Aniž bych to dělala cíleně, pozoruji lidi kolem sebe. Je to součást mojí práce, kterou od běžného života neodděluji, ale naopak, která se mi s mým životem naprosto promíchala. Jako když zmáčknete tlačítko Start a mixér vám v pár vteřinách z červených jahod a bílého mléka udělá světle růžový koktejl.
Sleduji spoustu jevů zároveň. Sleduji tělesné schránky, oblékání, i lidské chování.
pozor
Článek o Cukrfree jsem si přečetla, protože ho sdílela jedna moje přítelkyně. Já sama jsem totiž k informacím a názorům na internetu velmi obezřetná. Jestliže, jak se říká, papír snese všechno, pak internet snese ještě víc než všechno!
Píšu o tom neustále. Že je třeba k oblečení přistupovat zodpovědněji. Nebýt pouhou loutkou, která nakupuje v nevědomosti a strká hlavu do písku před tím, jak současný, nejen módní, marketing se ženami manipuluje.
A z toho plyne, že jsem velkou propagátorkou „druhého života oblečení“. Už ani nevím, kdy naposledy jsem koupila novou věc (výjimečně si koupím nové boty) v „normálním“ obchodě, tedy v obchodě z první ruky.
Dnešní doba je plná návodů, ve kterých dominují slova zpomalit, uklidnit, meditovat, relaxovat, přítomnost a vnitřní svět. Nic proti […]
Mám zvláštní sympatie právě k tomuto období čerstvého jara. K období od jeho kalendářního počátku až po konec […]
Ke všemu, co přichází z hlavního proudu jsem vždy velmi obezřetná. Nevím, proč zrovna v těchto dnech myslím […]
Včera jsem definitivně uzavřela kapitolu své autorské módy. A nebyl to úplně veselý konec. Mám na mysli můj vztah se švadlenou. Asi stejně jako při každém jiném rozchodu totiž vyplavala na povrch spousta špíny, o které jsem neměla tušení, že tam vůbec je.
V zaprášených banánových krabicích na půdě jsem sice nenašla to, co jsem původně hledala, ale za to jsem […]
V sobotu 21. prosince jsem na ČT2 shlédla zajímavý dokument „Marylin – aukce jednoho života“. Šlo o nevšední […]
Tento můj příběh ukazuje názorně hned několik chyb, kterých jsem se sama při nakupování dopustila. Kdybych se skutečně […]
Pamatuji si, i když je to už víc než třicet let, jak jsem týden před vánoci toužebně čekala, […]
Narazila jsem na fejeton o tom, co nosí ženy v kabelkách. Ještě dříve, než-li jsem si ho přečetla, […]
Nakupovat (myslím oděvy, boty, kabelky … nikoliv rohlíky) chodím zásadně a nejraději sama. (I když vlastně i pro […]
Ten den, onu neděli, mi do cesty přišly dvě kytice. První z nich jsem obdivovala na Dni otevřených zahrad v nedaleké vesnici na malé květinové farmě pěstující staré zapomenuté druhy. A byla to kytice kouzelná. Půvabná, bohatá a zároveň venkovsky dojímavá. Její základ tvořily pryskyřníky, pivoňky a jiřinky. A stála čtyřistapadesát korun.
Tak nějak postupem času jsem zjistila, že jsou mi všechny moje kalhotky malé. A není to proto, že bych ztloustla. Mám obvod boků 98 centimetrů a podle tabulek, podle obecně vžitého velikostního zařazení a rad prodavaček jsem si vždycky kupovala velikost „M“.
Nepatřím k těm lidem, kteří všemu snadno uvěří. Nevolím politiky podle toho, co slibují, nekupuji věci, které se propagují, příliš nedám ani na internetová hodnocení a kritické myšlení mi rozhodně není cizí. Ale ještě před pár lety jsem měla jistý přirozený respekt třeba k tomu, co se psalo v odborných článcích, v knihách, co se říkalo ve veřejnoprávní televizi.
S aktivní fyzickou činností, která by mne opravdu bavila, jsem vlastně začala teprve až po třicítce, a to […]
Takhle nějak zněla věta, kterou pronesla herečka Míla Myslíková, když jí Pavel Kříž, jako její filmový syn – […]
Když jsme byly malé, tak jsme se dozvěděly spoustu věcí, které jsme bez pochybností přijaly za své. Věci, […]
