Být dívka s perlou

Být dívka s perlou

Perlové náušnice jsou úžasné. Málokterý doplněk dokáže tak zjemnit, prozářit a zženštit. Málokterá věc ve velikosti centimetru dokáže zvýšit osobní a společenskou úroveň. Netvrdím, že se hodí pro každou ženu. Vždycky budou úplně nejvíce slušet typům romantickým, elegantním a okázalým (viz typologie 8 stylů), ale i přesto bych je nazvala jako náušnice nejvíce univerzální. (Snad s jedinou výjimkou žen sportovního typu. Pokud by ale byly náušnice naprosto geometrické, jasného, přiměřeného tvaru a bez jakéhokoliv zdobení, pak by to i ony mohly dát.)

A dobrá zpráva – mají je téměř v každém větším módním obchodu na stojanu s doplňky a určitě v bižuteriích. Pokud s nimi zatím nemáte žádnou zkušenost, doporučuji si je vyzkoušet. A to nejen v obchodě. Ideální je si je pořídit a vnímat vaše vzájemné působení.

Mívají dokonce více velikostí dohromady v jednom balení za skvělou cenu!

Určit jaká velikost ke mě nejvíce pasuje, je věcí citu a také příležitosti. Do kanceláře asi zvolíte menší než na ples v opeře. Ale spíše se přikláním k tomu, abyste volily velikost náušnic podle svého osobního typu.
Jsem-li jemná, nenápadná, ležérní, pak mi budou slušet malinké, skromnější.

Jsem-li o něco více výraznější typ – jak povahou, tak rysy a proporcemi, pak zvolím velikost střední.

A ty nejvýraznější, dramatické typy mohou bezpečně sáhnout po těch největších. Každá menší velikost na nich totiž zanikne!

U dívky na fotografiích cítím, že jí nejvíce sluší střední velikost (je jemná, ale i v té své jemnosti dostatečně výrazná). Ty nejmenší na ní trochu zanikají, ty největší jsou možná příliš. Ovšem pro významnější příležitost nebo pro občasný pocit zvýraznění se, po nich může bez obav sáhnout.

Umělé nebo pravé?

U náušnic nevidím problém v tom, jestli jsou umělé nebo pravé.
Na jednom kusu, na jedné kuličce v uchu – a z dodržované osobní zóny – to totiž není až tolik poznat. A za ty peníze, co tyto náušnice stojí, si dříve než se vám začnou ošoupávat, můžete pořídit další nové.
U perel – co do efektu z pravosti a nepravosti – nastává problém až když jsou pohromadě. Když jich totiž máte čtyřicet vedle sebe v jednořadém náhrdelníku a jedna je jako druhá, tak se to, že jsou umělé prostě nezapře. Co je příliš stejné, dokonalé vypadá sériově a prefabrikovaně. Chybí tam ty jemné nedokonalosti, které ztělesňují punc originality. No a tím pádem pak působí obyčejně a lacině.

Na této fotce už je vidět mírná nepravidelnost a nedokonalost. Tyto perly jsou pravé a na krku budou vypadat dobře.

Výjimkou může být, když je perel na jednom šperku víc, mnohem víc … Když se jedná o šperk víceřadý nebo v něm jsou perly prostorově a až masivně zakomponované. Tím pádem je „umělá a nepřirozená pravidelnost rozbita“ množstvím a provedením.
Šperk pak může vypadat pěkně a zajímavě. Nezapomeňte ho ale doplnit vhodným outfitem. Ten může být strohý a jednoduchý nebo klidně trochu nedbalý – viz  tento článek zde.

A na závěr ještě jeden můj novější perlový kousek:

Devět různě velkých masivních perel v kontrastu s jemným zlatým řetízkem.
(Poznámka a univerzální rada – liché počty fungují vždy lépe!)

Skvěle vypadají v kombinaci se strohou bílou, černou nebo černobílou. Koupila jsem je nedávno velmi levně (jak jinak) v řetězci New Yorker.
A říkám: „Nebojte se levných kousků! Jen je třeba ohlídat jednu věc. A to – nezkombinovat je s dalšími levnými kousky! S levným svetrem, levným kabátem, levnou kabelkou a levnými botami …“
A to už je vlastně obecná rada, která se vztahuje i k naušnicím (a vlastně ke všemu). Levný kousek – ano – ale použít ho vedle kvalitního. Bižu z New Yorkeru k luxusnímu svetru, k vlněnému sáčku, k hedvábné halence …!

Děkuji za vaši pozornost a přeji luxusní perlový život.