Pohádka Hrátky s čertem (1956) patří do sbírky mých oblíbených. Co se pohádek týče, jsem staromilec. Jedna „stará“ pro mne vyváží deset nových. Každý rok se přiměju (lépe by se hodilo slovo přinutím) shlédnout aspoň jednu novou, ale většinou mne dříve či později odradí. Třeba tím, když urozená dáma o sobě řekne, že je kráva, nebo když na sebe princezny ukazují gesto palec nahoru. To pak přepínám, odcházím.
Category Archive: Život
Přesněji řečeno: pozor na kadeřnice, které byly dokonale krásnými a hustými vlasy obdařeny přírodou. (Ono také jak jinak, […]
Ano, pětadvacáté – a to už je důvod k oslavě. Podnikám tedy víc než půlku života.
Ještě třicátého září roku 2000, od něhož se narozeniny a výročí dobře počítají, jsem byla zaměstnanec se všemi jeho jistotami a povinnostmi – a když jsem se následujícího rána probudila, už jsem nepatřila nikomu, jen sama sobě.
Syndrom jednodílných plavek je můj vlastní pojem. Označuje situace, v nichž zbytečně, na úkor svého komfortu a spokojenosti […]
Je sobota ráno a já se vracím vesnicí ze své pravidelné procházky. Jenže dnes je všechno jinak, koná se tu totiž tradiční Tuchlovická pouť spojená s folklórním festivalem.
Přestože tu zatím panuje klid, ve vzduchu je už cítit, že je to klid před bouří.
Vidím tepláky, vidím legíny, vidím mikiny – a nejsem v tělocvičně. Jsem na horách. Vidím také neforemné plyšové […]
Je to trend, nebo lenost? Ptám se sama sebe, když poslední dobou, až příliš často, vidám na nehtech žen kolem sebe zbytky oprýskaného laku. Jenže tentokrát to bylo horší v tom, že to nebylo jen tak mimochodem, na prodavačce, která mi podávala mince, když jsem kupovala rohlíky, nýbrž bylo to na fotce veřejné. Zvěčnělé na produktové fotografii jednoho významného e-shopu s knihami z druhé ruky.
Můj dialog s mladší, pětiletou vnučkou, když v mém ateliéru stylového sebepoznání objevila krásné červené lakované lodičky: Ona: […]
Řešíme s manželem dárky k vánocům:
On: Už jsem kupoval Mikovi (synovec) nůž?
Já: Ano, asi předloni.
On: A nevíš, jaký to byl?
Já: Nevím. Prostě zavírací nůž.
On: Nožů je spousta druhů. Liší se střenkou, čepelí, nástroji … No, tak já mu letos koupím nějaký dražší, ten jsem mu určitě nekupoval.
Já: Myslíš, že potřebuje další nůž? Že mu nestačí jeden?
On udiveně: Jeden? Samozřejmě, že nestačí. Muž musí mít spoustu nožů!
Možná bych hned na úvod měla předeslat, že pokud máte melíry, nebo jinak výrazně obarvené vlasy (a jste […]
Móda neurčuje jen to, že se budou nosit boty s podrážkami silnými jak pneumatiky od traktorů, nebo že […]
Do mého zlatého fondu kinematografie a zároveň do pomyslné pokladnice mých nutných letních nezbytností patří film Rozmarné léto. […]
Sedím ve vlaku a vracím se z Brna do Prahy. Byla jsem tam, dalo by se říci formálně […]
Máme dvě kočky. Přesněji řečeno kočku a kocoura, nebo také matku se synem.
Přestože příliš nemusím slovní spojení – být v pohodě, tak ho teď použiji. Syn je v pohodě. Je to typický vesnický kocour, který přichází obvykle dvakrát denně. Nají se – a pak zas odejde. Většinu svého času tráví venku.
Tento článek jsem původně plánovala jen pro svůj e-shop. V loňském roce jsem totiž do své nabídky zařadila […]
Pokud se minulý článek jmenoval Popelka jako módní inspirace, pak musí dnešní pokračování ve svém názvu nutně nést […]
Dnes to ještě nebude pokračování článku o Popelce, který jsem minulý týden avizovala, ačkoliv jsem jednu fotku z […]
Aneb o bláznění, komentářích a plutí uprostřed řeky.
Přestaňte bláznit je nadpis, který jsem si vypůjčila ze stejnojmenné knihy o hubnutí, kterou jsem si koupila někdy na konci devadesátých let. Líbil se mi právě on. Vystihoval přesně pocit, který jsem už tehdy kolem toho všeho dění kolem hubnutí měla. Bláznění.
A nedávno jsem při úklidu knihovny (miluji úklid a s ním spojené nezbytné třídění všeho druhu: knihovny, šatníku, lednice, dokonce i lékárničky) na tuto knihu znovu narazila.
Toto léto jsem strávila u rybníka víc času, než za celý svůj dosavadní život dohromady. A to hlavně […]
Winter in Paris 