Jedno je jisté. A to, že se vám určitě ten den nějaký podklad vyjevil. Ale je také téměř jisté, že o jeho existenci nejspíš ještě nevíte. A ta chvíle poznání nastala právě teď. (A nemyslím tím samozřejmě jen poklady v hmotné podobě.)

Jdeme na to … Vzpomeňte si, pokud možno co nejpřesněji, co jste dělali na Velký pátek. Letos připadl na 25. března. Není až tak těžké se k tomu dobrat, jak se na první pohled může zdát. Prostě se pokuste rozvzpomenout na jakoukoliv indicii z toho dne. Vezměte si na pomoc diář, deník … a jakmile se trošku „zachytíte“, tak můžete rozplétat dál …

Jedno je jisté. A to, že se určitě ten den něco stalo! Jen nám to splynulo v proudu běžného života nebo jsme tomu právě v tu chvíli nepřikládali vůbec žádný význam. Ale když přijmeme fakt, že se na Velký pátek dějí „Velké věci“, tak to můžeme snadno rozšifrovat.

Hledejme cokoliv. Hledejme věci a významy … často symbolické …, které právě teď, s odstupem času, mohou dostat ten správný význam a my můžeme poznat jejich důležitost.

Právě třítýdenní odstup se stal tím správným. Je to ještě tak blízko, že si můžeme dobře vzpomenout, ale právě tak dlouho, že se nám můžou věci z toho dne ukázat již ve správných souvislostech.

Připomeňme si krátce, co je vlastně Velký pátek:
Je to pátek před velikonocemi a je součástí svatého týdne. Je to den smrti Ježíše Krista na kříži.
Tento den se také mají dít zázraky a země má magickou sílu. Otevírala se, aby ukázala své poklady. Poklad označovalo světýlko nebo kvetoucí nebo zářící kapradí, otvor ve skále, ze kterého vycházela záře. Na souš vycházeli vodníci a proháněli se na koních. Podle pověsti se i na chvíli otevřela hora Blaník.“

Ale zpět k sobě, zpět ke hledání toho svého pokladu. V klidu, ideálně s tužkou a papírem, zapřemýšlejte. Pište si vše, veškeré činnosti, náznaky a souvislosti toho dne. Příkladné otázky:

• Co jsem ten den dělala?
• Jak mi bylo fyzicky, jak jsem se cítila?
• Kde jsem byla?
• Co jsem si ten den koupila?
• S kým jsem se ten den setkala?
• S kým jsem mluvila?
• Komu jsem co řekla?
• Kdo a co řekl mně?
• Na co jsem se dívala v televizi?
• Zarazilo, zaujalo, zaskočilo mě tam něco?
• Nepřišla mi nějaká informace na internetu – v mailu, na facebooku …?
• Nepotkala jsem ten den někoho nečekaného?
• O čem jsem ten den přemýšlela?
• Neuvědomila jsem si náhodou něco?

Zkrátka a dobře, pište si, přemýšlejte, hledejte … nějaký poklad se vám ten den zcela jistě zjevil! A teď je právě čas ho odhalit, pojmenovat, prostě vytáhnout na světlo boží :-)
A tady článek končí. Více už nemohu vyjevovat, nemohu dávat příklad, co jsem objevila já … další informace a indicie už by byly příliš „podsouvající a návodné“. Teď už je to jen na vás … Nechť je můj článek vaší inspirací …