Redaktorky z Blesku pro ženy se vyfotily polonahé.
Snad aby sobě i jiným dokázaly, že mají smysl pro humor. Ale já jako hlavní poselství tohoto jejich aktu vnímám to, že (ač nevědomě) předvedly, jak jsou, dnes tolik milované legíny, ženskému vzhledu nebezpečné.

Redaktorky z Blesku nejsou totiž žádné modelky počítačem upravené k nedosažitelné dokonalosti, focené z lichotivých diagonálních úhlů objektivy, které ještě více prodlouží už tak dlouhé nohy, ale skutečné ženy s tělem poznamenaným skutečným životem.

Dnes navazuji na minulý článek se stejným názvem, jen s římskou jedničkou na konci. Začala jsem v něm rozebírat různé scény z kultovního filmu Mrazík a demonstrovat na nich, jak se dá náš osobní vzhled vylepšit.

Dovoluji si vás tedy, bez dlouhých úvodů, podruhé pozvat do světa této nezapomenutelné ruské pohádky, do jejích zimních kulis, ovšem netradičně, pohledem skrze mnou optiku módy a stylu.

Aniž bych to dělala cíleně, pozoruji lidi kolem sebe. Je to součást mojí práce, kterou od běžného života neodděluji, ale naopak, která se mi s mým životem naprosto promíchala. Jako když zmáčknete tlačítko Start a mixér vám v pár vteřinách z červených jahod a bílého mléka udělá světle růžový koktejl.
Sleduji spoustu jevů zároveň. Sleduji tělesné schránky, oblékání, i lidské chování.