Nikdy jsem nebyla vysloveně sportovní děvče. Na základce jsem mívala z tělocviku dvojku. Výmyk na hrazdě byl pro mě nedostižná meta a vybíjenou, kterou jsme hráli prakticky pořád (což z dnešního pohledu cvičitelky vnímám jako fakt velmi bídnou náplň tělesné výchovy), jsem nesnášela. Neměla jsem dost síly a bála se míče, který letěl závratnou rychlostí přímo proti mě.
Tělocvik zkrátka nebyl pro mě to pravé. Byla jsem jiná. Ráda jsem psala slohové práce, dobře jsem kreslila a víc mi záleželo na tom, abych byla hezky oblečená.

Cvičím přes dvacet let. Vyzkoušela jsem KDE CO. Začala jsem na aerobiku, pak jsem testovala kardio stroje K2, bosu, bodyforming, core, TRX, port de bras, tabatu, kruhový trénink, několik druhů tance a různé styly jógy (od hatha, přes power, až k hormonální), dlouhé roky jsem také chodila na pilates.
Chtěla jsem si zkrátka všechno vyzkoušet na vlastní kůži, abych měla přehled a mohla si vybrat. Nakonec jsem se stala lektorkou orientálních tanců a jógy, kterou vedu již osmým rokem.

Tento příběh možná znáte.
„Všude je potopa. Muž sedí na střeše svého domu a prosí Boha, aby ho zachránil. Po chvíli jede kolem člun a chce vzít muže s sebou. Ten ale říká: „Nechci, Bůh mě zachrání.“ Kolem projedou ještě další dva čluny. Muž ale zůstává na střeše a dál se modlí.
A nakonec se utopí.
Když přijde do nebe, stěžuje si. „Bože, celou dobu jsem se modlil. Proč jsi mě nezachránil?“
„Jak to?“ podiví se Bůh, „vždyť jsem ti přece poslal tři čluny!“

Pokud ráda tančíte a máte partnera, který s vámi tuto vášeň sdílí, pak máte vyhráno. Pak jste „šťastná to žena“, jak by řekla Božena Němcová. Choďte tedy na plesy, zábavy, do tanečních pro dospělé a užívejte si to.
Ale o tom tenhle článek není. Tady chci ukázat, jaké jsou možnosti, když musíte nebo chcete tančit sama.