O mé potřebě odcházení … třeba z Fler.cz

Produktová fotografie šatů

Vlastně mi připadá, že celý můj život je založený na tom, že něco od základů, takzvaně na zelené louce, vybuduji, přivedu k životu, poměrně úspěšně to rozchodím a ….
A nakonec to opustím.

Není to tak dlouho, co jsem uzavřela dlouholetou úspěšnou výrobu autorské módy – a už je to tu znovu. Odcházím ze svého, snad nejrozjetějšího vlaku, z prodejního handmade portálu Fler.cz.

Dříve jsem si myslela, že tyhle moje budovací a bourací akce věstí, že něco se mnou není v pořádku. Že cosi destruktivního uvnitř – mě nutí dělat takovéhle zvraty. Že je to určitá paranormální úchylka nestálosti.
A ptala jsem se – proč to nemám tak jako většina lidí?
Jednoho baví vyrábět šperky a tak celý život vyrábí šperky. Druhý je fotograf a celý život fotí. Třetí je kosmetička, která si po revoluci otevřela salón a pracuje v něm doteď.
Dnes už to ale nevidím tak negativně, už si to nevyčítám.
Dnes už jsem to přijala. Je to zkrátka můj osud.
Osud zvaný zkoušení, budování, opouštění.
Můj život prostě není statický, ale cyklicky-dynamický.

Ο

Na Fleru jsem začala prodávat v roce 2009, ale nejdříve jen velmi sporadicky. Už tehdy mi připadalo, že je tohle tržiště předem rozebrané, rozparcelované a že nový jednotlivec zde nemá příliš velkou šanci na úspěch. 
Jenže jak jsem se tam začala více rozkoukávat, tak jsem zjistila, že to nemusí být až tak docela pravda. Začala jsem vidět slabiny a nedostatky ostatních prodejců a to, jak vlastně neumějí s takovým obrovským potenciálem, jakým Fler je, pracovat. Jako kdyby před nimi ležel obrovský balvan zlata a oni ho neuměli zvednout – a jen tak si nehtem každý pro sebe trošičku urýpnul.

Můj produkt (bílé šaty s malbou) s názvem „Marie-Claire se vdává“. Byla to iluze svatby na francouzském venkově focená ve středních Čechách.


A tak jsem se do toho obula. Svou kreativitu jsem přesunula směrem od výroby (na tu jsem si našla lidi) k produkci, k vytváření nápadů a strategie. Pochopila jsem, že úspěch na webu je přímo podřízen tomu, jak bude vypadat vizuální nabídka obchodu – tedy fotografie. Pořídila jsem si proto profesionální fotoaparát, naučila se fotit a pracovat v grafickém programu. 
A úspěch na sebe skutečně nenechal dlouho čekat. Po necelých dvou letech, jsem se na Fleru stala druhým z nejúspěšnějších prodejců. (Z neověřených zdrojů vím, že tím prvním byla manželka majitele Fleru.)

Kdyby to byl příběh z červené knihovny, tak by měl v tomto momentu skončit. Jenže tohle nebyla červená knihovna, tohle byl skutečný život a příběh pokračoval dál.


Vlak zvaný obchod na Fleru byl rozjetý.
Plná nůše poznatků a zkušeností byla nabrána.
Vyzkoušela jsem si, co dovedu a především jak úspěšný prodej na internetových tržištích funguje.

Zjistila jsem tam, bohužel, i znepokojující skutečnosti –
třeba jak je snadné prodávat lidem věci skrze emoce.

A to jsem jim nabízela jen ty pozitivní – štěstí, radost …
 

To si představte – jak obrovský byznys skýtá obchodování s těmi negativními.

Například se strachem …“



A právě na samotném vrcholu se to zlomilo. Uvědomila jsem si, že už nemůžu v tomhle rychlovlaku prodávat dál. Musela jsem s tím přestat.
Pochopila jsem, že jsem se ocitla na místě, které pro mne sám čert vystlal drahým sametem protkávaným zlatem. Na vlastní oči jsem se 
přesvědčila, jak snadné je nabízet ženám emoce a zaplňovat jejich slabá místa. Prodávat štěstí a do zásilek vlastně vkládat „pouze trička“.
Musela jsem tento lákavý dlužní čertovský úpis vrátit. 

Jenže jak jsem to udělala, tak mi došlo, že to půjde se mnou z kopce. Odmítla jsem s vlky výti. A také cesta z vrcholu dolů už není zajímavá. A jen tak se vézt – to mě moc nebaví.
Myšlenky váš už táhnou jinam. Už plánujete zdolání něčeho jiného.
Už slyšíte z dálky vítr změny …

Když jsem se ale ohlédla zpět, kolik bylo kolem budování obchodu na Fleru práce, tak jsem se rozhodla, že to, co jsem se cestou naučila, sepíšu.
A tak vzniknul e-book, který jsem nazvala prostě a výstižně:
Jak být úspěšný na Fleru? 
A právě ten jsem se, jako pozornost čtenářům u příležitosti tohoto článku, rozhodla nabídnout se zvýhodněním 20% (ze stálých 390,- na 300,-).
Sleva platí do konce listopadu) a získáte ji vepsáním kódu  oQ9vj  při procesu objednávání na mém e-shopu.)

Ο


A nyní už je to definitivní. Opustila jsem Fler. Lidově řečeno – vyklidila jsem krám a na výlohu napsala cedulku, že děkuji za to, co bylo, ale že už zde končím. 
Své prodejní aktivity stahuji pouze do svého e-shopu. Ten samozřejmě neskýtá takové prodejní možnosti jako portál typu Fler, ale zase je jen můj. Mohu si v něm dělat, co sama uznám za vhodné. Nikdo mi neurčuje pravidla, nikdo nekontroluje fotky, zda jsou v souladu s pravidly, kterým přesně nerozumím. Nikdo po mně nechce provize (flerových 11% mi přijde docela dost). Nikdo nic nekomentuje, nic nehodnotí, nikde žádné bonzácké tlačítko a žádní šerifové.



A ještě Ps.

Vlastně se mi nová, současná verze Fleru ani moc nelíbí. Ta stará (nahoře) byla mnohem umělečtější. Dávala důraz na soulad a jednoduchost.

Ta nová (dole) se myslím, od původního galerijního stylu překlopila k byznysovému. Stylovost nahradil záměr – naložit toho na titul, který jak známo prodává, co nejvíce.
Kvantitu na úkor původní čistoty navíc ještě zkomplikovali tím, že na každou fotku byl lípnut název „ozdoba“, „zápich“, „šátek“ čímž prostor pro fantazii definitivně převálcoval polopatismus a potřeba banálního řádu …
A samostatná kategorie pro Roušky to už byla jen poslední kapka …


Ps 2.
Myslím, že je dobré se nebát zavírat dveře i kapitoly svých životů. Jak se totiž říká – nikdy se žádné dveře nezavřou, aniž by se už vzápětí neotevíraly nějaké nové.