Vlastně mi připadá, že celý můj život je založený na tom, že něco od základů, takzvaně na zelené […]
Category Archive: Zkušenosti
Televizi sleduji jen málo a to málo ještě velmi pečlivě třídím. Mám ráda starší českou tvorbu jako třeba Rozmarné léto, černobílé detektivky s Rudolfem Hrušínským a ze zahraničních Hercula Poirota a Slečnu Marplovou, seriál Durellovi ….
Nenechte se mýlit, nemám na mysli převlékání se do kostýmů z peří na karneval v Riu nebo v Benátkách. Mám na mysli dnes úplně běžné odchylování se od naší přirozené podoby, jež nám, bohužel, naše civilizační vymoženosti dovolují.
Například – již od útlého věku se běžně setkáváme s tím, že je nejen naprosto normální obarvovat si vlasy, ale že je to téměř nutnost. Že když zůstaneme tak jak jsme, v obyčejných hnědých vlasech, tak jaksi nebudeme dostatečně hezké!
Předně musím trochu upřesnit název článku. Ano, navrhovala jsem oblečení, ale rozhodně jsem sama sebe nikdy neoznačovala za návrhářku. Jen používám slovo navrhovat, protože neznám jiné vhodnější synonymum. Návrhář je pro mne někdo, kdo tvorbou oblečení plně žije, kdo pravidelně tvoří kolekce a pořádá přehlídky. A to já nebyla.
Po roce 2000 vtrhla do našich knihkupectví a do našich životů velká smršť.
A ta s sebou přivála teorie o tom, že člověk může mít vše, co si přeje. Stačí jen znát ty správné informace a tajemství. Stačí jen pochopit nové souvislosti, přenastavit svou mysl a věřit.
A já byla těmto myšlenkách obrovsky nakloněná. Koupila jsem si mnoho knih (Vesmírný objednávkový servis, Tajemství ….) a tuto teorii přijala za svou. A pak už jsem si objednávala z vesmíru jak shopaholička v nákupáku. Objednávala jsem si parkovací místa, místa v restauraci, úspěch, peníze …
Článek o Cukrfree jsem si přečetla, protože ho sdílela jedna moje přítelkyně. Já sama jsem totiž k informacím a názorům na internetu velmi obezřetná. Jestliže, jak se říká, papír snese všechno, pak internet snese ještě víc než všechno!
Píšu o tom neustále. Že je třeba k oblečení přistupovat zodpovědněji. Nebýt pouhou loutkou, která nakupuje v nevědomosti a strká hlavu do písku před tím, jak současný, nejen módní, marketing se ženami manipuluje.
A z toho plyne, že jsem velkou propagátorkou „druhého života oblečení“. Už ani nevím, kdy naposledy jsem koupila novou věc (výjimečně si koupím nové boty) v „normálním“ obchodě, tedy v obchodě z první ruky.
Dnešní doba je plná návodů, ve kterých dominují slova zpomalit, uklidnit, meditovat, relaxovat, přítomnost a vnitřní svět. Nic proti […]
Všimli jste si toho, že když jste na dovolené, tak se na jakoukoliv příležitost, na kterou se chystáte vyrazit, ať již je to výlet, večeře, procházka městem … velmi snadno obléknete? A nejen snadno, ale i vhodně, rychle, pohodlně a účelně? Já na to myslím na každé své dovolené. Říkám si, že takhle bych to vlastně chtěla mít i doma. Přesně jako na dovolené!
Tento článek mi ležel v šuplíku konceptů už velmi dlouho a vždycky ho v cílové rovince, před rozhodnutím dokončit a publikovat, jiný předběhl. Nějak se na něj stále nemohla dostat řada. A dnes, když ho dokončuji, tak už chápu, proč tomu tak bylo. Protože ještě donedávna jsem co do seconhandového prodeje byla pouze na straně kupujícího, na rozdíl od dneška, když už mám zkušenosti i z druhého břehu. Dnes už se zabývám i jeho prodejem.
My ženy máme tendence odsouvat úspěchy, změny a štěstí až na později.
Teď to nejde, teď ještě nejsem dokonalá, ale brzy už to bude možné, brzy už budu jiná. Brzy se změním.
Mám zvláštní sympatie právě k tomuto období čerstvého jara. K období od jeho kalendářního počátku až po konec […]
Ke všemu, co přichází z hlavního proudu jsem vždy velmi obezřetná. Nevím, proč zrovna v těchto dnech myslím […]
Včera jsem definitivně uzavřela kapitolu své autorské módy. A nebyl to úplně veselý konec. Mám na mysli můj vztah se švadlenou. Asi stejně jako při každém jiném rozchodu totiž vyplavala na povrch spousta špíny, o které jsem neměla tušení, že tam vůbec je.
Hned vysvětlím. Onou slepicí samozřejmě nemám na mysli živého tvora, nýbrž přenesený význam. A tuhle slepici jsem nikde […]
Bylo mi něco málo přes dvacet, byla jsem šťastně zamilovaná. A těhotná. Vypadalo to, že se štěstím vznesu […]
Myslím, že jsem byla jedna z prvních, která si v roce 2015 bez velkého váhání koupila knihu Zázračný úklid od Marie Kondo. Byla jsem tehdy ve fázi svého „životního generálního úklidu“ a tak nějak intuitivně jsem tušila, že úklid v duši a úklid v domě, nebudou mít k sobě příliš daleko. Tehdy jsem si z knihy vzala především to, že nepotřebuji doma schraňovat věci, které mi neslouží, ale které mi do té doby „bylo blbý vyhodit“.
V zaprášených banánových krabicích na půdě jsem sice nenašla to, co jsem původně hledala, ale za to jsem […]
Řekla mi servírka v kavárně, kam občas chodím na obědy, když jsem jí potvrdila, že jsem to opravdu já. Ta, ke které chodí její kamarádka cvičit jógu.
„Ano, já to vím, že tak nevypadám, ale je to tak,“ odpověděla jsem jí.
Jógu jsem vystudovala, mám to ve svém živnostenském listu a lekce vedu už více než deset let. Servírka se usmála a odešla obsluhovat ostatní hosty.
