Dovolte svým dětem módní výstřelky. Čím dřív, tím líp!

Často mluvím s matkami, které jsou nešťastné z toho, co chtějí nosit jejich děti, zejména dcery. Neví, jestli udělají lépe, když zakážou, nebo když dovolí? Co ještě jde – a co už je moc?
A já jim říkám shodně: obrňte se, zatněte zuby a vyhánějte si z hlavy vzpomínky na to, jaká to byla ještě před nedávnem růžová princeznička, ta podivná bytost v nadměrných černých a tlustých hábitech, která se teď plouží vaším domem a chce po vás, abyste jí dovolila zelené vlasy. A hlavně neřešte, jak si tak chytré dítě může myslet, že v tomhle vypadá dobře?!

Neváhejte a dovolte jí je.
A čím dřív, tím líp!
Protože tyhle pubertální módní výstřelky jsou jak dětské nemoci. Čím dříve je vaše děti chytnou a prodělají, tím lepší průběh a menší následky, bez rizika následků trvalých, budou mít. Čím dřív si to vyzkouší, tím dřív je to zase přejde.


Výstřelek je vlastně velmi přesné slovo. Zničehonic rána, prásk bum, rachot, trochu prachu, trochu smradu, ale brzy je po všem. Jen je třeba dát pozor, ať se přitom vážně nezraní.

„Lepší drobné ústupky
než vážné komplikace!“

Zažila jsem to s dcerou, která je dnes vzorem všech ctností, vede lekce jógy, provozuje řemeslnou pekárnu a bezobalový obchod, vede příkladný rodinný život, obléká se kvalitně a decentně v nenápadné letní barevnosti, ale ve věku zhruba třinácti, čtrnácti let si tímto obdobím také procházela. A přesto jsem se nějak intuitivně nedala zviklat názory ostatních a nezakazovala jí to. Tehdy jsem to, o čem tu dnes píšu, jen vzdáleně tušila. Jedinou užitečnou radou, o kterou jsem se mohla opřít, mi byla hláška Júlia Satinského z české komedie S tebou mě baví svět: „Lepší drobné ústupky než vážné komplikace“.
A udělala jsem dobře, že jsem se jí držela a dovolila dceři nosit třeba těžké martensky nebo mít na vlasech dredy. Na vlastní oči jsem viděla, jak jí to velmi brzy přestávalo bavit a pozvolna si sama začala dredy rozčesávat. Od té doby už se pak oblékala velmi hezky a žensky.

Když totiž dětem drobné a prakticky neškodné výstřelky nedovolíte brzy, tak hrozí riziko, že se rok s rokem sejde – a přijde osmnáctý rok, kdy teoreticky dospělí, ale prakticky stále ještě děti, na vás vyrukují s tím, že teď už jim do toho nemáte co mluvit a dopustí se na svém těle něčeho, čeho budou za pár let zcela jistě litovat. Paradoxem je, že onu věc mnohdy ani sami tolik nechtějí, ale udělají ji spíše natruc všem: společnosti, ale hlavně vám, že jste jim to nedovolili. A chudinky, co pak ve třiceti letech, až naberou trochu rozumu, s potetovaným dekoltem?!
Protože v osmnácti si vždycky myslíme, že to, čemu věříme, co uctíváme dnes, to se nám přece bude líbit celý život!

Pokud nejde o zdraví, tak sem s tím!

Zastávám teorii, že čím méně jde o zdraví, tím houšť – a rychle do toho. Všechno co je, jak se lidově říká, sundavací a zas tam dací – dovolte bez váhání. Využijte toho, že je právě v trendu oblečení široké, neforemné a teplé – aspoň nenastydnou. Zamanou-li si barevné vlasy, super, využijte toho a kupte jim k narozeninám nebo ke Dni dětí sprej nebo přeliv (sice se budou cítit dotčené, že přece už nejsou žádné děti, ale barvu si s radostí vezmou). Drobná tetování na skrytých místech také podpořte, ať má dítě jednou provždy trvalou (nebo aspoň dlouhodobou) a výstražnou připomínku na pomíjivost svých nápadů.

Protože když nedovolíte úplně neškodné zelené vlasy, přijde za pár měsíců s piercingem a když nedovolíte piercing, tak přijdou ještě s horším a invazivnějším nápadem. Jak nejde o zdraví, nejde o nic.
Zapomeňte na svou princeznu a ignorujte její lehké (a dočasné) zohavení, které neuškodí jejímu zdraví.
Čím více jim v tom totiž budete bránit, tím víc to budou chtít. Možná ani tak nejde o věc samotnou, mnohdy je to jen boj s vámi – a pokud složíte zbraně a území předáte dobrovolně a v míru, tak k žádné válce ani nemusí dojít. Někdy je ve výstřel-k-u více paliva vzdoru než samotného upřímného chtění.


Buďte prozřetelní a myslete na jejich budoucnost. Módní výstřelky k mládí patří.
Jsou výrazem tápání, zmatku, zkoušení a hledání sebe samých. A pokud si takto s vlastní identitou nezaexperimentují v mládí, přenesou si to do dospělosti. A jasné je, že lepší svítivě růžové vlasy v patnácti než ve čtyřiceti.

Zdroj foto: Pexels Isabella Mariana