Pohádka Hrátky s čertem (1956) patří do sbírky mých oblíbených. Co se pohádek týče, jsem staromilec. Jedna „stará“ pro mne vyváží deset nových. Každý rok se přiměju (lépe by se hodilo slovo přinutím) shlédnout aspoň jednu novou, ale většinou mne dříve či později odradí. Třeba tím, když urozená dáma o sobě řekne, že je kráva, nebo když na sebe princezny ukazují gesto palec nahoru. To pak přepínám, odcházím.

Přesněji řečeno – nejen filmů, ale i seriálů, dokumentů a dalších pořadů.

Pokud jste (jako já) milovníci módy – a ať máte v televizi klidně i desítky kanálů, včetně placených, tak mi musíte dát za pravdu, že pro vás tam skoro nic není.
Jó, to kdyby vás zajímaly vraždy, neštěstí, UFO a scifi, vyšetřování leteckých katastrof, války, především druhá světová, tak to byste nevěděli, na co se dívat dřív.

Právě jsem dočetla působivý román Předčítač od německého autora Bernharda Schlinka o milostném vztahu mladého chlapce a starší ženy s temnou nacistickou minulostí. A když jsem se dozvěděla, že byl podle ní natočen film v hlavní roli s Kate Winslet, musela jsem ho vidět (v další roli navíc muž s uhrančivým pohledem Ralph Fiennes).
Film, nesoucí stejný název Předčítač, byl velmi úspěšný a v roce 2009 byl nominován hned na pět Oscarů a jednoho z nich získala právě Kate Winslet za nejlepší herečku v hlavní roli.

Už jen zcela výjimečně se mi stane, že objevím starou pohádku, kterou jsem ještě nikdy neviděla – a o to větší radost z ní mám. Je to jako když se celý život chodíte občerstvovat k pramenům pitné vody, které, rok po roce, čím déle k nim chodíte, tím více hrozí, že úplně vyschnou A vy pojednou objevíte pramínek úplně nový, nevyčerpaný, nevykoukaný.

Ze swapu jsem si odnášela celý štos starších čísel časopisu Marianne. Směnila jsem je za svou nepoužívanou kosmetiku. Časopisy si ráda prohlížím, ale nechce se mi za ně utrácet. Bohatě mi stačí ty z druhé ruky. Stejně se v nich píše pořád to samé. S časopisy je to podobné jako se to říká o módě: že je jako sud, do kterého se vrší trendy a když se sud zaplní, tak se jen otočí a jede se to celé nanovo.

Věta, která byla řečená v detektivním seriálu Mělas to vědět (v hlavních rolích Nicole Kidman a Hugh Grant), který rozhodně doporučuji ke shlédnutí. Je dramatický, napínavý i estetický napohled (myslím seriál, ne Hugh). Je to psychologický příběh o obratu poklidného života do zlého snu nejistoty a navíc módně velmi inspirativní a vkusný.

Před pár dny jsem si v naší obecní schránce na časopisy „Přečti a vrať“, u které se zastavím vždy cestou z ranní procházky, vzala jedno odložené číslo časopisu Vlasta (17/2022). Doma jsem si pak udělala kávu a posadila se s ním ke stolu. A aniž bych se na něj nějak příliš soustředila, spíš jsem jen tak zběžně listovala, pročítala nadpisy, prohlížela obrázky, až jsem došla ke stránce, zřejmě pravidelné rubrice, otázek a odpovědí známým osobám.