Připadá vám tento nadpis trochu nelogický? Na první pohled možná ano, ale skrývá se za ním další z řady praktických a užitečných článků.
Začnu tím, že typický český člověk zastává názor „mít hodně věcí za málo peněz“. Já naopak propaguji ideu zcela protichůdnou. Říkám, že je lepší „mít málo věcí za hodně peněz“. Ale aby tato myšlenka dávala smysl a finančně vás nezruinovala, tak musí být splněna základní podmínka. A to ta, že vaše věci musí být stoprocentní a bez jediného kompromisu. Tedy přesně takové, které vaši osobnost dokonale vystihují, které vám sluší a které vám skvěle padnou. A to do nejmenších detailů!

Rčení cítit se ve své kůži zná každý, ale kdo přesně ví, jak to vlastně v té cizí kůži vypadá? Já mám něco lepšího. Něco, co každý z nás zažil. Cítit se ve svých botách!
Na botách totiž záleží více než si myslíme a než jsme ochotni připustit. Na botách záleží dokonce víc než na oblečení.
Určitě se vám to už někdy stalo. Pocit zvláštní nejistoty. Pocit, že vám cosi chybí nebo přebývá. Že dnes nějak nejste ve formě. Že se neumíte dobře vyjádřit. Jako kdybyste byli z nepochopitelných důvodů agresivnější nebo naopak zakřiknutější. Můžete mít bůhvíproč horší náladu. Nebo že nelze umlčet pocit, že něco nesedí, tak jak by mělo. Že se zkrátka necítíte dobře a nevíte proč?

Obrátím-li se zpět do svého dětství, tak se mi okamžitě vybaví velmi jasná a konkrétní série vzpomínek. Nazvala bych ji přímo vzpomínkové album „Hraní si s vystřihovacími panenkami“. Byly to dlouhé (jak by se dnes řeklo Flow) hodiny plné příběhů a emocí, které naše panenky žily a my jsme jim je jako scénáristky vytvářeli.

Chodím do Second handů často a ráda. Je v tom takový prastarý instinkt lovce. Je to hra, je to výprava za úlovkem. „Budu dnes úspěšná? Objevím něco zajímavého?“
A nemusím si pokaždé něco odnést. Je to úspěch tak padesát na padesát. Možná i méně. Možná spíše čtyřicet na šedesát. Ale díky neúspěšným tažením pak o to více oceníme ty úspěšné.

Před časem jsem publikovala článek o tom, že úspěšně zkouším metodu nemytí si vlasů šamponem. Praktikovala jsem ji necelých tři čtvrtě roku. Byla jsem nadšená a měla jsem potřebu předat tuto zkušenost dál.
Pak ale postupně a nenápadně, den po dni … možná to bylo dlouhodobým používáním jílu, začaly být moje vlasy vysušené a ne příliš šťastné.
V tu dobu jsem vůbec měla takové bio období. Například jsem si čistila zuby kokosovým olejem.

Jakmile jsem se rozhodla „shodit“ umělé řasy, které jsem na krátký čas nosila (ráda totiž zkouším všechno možné), tak nastalo dlouhé období …
Období velmi řídké a oslabené. Moje řasy vypadaly prostě zoufale. A tak jsem pátrala, hledala, zkrátka chtěla nějakou jistotu, jak vrátit svoje řasy do původního stavu. Nebo raději – do stavu ještě lepšího – protože na efekt hustých a dlouhých řas si člověk snadno zvyká.

Krátký a výstižný článek nejen svým názvem, ale i svým obsahem. A hned dopředu upozorňuji, že to asi pro některé ženy nebude to pravé ořechové. Zejména pro ženy ve stylu romantickém, elegantním a okázalém (všechno jinové styly).
Ovšem ženám z jangové skupiny (sporťačka, ležérka, rebelka, hvězda) a poslední z jinové skupiny – avantgarda – tak těm bych mohla docela dobře „kápnout do noty“.

Závist je prý jedna z nejhorších vlastností. Říká se to. Z pohádky to ví každé malé dítě. Ale když už se vám to přihodí, tak co s tím naděláte? Jak s tímhle pocitem, který se odněkud vynořil a nutkavě se vám vkrádá na mysl, naložit?
Co s tím jako máme dělat, když je to tak špatná věc?! Jak se dá na něco, co je silnější než já, zapomenout?

Neboli krabička poslední záchrany. Mám ji. Ve své kabelce. Léta zkušeností, přidávání a ubírání, mě dovedly k její minimalizované variantě.
Jako nejpraktičtější se ukázal pevný tvar taštičky. Koupila jsem ji před mnoha lety v obchodu s orientálním zbožím (tuším Kokoro) a přestože se již pomalu rozpadá, lepší tvar jsem zatím neobjevila. Ať měním kabelky, ať jedu nebo jdu kamkoliv, nikdy nezapomenu svoji kápézetku přihodit.

Užitečnosti jílu jsem se věnovala v předchozím článku. A přesto bych ho ráda bych zmínila ještě jednou. Tentokrát nepůjde o jíl marocký (na mytí vlasů), ale o jíl jemný. Nazývá se různě … jemný, ultrajemný, francouzský, zelený … Seženete ho samozřejmě na internetu, ale i v dobře zásobených natur apatykách, bio kosmetikách a v prodejnách zdravé výživy.

Letošní podzimní kolekce v C&A je vcelku hezká … jednoduchá, nadčasová, s mírnými retro prvky. Docela se mi líbí. (C&A je mi mimochodem sympatické tím, že tam velikosti odpovídají zdravému rozumu.)
A nejvíc mě zaujal právě kabátek, o kterém je řeč. Visel hned u vchodu a já si řekla: „To je on … letos žádný černý, hnědý, šedý … letos vyzkouším elegantní světlý. A když ho náhodou pokecám a nepůjde to vyprat (jak to u světlých věcí prostě bývá), tak mi to nebude tak líto, jako kdyby stál šest, sedm tisíc (stál cca 1390,- ať máte všechny informace).“