Péči lidí o boty bych rozdělila do tří skupin – péče žádná, péče nahodilá, chaotická a péče odpovídající. Bohužel péči odpovídající (budete se divit nebo ne, asi spíše ne ..) praktikuje jen málo lidí. A přitom právě péčí dokazujeme, že si svých věcí, jejich hodnoty, peněz a tím pádem i sebe, vážíme.
A na péči o boty je to zrovna vidět úplně nejlépe. Boty totiž přímo ukázkově ztělesňují právě nás samotné. Je to věc, která nejvíce ze všech našich osobních potřeb ukazuje na naši osobnost. Je to propojení nás samotných se zemí. My versus okolí. Jednoduše řečeno: „Jaké nosíš boty, takový jsi.“ 

Ať se kola byznysu točí …

Dnešní doba nabádá k rychlému životu, spotřebě, konzumaci. Rychle a bezmyšlenkovitě koupit, rychle vyhodit, rychle pořídit nové. A kde je vztah k našim věcem?
Vztah je totiž založen na péči. Je to stejné jako s dětmi. Když už si je pořídíme, tak se o ně musíme starat. Starání se je totiž mít rád. Starání se je totiž přítomný okamžik. Starání se je totiž život.

O péči o obuv se mluví velmi málo, snad jedině v souvislosti s urputnou snahou prodavaček – vám ke každému nákupu vnutit nějaký ošetřující prostředek. To mě opravdu irituje. Ať jsou obchodníci vděční, že u nich koupím boty a nenutí mě nenasytně utrácet další peníze. Kolik těch krémů a sprejů doma potřebujeme? Ke každým botám jeden? Nesmysl! Jediné, co by prodavači, jako skuteční odborníci, měli umět nabídnout ke každému páru bot, jsou napínáky (viz článek zde, doporučuji přečíst). A to právě zrovna nedělají. Nechápu?! Žádná prodavačka mi nikdy nenabídla k zakoupenému páru napínák. Na tuto zkušenost k nezaplacení jsem si musela přijít sama.

Pečujeme o obuv

Péče o boty je přitom velmi jednoduchá, jen je dobré se v nabídce všech možných přípravků trochu vyznat.
A protože si myslím, že dobrých a užitečných rad není nikdy dost, tak to celé zjednoduším a zrekapituluji.

• Kupuji boty. A pokud to nejsou žabky, tak si k nim vždy pořídím napínák. Vložím ho dovnitř. I sandály potřebují vpředu držet tvar. Objevila jsem úžasné sametové špičky (vypadají trochu jako nanuky :-)

• Několik párů, které zrovna často nosím, mám v chodbě v botníku. Ostatní, mimosezónní či příležitostné, ukládám v původních krabicích, aby byly chráněné proti prachu. Pokud z krabice není zřejmé, o jaký pár se jedná, nalepím na ni stručný popisek.

• Boty naimpregnuji. Mám dva spreje. Jeden univerzální na koženku, syntetiku, textil a druhý sprej na semiš a velur.

• Na hladkou kůži používám raději krém, je to přirozenější výživa a impregnace zároveň.
  Vždyť, co je vlastně impregnace? Je to nasycování savých materiálů přírodními nebo chemickými látkami za účelem jejich ochrany. Takže proč stříkat na přírodní kůži nějaký chemický sprej? Lepší je přirozená cesta. Já mám osobně nejraději tento kulatý – s obsahem přírodních olejů – a to i na kabelky a na koženou sedací soupravu.

• Po nošení – záleží na počasí a okolnostech – někdy po každém, někdy za čas – boty vyčistím kartáčkem.
• Velmi často používám malou houbičku v plastové krabičce napuštěnou leštícími prvky a olejem (již takto koupenou). Je to pár vteřin času a efekt čistých a lesklých bot je k nezaplacení.
• Kůže bot potřebuje vyživovat, jinak stárne, tvrdne a vysychá. Zní to, jako když mluvím o kosmetické péči, ale pozor to není stejné. Lidská kůže žije, ta pracuje díky tomu, že pracuje náš organismus a paradoxně a překvapivě vůbec žádný krém nepotřebuje! (O tom zase až někdy příště.) Ale na rozdíl od kůže na botách, která už nežije, nemá žádné krevní zásobení, to musíme udělat my samy.
• Jsou-li botky znečištěné, tak po prvotním očištění kartáčkem, používám univerzální čistící pěnu. Ta stačí jen jedna – na všechny druhy obuvi – protože špína je také jen jedna. Tedy s výjimkou semiše a veluru, ten jen kartáčkem!
• No a máme hotovo. Teď už jen vložit napínáky a botky můžeme uložit.
• A s radostí nosit!

Děkuji za vaši pozornost a přeji jen samé správné a šťastné kroky v krásných a dokonale čistých botách. Mějme totiž na paměti, že boty o nás prozradí víc než si myslíme.