Abych měla na koupališti co číst, tak jsem si, po dlouhé době, koupila v trafice časopis. Moje Psychologie. Nejdřív jsem jen tak listovala a prohlížela si obrázky … a když jsem narazila na stránku Tipy, tak jsem se (rovněž po dlouhé době) rozesmála nahlas. Až se postarší manželský pár ležící vedle na dece po mně otočil. Uviděla jsem totiž tohle:

A zvětšeně:

Nepoužívám často neslušná slova, pouze když je to opravdu nutné. Jako třeba v tomto případě. Chce se mi totiž říct, že tahle podložka je opravdu pěkná blbost!

Podložka na jógu za bezmála pět a půl tisíc, kam ten svět spěje? Tomu se říká honba za zdravím, ať to stojí, co to stojí.
Nezůstal zdravý rozum náhodou na dovolené?

Mám pocit, že se současná honba za zdravým životním stylem poněkud zvrtla. Myslím, že někde cestou došlo ke změně trasy. Že cílem není zdraví a přirozenost, ale opět jen byznys. Ale oproti tomu tradičnímu, který na nás čouhá z každé reklamy, z každého billboardu, je tento poněkud rafinovanější. Je totiž zahalený do bělostného hávu a honosí se lákavými slovy jako pure, healthy, organic nebo friendly. Výrobky vypadají svěžeji, zeleněji, průsvitněji, ekologičtěji, designově čistěji!

Zpět k józe a podložce

Jsem instruktorkou jógy více než deset let. A nejsem žádný ortodoxní jogín. Nemám ve své tělocvičně sošku Budhy, nesnáším vonné tyčinky, nejezdím do Indie a dokonce ani neumím stát na hlavě. (A přesto si troufám tvrdit, že pomáhám lidem a že to dělám dobře.) A hlavně, že vím dost na to, abych připomněla, že jóga by měla být o přirozeném pohybu, o pružnosti a o propojení těla a mysli. A že k tomu, abyste ji provozovali, nepotřebujete vůbec nic. Kdyby si pán bůh, ať český či indický, myslel, že ke svému zdraví nutně potřebujete koženkovou podložku s levandulí, tak by vám ji spolu s vaším tělem jistě rád věnoval.
A když už mermomocí chcete spojit jógu s aromaterapií, tak vyjděte z domu, sedněte si třeba pod nejbližší lípu a v klidu, pozvolna a zhluboka dýchejte.

Vím o čem mluvím. Když jsem před lety propadala kouzlu jógy, tak mě také lákaly „drahé jógové věci“ (ale ne až zas takhle drahé!). Asi aby tak nějak veřejně a viditelně potvrdily mou jógovou orientaci. A zejména, když byly neodolatelně vystaveny ve stylových jógových studiích v Praze. To se pak té energii těžko odolává! Jenže stačilo pár pozdravů slunce a překrásná podložka se i s indickými motivy začala rozsypávat na padrť. (Ve srovnání s jinou, mnohem levnější, která drží dlouhá léta.)

Myslím, že se celý východní svět musí za břicho popadat, když vidí, jak si lidé na západě vykládají jógu. A že jsou ochotni dát bezmála pět a půl tisíc za to, aby v pozici střechy dýchali vyčichlou levanduli, která je napěchovaná někde uvnitř podložky z umělé koženky.

Připomnělo mi to film Jíst, meditovat, milovat, kde hlavní hrdinka Julia Roberts odjede do Indie, učí se tam meditovat a pak řekne svému učiteli: „Až se vrátím domů, tak si zařídím meditační pokoj!“ A on jí na to odpoví: „Ty jsi vůbec nic nepochopila! Meditační pokoj máš v sobě!“
A o tom to je – je třeba rozlišovat skutečný zdravý svět od meditačních pokojů s luxusními orientálními tapetami a plné předražených zbytečností.

Na závěr si troufám navrhnout, jestli by nebylo možná vůbec nejlepší zmírnit všechen ten stres, který je daní za vydělávání peněz, za které si pak kupujeme předražené věci na vyklidnění jako třeba tuhle podložku.
Nebylo by lepší omezit to ježdění do velkých měst do stresujících zaměstnání, trčení v drahých autech na splátky v nesmyslných zácpách. Abychom si nakonec pro sebe vítězoslavně urvali hodinku v jógovém studiu a tam si zaómovali na nehorázně drahé podložce.
Jaký má smysl odjíždět do drahých relaxačních resortů, kde budu jíst jen bio veganskou stravu, módně se nechat zavírat do místností s úplnou tmou, když se pak stejně vrátím zpět do svého nesmyslně hektického, nevědomého života?

A jestli je něco opravdu bio, tak je to právě selský rozum!