Závist je prý jedna z nejhorších vlastností. Říká se to. Z pohádky to ví každé malé dítě. Ale když už se vám to přihodí, tak co s tím naděláte? Jak s tímhle pocitem, který se odněkud vynořil a nutkavě se vám vkrádá na mysl, naložit?
Co s tím jako máme dělat, když je to tak špatná věc?! Jak se dá na něco, co je silnější než já, zapomenout?

Neboli krabička poslední záchrany. Mám ji. Ve své kabelce. Léta zkušeností, přidávání a ubírání, mě dovedly k její minimalizované variantě.
Jako nejpraktičtější se ukázal pevný tvar taštičky. Koupila jsem ji před mnoha lety v obchodu s orientálním zbožím (tuším Kokoro) a přestože se již pomalu rozpadá, lepší tvar jsem zatím neobjevila. Ať měním kabelky, ať jedu nebo jdu kamkoliv, nikdy nezapomenu svoji kápézetku přihodit.

Užitečnosti jílu jsem se věnovala v předchozím článku. A přesto bych ho ráda bych zmínila ještě jednou. Tentokrát nepůjde o jíl marocký (na mytí vlasů), ale o jíl jemný. Nazývá se různě … jemný, ultrajemný, francouzský, zelený … Seženete ho samozřejmě na internetu, ale i v dobře zásobených natur apatykách, bio kosmetikách a v prodejnách zdravé výživy.

Letošní podzimní kolekce v C&A je vcelku hezká … jednoduchá, nadčasová, s mírnými retro prvky. Docela se mi líbí. (C&A je mi mimochodem sympatické tím, že tam velikosti odpovídají zdravému rozumu.)
A nejvíc mě zaujal právě kabátek, o kterém je řeč. Visel hned u vchodu a já si řekla: „To je on … letos žádný černý, hnědý, šedý … letos vyzkouším elegantní světlý. A když ho náhodou pokecám a nepůjde to vyprat (jak to u světlých věcí prostě bývá), tak mi to nebude tak líto, jako kdyby stál šest, sedm tisíc (stál cca 1390,- ať máte všechny informace).“