Závist je moc užitečná věc

Závist je prý jedna z nejhorších vlastností. Říká se to. Z pohádky to ví každé malé dítě. Ale když už se vám to přihodí, tak co s tím naděláte? Jak s tímhle pocitem, který se odněkud vynořil a nutkavě se vám vkrádá na mysl, naložit?
Co s tím jako máme dělat, když je to tak špatná věc?! Jak se dá na něco, co je silnější než já, zapomenout?

A teď z druhého konce:

Celý náš život je jedno velké hledání sebe sama.
Neustále pátráme po informacích o sobě:
kým jsme, co od života chceme, co nás naplní, kde je naše místo, jaký je náš talent, jaké je to nejlepší povolání pro nás, jaké je naše poslání, proč se mi v životě děje tohle, co to znamená …. a vůbec jaký má můj život smysl?.

Můžeme chodit léta na terapie, k astrologům, účastnit se seminářů a motivačních programů. Můžeme prostě utratit mraky peněz a ve výsledku se stejně nic podstatného nedozvědět.

Spousta mentorů, guruů, terapeutů a koučů nás krok po kroku vede k tomu – tohle všechno najít. Přes více či méně sofistikované techniky a otázky máme definovat, co nás v životě nejvíc baví, co děláme rádi, co neradi, jaké jsou naše silné a slabé stránky, co bychom dělali i zadarmo … A my velmi pracně až útrpně dolujeme odněkud z hloubi našeho „inside“ všechny tyhle odpovědi.

A naproti tomu existuje něco naprosto primitivního, jednoduchého, co jde bez okolků rovnou k věci …
Někdy totiž stačí moment, malý záblesk, letmý pocit, okamžik, který nám odpovědi na naše otázky, které léta rozšifrováváme s odborníky, ukáže hned.

A tato nesmírně jednoduchá terapie se jmenuje Závist.

Pocit závisti je přirozená reakce těla na něco – co vidí, co by moc chtělo, na něco po čem duše volá a zatím se jí to nedostává.

Uvědom si, co a komu závidíš!
Může to být cokoliv … dům, zahrada, děti, muž, krása, štíhlá postava, podnikání, obchod, vlasy, přátelé, úspěch, popularita, úsměv, humor, auto, talent, práce z domova ….?

zavist

Zkuste to!
Buďte k sobě ale zcela upřímní. Napište, nakreslete, najděte fotky, které předměty vaší závisti jednoduše představují.
A pak si místo otázky „Co komu závidíš?“ dosaď: „Co je pro mě v životě nejpodstatnější? Co jsem já? Co nejvíc chci? Co je pro mne to pravé?“

No a máte to!

Proč by měla být závist negativní? Proč bych se za ni měla bičovat a odsuzovat?Proč bych si měla vyčítat, že nejsem dostatečně pozitivní. Tím bych přece jen zvyšovala pocit vlastní frustrace.
Pocit závisti se přece nevynořil odněkud jen tak zbůhdarma a nemá cenu ho někam zatlačovat a vyčítat si ho.

Když si uvědomím, že je tu proto, aby mi ukázal cestu, tak je to přece úžasná a hlavně jednoduše účinná technika!

Závidím-li kamarádce, že má manžela, tři děti, psa a zahrádku … pak možná moje parketa single byznysmenky nebude to pravé ořechové.
Závidím-li peníze, auto, kancelář a exotické dovolené, tak asi práce ženy v domácnosti naopak nebude nic pro mě. A pocit štěstí mi naleštěná kuchyňská linka příliš nedodá.
Závidím-li úspěch, popularitu a obdiv každému, na koho se jen podívám … tak zřejmě moje pozice skladnice zavřené mezi čtyřmi stěnami není ta pravá …

Vždyť je to přece skvělé, že nám tělo ukazuje tak nesmírně jednoduchou formou, co v životě chceme.
Děkujme svým pocitům a následujme je. Je to jako rozcestník, ukazatel. Chvála závisti!!