Vždycky mě více či méně rozčilovalo, že můj manžel chodí do hospody. Když pominu takové ty běžné důvody: […]
úvaha
Dozvěděla jsem se, že existuje Teorie Scarlett Johansson. (Objevila jsem ji v knize s podivným názvem „Dokonalá žena je blbka“ od francouzských sester Girardových.) A potěšilo mě, že se také někdo jiný pozastavil nad tím, co zaráží i mě. Podtitulem článku o Scarlett je: „Neboli jak malé prasátko celému světu vnutilo představu, že je sexbomba!“
Myslet pozitivně je samozřejmě skvělá rada. Další jí podobná je „mějte se ráda“. Ale ukažte mi někoho, kdo to opravdu umí. A vůbec, jak se to vlastně dělá? Také vás už články s tímto typem rad trochu rozčilují? Mě tedy ano.
Za šatníkem těchto dvou žen stojí celá americká versus francouzská mentalita. Jejich „textilie“ odráží nejen přístup k módě, ale […]
Začnu osobní příhodou. Před pár lety jsem chodila pravidelně na masáže do jednoho nejmenovaného pražského salonu. A jako vážené zákaznici mi nabídli možnost proměny jejich vizážistkou. Zdarma.
Osobně nemám k tomu, co je zdarma příliš velkou důvěru. Myslím si, že věci (a služby), které mají skutečně fungovat, je třeba vyvážit peněžní hodnotou. (Ale o tom zase někdy jindy…)
Nejdřív jsem si myslela, že chyba je ve mně, že prostě neumím v takových botách chodit. Že se zkrátka musím hodně učit, že musím na tu fintu přijít. Myslela jsem si, že každá „opravdová“ žena v nich prostě umí chodit. Že zkrátka ta neschopná jsem já.