Dnešní doba je plná návodů, ve kterých dominují slova zpomalit, uklidnit, meditovat, relaxovat, přítomnost a vnitřní svět. Nic proti tomu. Jsou to krásná slova … Jenže problém je ten, že si tahle doporučení většina lidí vyloží po svém. A to tak, že ke svému dosavadnímu hektickému způsobu života ještě přidají TO zpomalování a TO uklidňování. Že ke svému nestíhání ještě přifaří další hodinu jógy. Přiletí nacpanou městskou nebo přijedou autem, které není kde zaparkovat, do studia, tam se na první cinknutí tibetské mísy uklidní, pak svému již tak unavenému tělu dopřejí další náročné pozice, na konci lekce zaómují, sepnou ruce a už zase letí na další schůzku. A mají pocit, že je splněno. Odfajfkováno. 

Nebo také takto. Za svoje hekticky vydělané peníze, často v zaměstnání, které se neslučuje s osobním přesvědčením, ovšem nutnost vydělávání peněz nespokojenost duše umlčí a účel posvětí, si koupí zážitek – víkend ve wellness resortu. V krásném hotelu, kde nablýskanou recepci zdobí zlatá soška Buddhy z Hornbachu, cvičí a meditují třikrát denně. A ještě cestou domů si v hotelovém obchůdku koupí předraženou bio kosmetiku slibující zázraky. A nebo pro ještě lepší spojení s božstvím – náramek s okem Fatimy. Ten si pak mohou donekonečna zálibně prohlížet, když jejich ruka poklidně dřímá na volantu v zácpě na pražském okruhu.

ΩΩΩ

Více než deset let jsem lektorka jógy, a proto si dovoluji trochu zamířit do vlastních řad. Zažila už jsem ledacos … A mnohokrát také to, že mě oslovila žena. Už podle toho, jak vypadala, jakou měla postavu a jaké věci na sobě, se dalo dobře odhadnout, jakým způsobem žije.  
„Prý by mi pomohla jóga? Hlavně psychicky. Bolí mě záda a potřebuji se zklidnit. Také mám úzkosti …“ říká mi.
Nechci dopředu zatracovat každou ženu, která mi toto říká, ale ze svých zkušeností odhaduji, že tyto ženy většinou očekávají VYKOUPENÍ.
Očekávají, že začnou chodit jednou týdně na jógu a vše se zlepší. Myslí si, že koupí permanentky svoje potíže vyřeší.
Ale bohužel.
Nevyřeší.

Naše potíže jsou platbou za náš život. Jako když si v restauraci naporoučíme tučné, mastné, sladké a to vše v obrovském množství, bolí nás břicho a nakonec přijde číšník, aby nás skásnul. A my to nevyřešíte tím, že si koupíme něco dalšího, nebo že od svých platebních závazků utečeme. Ne, my musíme zaplatit a příště si rozmyslet, jestli se i nadále budeme takto chovat.
A stejně tak tyto ženy. Jejich potíže způsobil přístup a způsob jejich života. A pokud ten celý nezmění. Opakuji – ten celý nezmění – tak jim žádné lekce jógy, ani sebedražší bylinky sbírané za úplňku na nejčistších místech planety, nepomůžou. 
Ještě jednou zopakuji slovo, které se mi velmi líbí a připadá mi trefné. Vykoupení. Přesně tak, lidé se rádi vykupují. A na to hřeší průmysl a obchod západního světa. Jenže zlepšení nedojdeme skrze věci, ale skrze činy. 

„Než začnete někoho léčit, zeptejte se ho, jestli se vzdá věcí, kvůli kterým je nemocný.‘
Hippocrates

Vždycky je totiž snazší něco si koupit, než něco udělat. Hledáme zázračné kapátko do vlasů, zázračné zubní pasty, diety a pleťové krémy a nevíme, nebo nechceme vědět, že se úspěchy skrývají v pravidelné a láskyplné každodenní péči. Jak už jsem napsala výše – v činech, nikoliv ve věcech. V totální změně svého života.


Hledáme nejlepší jógová studia, abychom se vyplatili z toho, že už jsme přece pro svůj klid a zdraví udělali nejvíc, co jsme mohli. Jóga je přece nejvíc, ne?
Jestli vás jóga baví, tak fajn, nic proti tomu. Ale neočekávejte od jógy to, co vám dát nemůže. Jestli se totiž až po krk topíte ve svém životě, jestli si připadáte jako vlečenec na vodních lyžích za zběsile rychlým člunem, tak zapomeňte na jógu a prostě si vypněte lyže a nechte člun odjet. Překonejte prvotní strach, že se utopíte, protože pravdou je spíše opak. Utopíte se, když na lyžích zůstanete. Ano, asi to zprvu bude nepříjemné, na chvíli se mi zamží před očima a budu polykat andělíčky, ale pak se zase vynořím a svým tempem si doplavu ke břehu. A už v ten okamžik, s mizícím člunem za zády, nastoupí pocit osvobození a štěstí z rozhodnutí. A nakonec vylezu na břeh, sednu si do písku, příliv mi bude omývat chodidla, slunce příjemně hřát, kapky vody stékat po těle a já si budu jen tak v tichosti sedět. A to je ten pravý klid. Ne ten na povel v jógové tělocvičně v zamotaných pozicích pocházejících z druhého konce světa.

Máte-li stres z práce, tak ho nevyřešíte tím, že k práci přidáte něco dalšího. Třeba jógu. Jóga není guma, která vám v těle smaže následky vašeho destruktivního chování. Naopak, když vám to, na co tolik spoléháte, nakonec nezabere, přidá se vám k tomu všemu ještě obrovská frustrace z toho, jak moc se snažíte a stejně to nefunguje. A za to jóga nemůže!