Půjde vaše dcera letos do tanečních?

 

Po dlouhé době jsem se byla podívat v tanečních. Přesněji řečeno – kurzech tance a společenské výchovy. Je to již dávno, když je navštěvovala moje dcera Rozárka a je to ještě dýl, když jsem je navštěvovala já. Ovšem na druhou stranu mi obojí připadá jako by to bylo včera. Včera taneční dcery a předevčírem ty moje. A s potěšením jsem zjistila, že se od těch dob zas tak moc nezměnily. Jen taneční mistr s mistrovou trochu zestárli. Jinak je vše stejné. Chlapci jsou stejní, někteří malí a dětinští a jiní již vyzrálí mladí mužští. A děvčata jsou také stejná. Některá ladná a jiná toporná. Stejně jako za nás.
Změnilo se snad jen to, že dnes mají dívky více možností výběru, co si na sebe do tanečních obléknout. Více šatů, více bižuterie, více bot …
Jenže právě v tom je kámen úrazu!
Protože čím více množností máme, tím hůře si vybíráme a tím také snáze přebereme.
Svým okem cvičeným na ženský vzhled, módu a styl jsem si nemohla nevšimnout, že se přesně tohle stalo – že děvčata přebrala. Že si z té vší záplavy možností řetězcovo – internetovo – vietnamských velmi často zvolila možností nebo kombinace do taneční nevhodné a mnohdy i sobě „nehodné“.

A to mne inspirovalo k napsání dnešního článku. Věřím, že se dostane k očím těch, které o výběru věcí do nadcházející taneční sezóny budou rozhodovat.

Právě teď je ten správný čas o taneční garderobě přemýšlet koncepčně a vyhnout se chaotickému a emotivnímu nakupování v září

Ač nás dnešní doba vede k tomu, abychom své oděvy a doplňky pořizovali intuitivně a pod nadvládou momentálních emocí s bezpečným pocitem, že všeho je všude dostatek, opak je pravdou. Dobrých věcí vůbec není dostatek a impulsivní nákupy jako následek bezcílného brouzdání obchodním centrem bychom měli vyměnit za koncepční a promyšlené nakupování. Což samozřejmě platí pro každý nákup, ale zvlášť pro tak specifickou příležitost, jako jsou taneční kurzy.

Řeknu to ještě jinak. Vše, co má k něčemu vypadat, se nestane hned, chce to čas. Čas zhodnotit, jaké střihy a barvy dívce sluší, co se do tanečních hodí a co ne. A hlavně, co bude praktické a co by při tanci mohlo činit potíže, protože to, co je na tanečních vůbec to nejdůležitější – je uvědomit si, že nevybíráte outfit do divadla, kde si dívka sedne na dvě hodiny do pohodlného křesla a ve střevících na podpatku bude jen postávat ve frontě na limonádu v bufetu. Co do náročnosti na praktickou stránku věci jsou totiž taneční úplně jiný level.

Šaty aneb nabídky mnoho, kvality málo


Řeknu to na rovinu a bez okolků. I v dnešním světě, kdy je zdánlivě všude všeho hodně, je ideální, když máte pěkně postaru svou švadlenu, které můžete důvěřovat a která ušije to, co vy si přejete. Nikoliv obráceně, že diktuje obchod a vy koupíte ne to, co chcete, nýbrž to, co je.
Výhodou švadlen a krejčovských salónů je, že vám ušijí šaty přesně na tělo, tedy na váš typ postavy. A když už budete mít svůj osobní střih, tak si pak podle něj klidně nechte našít dalších čtyři, pět modelů, které se budou lišit jen látkou, odstínem barvy či detaily. (Když i slavná šéfredaktorka amerického Vogue Anna Wintour chodí stále v jednom střihu, tak proč ne vaše dcera?)

Na šatech se moc dobře pozná, jsou-li kvalitní nebo koupené za levný peníz. Tím rozhodně nechci říct, že kvalita musí být drahá. Ideální je, když kvalitu umíte levně sehnat (sama si ušít, přešít, nechat si ušít, pořídit z druhé ruky nebo si ji půjčit).

Není ani na místě říkat si, že „na těch pár lekcí to přece stačí“. Když vyberu šaty promyšleně, tak přece mohou sloužit pro mnoho let a příležitostí, které na mladou dívku v nejbližších (i delším, pokud si zachová postavu) čekají. Bude-li mít ve svém šatníku několik kvalitních a slušivých šatů, bude mít prostě na dlouhý čas vyřešeno.

A vůbec není třeba pořizovat modelů mnoho. Klidně stačí čtyři varianty, které bude dívka „točit“, takže stejné oblékne jednou za měsíc.

Konkrétní tipy pro šaty do tanečních:

Mladým dívkám sluší jasné odstíny barev. ((Poznámka – jas neznamená „křiklavost“, nýbrž světelnost.)
Paletky od jemně růžových, meruňkových přes lososovou, korálovou až k malinově červeným. A také svěží tóny blankytné, pistáciové a levandulové. A samozřejmě všechny odstíny nevinné bílé a béžové.
Na temné barvy bych byla opatrná. Hnědá a černá působí na mladých dívkách příliš smutně a těžce. Dramatické barvy jakými jsou královská modř, smaragd, sytě fialová by měly odpovídat dívčině osobnímu temperamentu. Není smutnější pohled, než na neduživou introvertní dívku ve vášnivé burgundské červeni. I zde platí princip svůj k svému. Křehkost křehkosti, temperament k temperamntu, síla k síle.

Čím je sukně „kolovější“, tím bych byla obezřetnější na její délku. Roztočením široké sukně v délce do půli stehen může dívka ze svých tělesných partií odhalit víc, než by ji napadlo, když rovně a bez hnutí v nich stála ve zkušební kabince.

Máte-li doma mnoho šatů, které nosíte v létě (například zelené bavlněné kanýrové nad kolena – vpravo), ještě neznamená, že máte vystaráno, že máte dobré šaty do tanečních. Mezi letními a taneční šaty je propastný rozdíl!

Střih sukně volte minimálně do mírného písmene „A“. Rovné až pouzdrové modely jsou pro dlouhý taneční krok, nejen u tanga, příliš úzké a tanec takového páru pak působí spíše rozpačitě.

Jeden kus oděvu vcelku je praktičtější než dva. Šaty jsou lepší než sukně a vršek. Halenka může při zvednutí rukou, ponejvíce v otočkách, ze sukně vylézat a posouvat se a dívka si ji bude muset neustále zastrkávat.
Ale když už sukni zvolíte, tak dbejte, aby byla pěkně vypracovaná v pase a na bocích.
Guma protažená tunýlkem není model hodný tanečních.

Korzetové šaty jen z prvotřídního salónu. Levnější modely korzetových šatů nikdy nemohou být tak vypracované, aby se dívce při sebemenším pohybu na těle nesesouvaly.. Konfekční korzety nejsou ty stejné, které nás okouzlují v historických filmech. Jediným přijatelným kompromisem by mohlo být to, že nebudou úplně ryze korzetové, ale budou mít ramínka, která sesuvům zabrání.

Ramínka a krátké rukávy pro dívčino pohodlí. Mladé dívky si mohou dovolit odhalit paže, tak ať to udělají. Když už trpí tři, nebo o prodlouženou čtyři, hodiny v podpatcích, tak ať jim aspoň není horko nahoře. (Ať se nekomfortem vyrovnají chlapcům. Ti mají pohodlné boty, ale zase trpí horkem v obleku. Inu společenský oděv nejsou tenisky a tepláky. Společenský oděv vyžaduje oběti.) Ovšem pozor na tenká ramínka – vždy je třeba zapojit logiku a ptát se: „Unesou tenké nitky váhu šatů?“ a také: „Co se stane, až se v nich začnu pohybovat?“ Nastavení zrcadel, jež ukáží i pohled na záda, není občas na škodu.

 …

Samostatnou kapitolou jsou kalhoty. Upřímně říkám, že na ně nemám jednotný názor. Spíše se ale přikláním k tomu, že sukně jsou pro dívku slušivější a bezpečnější volba. Na taneční pár s dívkou v šatech je mnohem harmoničtější pohled, než na dvě postavy v kalhotách.

 

Doplňky a další detaily

Na všechny, chlapce i dívky, je toho v tanečních najednou trochu moc. Držet krok a rytmus, hlídat tělo, neuklouznout na naleštěných parketách, nepomlátit se v chumlu, vedro, pohledy diváků …, tak proč ještě hlídat účes a nervovat se s vlasy lítajícími do obličeje? Proto jako jedinou vhodnou volbu doporučuji upravený účes, který bude dobře držet po celou dobu lekce.

Šperky volte takové, aby hlavně nepřekážely (viz odstavec výše o vlasech), ale také, aby k romantickému tanečnímu outfitu ladily. Zde platí ono známé, že méně je více. Rozhodně bych doporučila sundat současné chytré a plastové, sportovně vyhlížející hodinky. Jednak při tanci nejsou k ničemu potřeba a pak také proto, že nejsou vůbec ženské. Spíše vypadají jako, lidově řečeno, pěst na oko. Na zápěstí patří buď ideálně jemný řetízek nebo starosvětsky krásné rukavičky.

Další drobnosti: Punčochy nejlépe tělové. Gelová průhledná ramínka patří do neblahého propadliště dějin. Líčení střídmé. Parfém snad možná lepší žádný, než sladkobolné ovocenky z nabídky současných mainstreamových parfumerií.

 …

Nejvyšší nároky ze všech prvků outfitu jsou ovšem kladeny na obuv. Ta musí být nejen slušivá, ale především praktická. Odpověď na to – jakou zvolit – vám dá pohled na nohy profesionálních tanečnic a nebo taneční mistrové. A hned budete vědět.

Rozhodně to nebudou:
Boty ploché bez podpatku (vlevo na fotce výše). Dívka v takových nevypadá ladně, chybějící podpatek ji obere o odpich a švih. Vypadá spíše jako když kolem chlapce obskakuje.

Ani boty se špalkovým podpatkem (vpravo dole v úzké modré sukni). Podpatek tanečních bot by měl být tenčí a směrem do středu zkosený. Technicky řečeno – měl by mít více vycentrované těžiště, aby pohyb v nich nebyl toporný a dívka hranaté špalky těžkopádně netahala za sebou a nezakopávala o ně.

Rozhodně by to měly být:
Boty na středně vysokém podpatku (pohodlných pět centimetrů úplně postačuje), zkoseném k centru boty, s pevnou patou i špičkou. Špička může být klidně tvořena shlukem různých pásků s malým sexy otvorem ve špičce, ale rozhodně pásky zpevněná přes nárt a u kotníku.
Světlou, tělovou nebo kovovou (zlato, stříbro, bronz) barvou nic nezkazíte.

 …

A kdybych chtěla vše podstatné shrnout do jedné jediné názorné ukázky, pak by takový pěkný dívčí taneční outfit mohl vypadat jako tento z ikonického filmu Pomáda.

Když si Olivii Newton John pozorně prohlédnete, zjistíte, že je na ní vše tak, jak jsem doporučila výše: Má odhalené paže. Šaty svěží vanilkové barvy pevně drží ramínka. Sukně je dost dlouhá, aby při každé otočce neodhalila kalhotky a dost široká na to, aby se pěkně rozvlnila a neomezovala pohyb. Její účes je upravený tak, aby nepřekážel. A boty dokonalé – rovněž světlé, s pevnou špičkou a patou, mezitím volné a přes nárt a kolem kotníku spojené páskem do tvaru „T“, s do centra zkoseným a nepříliš vysokým podpatkem.
A ač od doby vzniku filmu uplynula hezká řádka let a dnešní letopočet 2023 oproti němu vypadá jako vzdálené sci-fi, potvrzuje se (a je tomu tak dobře), že v tanečních vždy bude vypadat skvěle a nejlépe klasika!