Po dlouhé době jsem se byla podívat v tanečních. Přesněji řečeno – kurzech tance a společenské výchovy. […]
outfit
Řekl můj manžel, když jsme se před nedávnem chystali na oslavu narozenin. Můj manžel není žádný modeman. Módu […]
Dalo by se říci, že filmové kostýmy mě, a především pak ty pohádkové, zajímají a inspirují mnohem vice […]
Dnes navazuji na minulý článek se stejným názvem, jen s římskou jedničkou na konci. Začala jsem v něm rozebírat různé scény z kultovního filmu Mrazík a demonstrovat na nich, jak se dá náš osobní vzhled vylepšit.
Dovoluji si vás tedy, bez dlouhých úvodů, podruhé pozvat do světa této nezapomenutelné ruské pohádky, do jejích zimních kulis, ovšem netradičně, pohledem skrze mnou optiku módy a stylu.
Řeknu vám to na rovinu. Přestože prakticky celý svůj produktivní život pracuji s oděvy a stylem, tak (oficiální) módu ani moc nesleduji. Možná, že to „ani moc“ je ještě dost silný výraz. Vlastně ji nesleduji skoro vůbec. Nekupuji si módní časopisy, nenavštěvuji módní přehlídky, ani je nesleduji na Youtube, neznám modelky jménem (kromě té nejslavnější hrstky z devadesátých let) a z módních návrhářů a módních domů znám jen ty opravdu kultovní.
Velmi dobře to ilustruje jedna drobná příhoda.
Řekla moje klientka Jana na konzultaci stylového sebepoznání. Jana ví, o čem mluví, zahrady jsou její práce. Věta […]
Nevybavuji si žádný jiný doplněk … co doplněk? Ani žádnou jinou věc, která by měla ve své moci učinit takový dojem, jako právě bílá šála.
Nevím o žádném jiném, tak vlivném prvku.
Prvku, který by svou energií dokázal zušlechtit všechno, co se v jeho okolí nachází.
Aniž bych to dělala cíleně, pozoruji lidi kolem sebe. Je to součást mojí práce, kterou od běžného života neodděluji, ale naopak, která se mi s mým životem naprosto promíchala. Jako když zmáčknete tlačítko Start a mixér vám v pár vteřinách z červených jahod a bílého mléka udělá světle růžový koktejl.
Sleduji spoustu jevů zároveň. Sleduji tělesné schránky, oblékání, i lidské chování.
Ty nejzajímavější kousky mě paradoxně stály nejméně peněz. A většinou pocházejí ze second handů. Tam totiž ještě máme šanci najít, jak já říkám, staré dobré střihy a staré dobré materiály, nejen polyester, kterého jsou dnes plné obchody. Ale to jen tak na úvod.
My Češi jsme, nejen co se týče módy, poněkud davový národ. Dlouho mu trvá, než něčemu dá důvěru, […]
Pokud patříte k té (věřte, že velmi početné) skupině žen, která si myslí, že bude krásná a spokojená […]
Nemám ráda moderní slovní spojení MUST HAVE. Podle mého pohledu na módu a styl je to vlastně pěkný […]
Dnešní dobou jsem původně zamýšlela posledních pár let, ale pak jsem si vzpomněla na film „Starci na chmelu“ […]
Procházím obchody a míjím již několikátý model s bílým límečkem. Zdálky nebo na stojanu vypadají docela pěkné, jakmile ovšem […]
Jsem na nákupech se zákaznicí. A než mi pro ni něco vhodného padne do oka, tak si o oblečení prostě jen tak povídáme a řešíme všelijaké stylové otázky. Také by se dalo říct, že zákaznici na příkladech toho, co vidíme kolem sebe, ještě trochu „dovzdělávám“: „Tady je hezky vidět teplá a tady vedle studená modrá. A tohle je pěkná sukně pro postavu hruška a tahle košile zase pro jablko. Podívej tady na ten volán, na něj si dej pozor, ten opticky rozšiřuje.“
Vytvořit dobrý outfit není až tak velký problém, jak by se mohlo zdát. V podstatě stačí respektovat několik zásad. A jedna z nich je téma dnešního článku: úzké versus široké.
Toto pravidlo spočívá v jednoduché zásadě. Máme-li široký svršek, pak je třeba ho doplnit od pasu dolů něčím úzkým. A stejně tak … naopak … máme-li široký spodek, kalhoty nebo sukni, tak musíme nahoru zvolit něco přiléhavého.
Winter in Paris 