není to navoněný a zeslabený porost, jsou to „moje opravdové vlasy“. Jsou bohatší, tvrdší a vlnité. Netušila jsem, že mám tak vlnité vlasy :-)
  • Líbí se mi metody, které vedou k jednoduchosti a k nezávislosti. Protože nezávislost, jak už jsem zmínila výše, nás osvobozuje. A co nás osvobozuje, tak to je to pravé!

A jak je tedy myji?

Nejvyšším stádiem „No poo“ je nepoužívat vůbec nic. Jen vodu. A nechat pracovat přirozené procesy k tomu, abychom měli vlasy čisté. Tam zatím ještě nejsem a vlastně to není můj nutný cíl. Jsem spokojená tak, jak je to teď. Myji si je marockým jílem.

(Informativně o jílu: Marocký jíl obsahuje vysoký obsah přírodního křemíku, draslíku a vápníku. Je mimořádně bohatý na minerály. Jako léčivý produkt se využívá již od 14. století. Můžete jej využít jako detoxikační čistící prostředek, k péči o kůži, jako šampon či obličejovou nebo tělovou masku.) 

_DSC0650

_DSC0664

Jíl je prášek, který rozmíchám s vodou na kašičku a přidám kapku arganového nebo olivového oleje . (Na moje vlasy po ramena – 2 polévkové lžíce jílu).
Směs pak nanáším na vlasy blíže k hlavě. Nechám dvě, tři minuty působit a pak je vmasíruji do zbytku vlasů. A smyji.
Závěrečnou lázní může být hrnek vody se lžící jablečného octa, studené kafe (kofein je součástí všech vlasových tonik, které vlasům prospívají a stimulují jejich růst) tak proč nepoužít rovnou originál. A nebo klidně postačí jen studená voda, která uzavírá póry, osvěžuje a také stimuluje krevní oběh.

Zkoušela jsem ledacos …

Zkoušela jsem i jiné alternativní mycí prostředky. Začala jsem tím, že jsem si koupila Mycí tonikum z Havlíkovy apotéky, které se přímo jmenuje No poo. To mě ale zklamalo, protože jsem po něm neměla vlasy ani o náznak umytější. Pak jsem zkusila jiný druh jílu – bentonitový, dále  jedlou sodu a žitnou mouku. Jako mimořádná alternativa pro případ nouze – ano, ale když máte lepší variantu, proč se spokojit s málem.

Jedlou sodu jsem vyhodnotila jako dobrou mimořádnou náhražku, když není nic lepšího po ruce. Je ale nutné ji oplachovat octovou vodou, která je výborná jako běžná oplachovací lázeň. (Dávkování 1 polévková lžíce na větší hrnek vody.)

Marocký jíl nic nepředčilo. Kdybych známkovala jako ve škole, tak bych všechny mycí prostředky ohodnotila takto.

Marocký jíl – 1
Bentonitový jíl – 2 

Žitná mouka – 3 
Soda – trochu lepší 4
Mycí tonikum No poo – 4

Klidně můžete sami vyzkoušet. Návody na přípravu najdete velmi snadno na internetu. Každému sice může vyhovovat něco jiného, ale já ale ze svých zkušeností doporučuji začít hned s jílem.

A co ještě musím zmínit – jíl vůbec nepovažuji za nějakou znouzecnost – náhražku šamponu. Nestýská se mi po něm. Netrpím. Nežiji v nějakém přechodném období, jak se často prvních pár měsíců s no poo v jiných článcích nazývá. Jsem s jílem naprosto spokojená!

Cena a vůně

Marocký jíl jsem koupila 1 kilo za cca 440,- korun a při mém současném dávkování 2 polévkové lžíce (nic moc vrchovaté) a mé délce vlasů po ramena, myslím, že mi vydrží minimálně na půl roku i více. A také zjišťuji, že čím déle budu „no poo“, tím delší budou intervaly mezi mytím. Vlasy se prostě pomalu začínají chovat „dobře“.

A k vůni …. někdo může namítnout, že na mytí šamponem miluje právě tu vůni vlasů. Na to namítám … to je jen zvyk. Nabízí se připodobnění k použití aviváže (psala jsem o tom zde). Vůně šamponu nám chybí především, když používáme ty chemické, protože přírodní zase až tolik nevoní, nebo aspoň ne tím svým typickým podbízivým způsobem. Ten tolik opěvovaný pocit voňavých vlasů je jen syntetika, ftaláty … což už nezní až tak voňavě.
Proč by mělo být žádoucí, aby nám vlasy voněly šamponem. Nechme je, ať voní naší přirozenou vůni. A jaká to je? Za ta dlouhá více či méně „syntetická“ léta to ani vlastně nevíme. Je na čase seznámit se se svými vlasy! Už kvůli tomu to stojí za to. Vlasy – jejich vůně, forma a vzhled jsou závislé na tom jak žijeme. Náš stav a pohoda se právě na vlasech skvěle ukáže.
Objevila jsem tedy další rozměr „no poo“ – vlasy jako barometr našeho zdraví a nálady.

_DSC1686

A pokud na vonných vlasech trváte, pak zkuste trik jako na fotce. Proč na sebe „patlat“ různé vůně, když už máme doma svoje drahé parfémy? Stříkněte ho nad sebe a nechte na vlasy dopadnout tuhle jemnou „vonnou mlhu“. Vlasy jsou skvělým nosičem vůní. (I pachů … jistě znáte když přijdete z hospody, kde se kouřilo, tak ať se převléknete, vydrhnete, vymydlíte … pořád budete cítit kouřem, protože „to“ máte ve vlasech.)

A ještě varuji:

A ještě varuji před přílišným používáním esenciálních olejů. Často slýcháte rady: „přidejte pár kapek éterického oleje … pro účinek, pro vůni“. O „olejíčkách“ se mluví a píše jako o něčem voňavém, přírodním a ve všech směrech přínosném a zdravém.
Ale já říkám: „Opatrně s nimi!“ Jsou to silné látky s přísnými pravidly používání, o kterých se na veřejnosti příliš nemluví.  Mohou způsobovat nežádoucí reakce, toxicitu, alergie i poleptání. Snadno pronikají do buněk mozku. Je dobré se držet pravidla co nejmenší nutné koncentrace. Studovala jsem aromaterapii (kterou jsem sice nedostudovala :-), ale zkoušku z biochemie rostlin jsem udělala, takže vím o čem je řeč.

Česat, kartáčovat …

Hřebeny a kartáče fungují jako přirozený kondicionér, to už věděly naše prababičky, i když o slovu kondicionér neměly ani potuchy. Pravidelné česání a kartáčování dodává lesk a zlepšuje texturu vlasu a hlavně rozprostírají vlasový maz od kořínků až do celé délky vlasu. Tím se vlas přirozeně vyživí a přirozeně promastí. Po čase tak přírodní cestou opadne problém se suchými vlasy.
A dalším plusem je samozřejmě – masáž pokožky hlavy – tedy prokrvení a stimulace růstu.

Já už mám rozhodnuto!

No poo mě dostalo. . A to hlavně proto, že je to jednoduché a přirozené (náš kocour taky nepoužívá šampon – natož kondicionér – a jeho srst je dokonalá!)
A to jsou argumenty, které jsou pro mě number one.


 

Poznámka pod čarou:
Přestože to nikdo neříká a nepíše, tak svým selským rozumem ještě podotýkám: jakmile najedete na alternativní prostředky (jíl, mouka .. ), pročišťujte častěji odpad (nejlépe louhem).