V krátké době jsem jednu podobnou myšlenku zaslechla hned ve dvou poměrně odlišných filmech. A to hned těsně po sobě. Prvním z nich byla sladká (a předvídatelná) americká komedie Prázdniny, která mně nalákala svým obsazením (Kate Winslet a Jude Law), ale ve výsledku se mi líbila vlastně jen díky myšlence, o které se chystám psát.
U nás v Kladně se konaly francouzské trhy. Bylo to sice jen pár stánků, ale i přesto jsem […]
V pondělí večer mě napadlo, že by jeden z článků mohl být jiný. Že by neřeřil nějaké konkrétní téma, ale že byl třeba …. třeba jen o mém dnešním dni. Takový všední článek o všedním pondělí, kterých za ten život prožijeme bezpočet. A právě v tom je ten problém. Že očekáváme velká témata, chceme číst velké příběhy, chceme zažívat významné okamžiky. jenže život je náhrdelník vyskládaný z korálků všedních pondělků.
Narazila jsem na fejeton o tom, co nosí ženy v kabelkách. Ještě dříve, než-li jsem si ho přečetla, […]
Přestalo pršet a já s malou Ninou vyrazila na dětské hřiště. A jak to tak po dešti bývá, na cestě Nina objevila šneka. Zastavila se, sebrala ho, a že si ho vezmeme s sebou. Dobrá. A tak jsme, už poněkud vlažnějším tempem, pokračovaly dál. Nina mu z jeho slizké nohy pečlivě odlepovala trávu
Nakupovat (myslím oděvy, boty, kabelky … nikoliv rohlíky) chodím zásadně a nejraději sama. (I když vlastně i pro […]
Ten den, onu neděli, mi do cesty přišly dvě kytice. První z nich jsem obdivovala na Dni otevřených zahrad v nedaleké vesnici na malé květinové farmě pěstující staré zapomenuté druhy. A byla to kytice kouzelná. Půvabná, bohatá a zároveň venkovsky dojímavá. Její základ tvořily pryskyřníky, pivoňky a jiřinky. A stála čtyřistapadesát korun.
Tak nějak postupem času jsem zjistila, že jsou mi všechny moje kalhotky malé. A není to proto, že bych ztloustla. Mám obvod boků 98 centimetrů a podle tabulek, podle obecně vžitého velikostního zařazení a rad prodavaček jsem si vždycky kupovala velikost „M“.
O víkendu jsem byla na pobytu s jógou, který pravidelně dvakrát ročně pořádám v hotelu v Mariánských Lázních. […]
Nepatřím k těm lidem, kteří všemu snadno uvěří. Nevolím politiky podle toho, co slibují, nekupuji věci, které se propagují, příliš nedám ani na internetová hodnocení a kritické myšlení mi rozhodně není cizí. Ale ještě před pár lety jsem měla jistý přirozený respekt třeba k tomu, co se psalo v odborných článcích, v knihách, co se říkalo ve veřejnoprávní televizi.
S aktivní fyzickou činností, která by mne opravdu bavila, jsem vlastně začala teprve až po třicítce, a to […]
Takhle nějak zněla věta, kterou pronesla herečka Míla Myslíková, když jí Pavel Kříž, jako její filmový syn – […]
Když jsme byly malé, tak jsme se dozvěděly spoustu věcí, které jsme bez pochybností přijaly za své. Věci, […]
Tahle věta není z mé hlavy. Slyšela jsem ji asi před deseti lety, když jsem studovala jógu a tenkrát jsem jí nevěnovala až takovou pozornost, jakou si bývala zasloužila.
„Jasně, něco na tom je, ale když můžu podat dokonalý, stoprocentní výkon, tak je škoda se spokojit jen s osmdesáti, né?!“
Na konzultacích stylového sebepoznání často zažívám s klientkami jistou vzájemně si podobnou situaci. Děje se tak zhruba v […]
Moje dcera Rozárka mne požádala, abych s ní jela do obchodního domu IKEA. Spolu s manželem dokončují rekonstrukci domu a potřebovala ještě něco málo dokoupit. I když se mi z počátku moc nechtělo, nakonec jsem si řekla, že jsem tam vlastně už dlouho nebyla, a tak že s ní pojedu.
Tuhle větu jsem nevymyslela já, ale slyšela jsem ji v divadelním představení Čtyři dohody. Tahle věta je dokonalý […]
Každoročně v lednu nevěřícně přihlížím tomu, jak začátek nového roku přináší neuvěřitelné množství rad a zaručených návodů na hubnutí. Což je důkaz toho, jak jsou lidé stále stejně naivní a nepoučitelní!
