O víkendu jsem byla na pobytu s jógou, který pravidelně dvakrát ročně pořádám v hotelu v Mariánských Lázních. […]
úvaha
Nepatřím k těm lidem, kteří všemu snadno uvěří. Nevolím politiky podle toho, co slibují, nekupuji věci, které se propagují, příliš nedám ani na internetová hodnocení a kritické myšlení mi rozhodně není cizí. Ale ještě před pár lety jsem měla jistý přirozený respekt třeba k tomu, co se psalo v odborných článcích, v knihách, co se říkalo ve veřejnoprávní televizi.
Takhle nějak zněla věta, kterou pronesla herečka Míla Myslíková, když jí Pavel Kříž, jako její filmový syn – […]
Když jsme byly malé, tak jsme se dozvěděly spoustu věcí, které jsme bez pochybností přijaly za své. Věci, […]
Tahle věta není z mé hlavy. Slyšela jsem ji asi před deseti lety, když jsem studovala jógu a tenkrát jsem jí nevěnovala až takovou pozornost, jakou si bývala zasloužila.
„Jasně, něco na tom je, ale když můžu podat dokonalý, stoprocentní výkon, tak je škoda se spokojit jen s osmdesáti, né?!“
Na konzultacích stylového sebepoznání často zažívám s klientkami jistou vzájemně si podobnou situaci. Děje se tak zhruba v […]
Moje dcera Rozárka mne požádala, abych s ní jela do obchodního domu IKEA. Spolu s manželem dokončují rekonstrukci domu a potřebovala ještě něco málo dokoupit. I když se mi z počátku moc nechtělo, nakonec jsem si řekla, že jsem tam vlastně už dlouho nebyla, a tak že s ní pojedu.
Tuhle větu jsem nevymyslela já, ale slyšela jsem ji v divadelním představení Čtyři dohody. Tahle věta je dokonalý […]
Každoročně v lednu nevěřícně přihlížím tomu, jak začátek nového roku přináší neuvěřitelné množství rad a zaručených návodů na hubnutí. Což je důkaz toho, jak jsou lidé stále stejně naivní a nepoučitelní!
Možná jste, stejně jako já, postřehli, že postavení žen v pohádkách není nikterak slavné. Že většina ženských hrdinek […]
Ještě nedávno jsem kupovala svým blízkým drahé a náročné dárky. Manželovi mobilní telefon, letenku na víkend v Amsterdamu, dceři nový saxofon, mamince poukaz na dovolenou u moře, sestře a jejímu manželovi „podpultové“ drahé vstupenky do divadla. Ovšem ani jedna věc z toho, bohužel, nezafungovala tak, jak měla.
Všichni dnes milují anděly. Jsou jich plná květinářství a obchody s dárkovým zbožím, které sice vypadá jako pod […]
Nebezpečná věta, kterou většina z nás občas použije. A nezáleží na tom, jestli ji vysloví nahlas nebo jen v duchu. Věta, která v rozboru znamená toto: Abych svým přirozeným chováním nevzbudila dojem, že vypadám jako někdo, kdo je vnímán negativně, tak udělám něco, co sice sama nechci, ale zase to bude vypadat společensky přijatelněji!
Tím že chodím do kaváren většinou sama, tak si vyslechnu spoustu rozhovorů od vedlejších stolů. A mám-li být upřímná, tak mi to ani moc nevadí. Vlastně mě to velmi inspiruje a baví – být posluchačkou cizích příběhů.
Oceňuji, že některé povedené a nadčasové kousky vyrábí firmy stále dokola, že s novou kolekcí nezmizí z nabídky. Jako třeba tílka se širokými, krajkovými ramínky v Promodu.
Tahle tílka jsou dokonce jedním z mých vůbec nejnošenějších svršků. A to po celý rok, od jara do zimy. A tak jsem se nedávno rozhodla jít si pro nové, pro to samé.
Za oknem lilo jako z konve. Venkovní teploměr nenaměřil víc než sedmnáct stupňů. Na velký dřevěný podnos jsem si nachystala pár věcí. Kávu, vodu s citronem, trs hroznového vína, dva tvarohové řezy od maminky, notes, tužku, počítač a knížku.
Abych měla na koupališti co číst, tak jsem si, po dlouhé době, koupila v trafice časopis. Moje Psychologie. Nejdřív jsem jen tak listovala a prohlížela si obrázky … a když jsem narazila na stránku Tipy, tak jsem se (rovněž po dlouhé době) rozesmála nahlas. Až se postarší manželský pár ležící vedle na dece po mně otočil. Uviděla jsem totiž tohle:
Skoro půlka prázdnin je před námi a kalendářně zbývá do konce léta ještě 46 dní. To je přece […]
