Právě jsem dočetla působivý román Předčítač od německého autora Bernharda Schlinka o milostném vztahu mladého chlapce a starší ženy s temnou nacistickou minulostí. A když jsem se dozvěděla, že byl podle ní natočen film v hlavní roli s Kate Winslet, musela jsem ho vidět (v další roli navíc muž s uhrančivým pohledem Ralph Fiennes).
Film, nesoucí stejný název Předčítač, byl velmi úspěšný a v roce 2009 byl nominován hned na pět Oscarů a jednoho z nich získala právě Kate Winslet za nejlepší herečku v hlavní roli.

2008 | USA, Německo
…

Na začátku a na konci filmu dělí postavu Hanny, kterou hraje právě Kate Winslet, zhruba čtyřicet let. Začíná jako zrale půvabná šestatřicetiletá a končí jako unavená a zestárlá sedmdesátiletá. A přesně scény ze sklonku jejího života mě inspirovaly k sepsání tohoto článku. Chci v něm rozebrat téma stárnutí obličeje. Protože tak, jak to udělali maskéři, tak Kate (a ani nikdo jiný) rozhodně nezestárne. Stárnutí totiž neprobíhá tak jednoduše, aby stačilo odbarvit vlasy a obočí na šedivo a na pevný mladý obličej navrstvit něco, co má připomínat stařecké zvrásnění:

V době natáčení bylo Kate Winslet třicet tři, tedy o tři roky méně,
než je hlavní postavě Hanně na začátku filmu.
Když má herec hrát ve filmu mladého i starého, tak je to vždycky náročné.
Nejlepší je, když je jeho skutečný věk někde „na půl cesty“ mezi mládím a stářím. Z vypnutého obličeje a jiskrného pohledu mladých očí se stáří „dělá“ velmi těžce. Řekla bych, že aby to působilo věrohodně, je to až skoro nemožné …

…

Co na fotce vidíme? Možná by bylo lepší se zeptat opačně – co na fotce nevidíme? Podle mého nevidíme starou ženou. Vidíme mladou ženu namaskovanou za starou. Takto totiž v opravdovém životě stárnutí neprobíhá. Nevím, do jaké míry je to u maskérů způsobeno technickými možnostmi, ale do jisté míry za to může i za ten fakt, že o skutečném stárnutí se toho ví jen velice málo. Nebo ještě jinak – jen málo toho prosákne do široké veřejnosti. Nechci se pouštět do konspiračních teorií, ale kdyby se tak stalo, kdo by pak věřil – a utrácel – u gigantů kosmetického průmyslu, kteří drží v šachu drtivou většinu žen západního světa?
A dnes už bohužel nejde jen o giganty kosmetiky, ale i plastických operací. Ještě před pár lety, jsem osobně neznala nikoho, kdo by si dal svůj obličej nebo tělo dobrovolně přešít, ale dnes už by mi k tomu počítání nestačily prsty obou rukou. Plastické zákroky se svou lstivou řečí prostřednictvím médií tak vetřely do ženského světa a vnutily ženám představu, že jsou něčím moderním, zcela běžným, neškodným a srovnatelným třeba s dentální hygienou.

Hrůza mě jímala a pot poléval, když jsem nedávno náhodně shlédla první (další už nikdy více) díl nové řady pořadu na Nově „Mladší o pár let“. V něm z velmi hezké, jen velmi unavené šestatřicetileté ženy vyrobili ženu novou. Celým procesem prošla za podpory neustále se usmívající moderátorky Moniky Absolonové, která zde působila téměř jako archetypální průvodkyně z říše pekelné. Elegantně vás povedu za ruku, ničeho se nebojte a bezpečně spolu dojdeme až do pekla.
Osudem zkoušenou mladou ženu nakonec přešili jak staré kalhoty, čímž jí bohužel do dalšího života uštědřili jen další nepěknou ránu, o které zatím ještě netuší. Zatím se raduje z dnešního okamžiku, protože právě pro ten ji vylepšili. Bohužel nevratnými řezy a úpravami ji definitivně odstřihli od krásy v budoucnosti.

Další mylný příklad toho, jak si lidé představují proces stárnutí – titulní stránka časopisu Květy.
Jenže obličej není igelitka, která se teplem seškvaří. Stárnutí obličeje je výsledek procesů celého těla.

…

Skutečné stárnutí probíhá kumulativním efektem. Obličejové svaly se vlivem přetížení (mluvení, mimika, jezení …) za vydatné podpory nesprávného držení těla a stereotypních zlozvyků (nahrbení, sklopená hlava, přílišné sezení …) a téměř nulové (nejspíše záměrně nulové) osvěty ohledně nápravy zkracují.
Tímto svým zkrácením pak doslova tahají za pevné části, ke kterým jsou připojeny (lebka, kosti …) a utahují je k sobě. Tím se plocha obličeje zmenšuje, až zbývá jen logická otázka: co pak s přebytečnými tkáněmi (kůže, svaly …), když kostěný rám obličeje už není tak pevný, když už nedrží?
Následek je nad slunce jasný. Vše se pak začne prověšovat, těžknout, padat, ohybat, vlnit, vrásnět … a stárnutí je zde.

Jednoduše si to lze představit jako když plátno obrazu vypnuté na rámu otočíte zezadu.
To, co je dřevěný rám – to jsou jako naše kosti a to, co je plátno, to je naše kůže včetně všeho „měkkého“ pod tím. Velmi dobře si to můžeme představit u spodní čelisti. Ta tvoří naprosto zřetelný dolní rám obličeje a vzhled její linie (ostrost či neostrost) prozrazují věk z celého obličeje nejvíce.

Jakmile dojde ke změně dřevěného rámu (seschnutí, zkroucení, zkrácení), tak se plátno začne prověšovat a padat. A je jedno, zda jde o plátno malířské či obličejeové.

…

Když to hodně zjednoduším, ženy stárnou dvojím způsobem. Buď jim věkem tělesných tekutin – tuku a vody – ubývá, nebo přibývá. Buď ve stáří vypadají jako třeba Coco Chanel.

Gabrielle alias Coco Chanel
Příklad stárnutí směrem do hubenosti a vyschlosti.

…

A nebo lze zestárnout druhým způsobem – do tučnosti a těžkosti. Třeba jako se stalo princezně se zlatou hvězdou na čele:

Princezna Lada neboli herečka Marie Kyselková

…

Tuto herečku jsem nevybrala náhodou, přijde mi, že je totiž Kate Winslet co do fyziognomie obličeje hodně podobná. Mají podobný typ lebky a rysy obličeje. A pak také proto, že její mladou podobu všichni dobře známe, ale starší nikoliv. A ještě jeden důležitý důvod: není upravená rukou žádného odborníka, je to prostě taková běžná stará paní, jaké potkáváme denně na každém kroku.

Kate Winslet zhruba ve stejném věku jako Marie Kyselková.

…

Ovšem to, že má žena typu Kate Winslet podobné dispozice ke stárnutí jako Marie Kyselková, ještě neznamená, že se tak skutečně stane. Stárnutí není jedna, předurčená možnost, do které chtě nechtě sklouzneme jak na tobogánu.
Způsob stárnutí je tendence. Ale jak moc ji naplníme, určujeme do značné míry sami tím, jaký život vedeme. Jisté je jen to, že se z Marie Kyselkové v sedmdesáti nestane vyhublá Coco a z mladé Coco se nestane Marie Kyselková.
Už jsem to nadnesla výše, ale zopakuji – k nejhorší verzi stárnutí přispívá chybné držení těla, špatné tělesné návyky, málo (ale také přemíra) pohybu, váhové výkyvy a také nevědomost skutečných příčin stárnutí …

A mluvím-li o destrukci stárnutí, tak bych měla zmínit i její nápravu. Na ni stačí, když se zapojí zdravý selský rozum. Neslibuji vám tedy žádné zázračné produkty, nýbrž jen samou práci.
Přistupme k tomu úplně stejně, jako kdyby šlo o výše zmíněný zdeformovaný obraz v rámu.
Co bychom udělali pro jeho nápravu?
U obrazu je to jasné, tam nás totiž, na rozdíl od mainstreamové anti-age, nikdo neopíjí rohlíkem (pardon, krémem). Samozřejmě, že možnost je jen jediná. Mechanické napravování.
A přesně tak s obličejem. Jediné, co pomůže, jsou jen naše vlastní ruce (a drobné manuální pomůcky, ale nikoliv nezbytné). Jedině naše vlastní pravidelná práce – masáže a hmaty – nám umožní uvést obličej do lepšího, zdravějšího a mladistvějšího vzhledu.
Manuální náprava je to jediné!
Vyrovnávání rámu a zpětné napínání plátna.

Rozhodně tomu nepomůžou žádné krémy.
A ani chirurgická náprava řezem.
Vraťme se ještě jednou a naposled k plátnu obrazu. Ano, jasně, že si můžeme kus přebývajícího plátna v obličeji nechat oříznout. Oříznout, zašít a prověsy jsou rázem pryč. Zdánlivě snadné. Ale když se pak podíváme na obraz zepředu, tak zjistíme, že motiv není celý. Ztratil svou estetiku ucelenosti. Už neobsahuje vše, už mu kousek chybí, už není harmonický. Už je jen předělaný a vypnutý. A vypnutost ještě neznamená krásu.

…

Takže až někdy půjdete do obchodu s kosmetikou, salónu, nebo budete listovat časopisem, kde se to reklamami, tvářícími se jako články s dobrými radami, na plastické úpravy jen hemží …
Až vám bude prodavačka, nebo jiná poradkyně říkat – jaký krém, sérum, fluidum, jakou kapalinu, kyselinu či jinou molekulu mládí si pořídit, jak je třeba do zralé pleti investovat, tak vy se můžete shovívavě usmát a říci jen: „Díky, ne,“ a pro sebe si dodat: „Tak tuhle hru už já nehraju“

---

Zdroj: Čsfd.cz, Pinterest.com, film Předčítač, časopis Květy

Poznámka: Pomáhám ženám nejen stylově (hledání stylu a barev), ale také tělesně (Analýzou postavy, korespondenčně i osobně). Diagnostikuji problematické partie, navrhuji možná řešení – fyzické (cviky, techniky) i oděvní (nejlepší střihy oděvů a další tipy). Více najdete zde.