Jste pampeliška nebo orchidej?

Kdysi jsem studovala aromaterapii a jedna přednášející tam mimochodem (informace mimochodem mám, mimochodem, nejraději :-) pronesla zajímavou větu o výchově dětí: „Děti se dělí na dva druhy. Jedny jsou jako pampelišky a druhé jako orchideje. A základem dobré výchovy je poznat, o kterou z těch dvou možností jde a podle toho k nim přistupovat.“

Nedávno jsem v zahradnictví nakupovala nějaké květiny na terasu. Když jsem je pak doma přesadila a do plastů vyhazovala prázdné květináče a také takové ty malé cedulky s návodem na péči, tak se mi na zlomek vteřiny něco v hlavě propojilo. Cedulky a poučka o dětech. A inspirativní úvaha byla na světě.

Žádná ilustrační fotka z veřejné fotobanky, ale ony autentické květiny v mém nákupním koši. (Koupený v Jysku a nedám na něj dopustit.)

Cedulka na péči k sobě

Napadlo mě totiž, že by bylo ideální, jednoduché a nesmírně užitečné, kdybychom i my k sobě v okamžiku zrození dostávali takovou nějakou podobnou cedulku s návodem na péči o nás.
Vždyť ke všemu, co si v životě pořizujeme, takový podobný návod či manuál dostáváme. Je normální vědět, jak věc zapnout, vypnout, vyprat, vyčistit. Známe funkce, obsah, výkon. U rostliny víme přesně, kam ji zasadit, jak často a pravidelně ji zalévat, zda je třeba ji přihnojovat.
Ale co my? Jak a kde se dozvíme, jestli jsme nastavené na velký, střední či malý výkon, co nám svědčí, co nás ničí a co máme dělat, abychom dobře prosperovali?

Každý z nás je jedinečný. Každému svědčí něco jiného. Jeden vydrží obrovský zápřah a druhý je hned unaven. Někdo je rychlý, někdo potřebuje žít ve svém velmi zpomaleném čase. Jednomu svědčí maso, druhému rostlinná strava. Jeden má potřebu se prosazovat, druhý je spíše životní pozorovatel. Jeden se má rozhodovat intuicí a druhý logikou. Jeden k životu nutně potřebuje nosit drahé, značkové věci, druhý majetkem pohrdá. A všechny možnosti jsou správně!!
A tohle všechno se o sobě dozvědět, není vůbec jednoduché. Jeden to ví hned, druhému toto sebepoznání trvá celý život a třetí na to vůbec nikdy nepřijde.

Zkuste si napsat sami k sobě takovou cedulku, takový návod k péči o vás

Napadlo mě, že by tohle mohla být dobrá pomůcka na cestě k sebepoznání, protože hravost a jednoduchost bývají často zárukou nestrannosti a správného úsudku.

I já jsem se pokusila sestavit cedulku s instrukcemi na svou osobu.

  • vyžaduje stálé prostředí
  • nemá ráda změny
  • potřebuje čtyři roční období
  • nepřesazovat
  • spíše stín nebo polostín
  • rozkvétá navečer
  • čas největší aktivity – ráno a dopoledne
  • vyžaduje zálivku čistou vodou
  • nutná kvalitní, lehká a pravidelná výživa
  • vyžaduje velmi specifické, citlivé zacházení a velkou péči
  • neprospívá kdekoliv
  • zasadit do hezkého květináče, nejlépe starožitného

Ano, takto to mám. Sepsala jsem to upřímně a otevřeně. A jak si to tak po sobě čtu, tak musím uznat, že tedy rozhodně nejsem žádná pampeliška. Skoro by se dalo říci, že to mám ve svém životě docela náročné.

Zkuste si to

Zkuste si to. Je to jednoduché, rychlé a rozhodně zajímavé čtení. Objevte instrukce sami k sobě. Pište, dokud vás bude něco napadat. Nemusíte končit po pár větách. Můj manuál je také delší, ale něco si samozřejmě nechávám jen pro sebe.

Objevte svou květinu. Které z nich je váš popis nejpodobnější? Jste spíše, na začátku zmiňovaná, orchidej, která se musí piplat, musí mít vhodné prostředí a péči, aby vydala ze sebe to nejlepší? A nebo jste spíše pampeliška, skromná sedmikráska nebo jiná podobná houževnatá rostlina, kterou nepřízeň nezdolá a která se uchytí i bez podpory a péče?

Děkuji za vaši pozornost a přeji krásné, květnaté a inspirativní úterý!