Minulý týden jsem byla na horách. Během sjíždění dolů po sjezdovce a nahoru vlekem – což jsou pro mě obě velmi inspirativní a meditativní aktivity – jsem dostala impuls hned k několika článkům. A tenhle je jedním z nich.

Protože pracuji se stylem, vzhledem, postavou a tělesným cvičením, tak lidi velmi ráda pozoruji. Všude a za různých okolností, hory nevyjímaje. Ale nezajímá mě, jakou kdo má lyžařskou techniku, kdo jezdí dobře, kdo špatně, kdo carvingovým obloukem. Mně mnohem více zajímají vzájemné, mezilidské vztahy, kdo jak vypadá a co má na sobě. A tak není divu, že jsem si všimla jedné zajímavé věci, o kterou bych se s vámi ráda podělila.

Na to, abychom poznali věk, nemusíme člověka vidět zblízka.
Není potřeba mu počítat vrásky!

Všimla jsem si totiž, že i když nevidíte lidem do obličeje, že i když jsou k vám otočeni bokem nebo zády, dokonce i z větší vzdálenosti, ať jsou třeba i zahaleni do robustního lyžařského oblečení, schovaní pod brýlemi, helmou, v těžkých přeskáčích a v rukavicích, tak i přesto docela dobře poznáte, jak je kdo starý.
Samozřejmě ne přesně na roky, ale odhadnete „kolonku“ – jestli je někomu patnáct, pětadvacet, čtyřicet, šedesát či ještě více.

První foto:
Skupinka tří mužů – to jistě nebudou žádní mladíci vyhlížející na kopci, s kým by se tak seznámili. Spíše bych tipla, že si povídají o nemocech.

Druhé foto:
A tenhle pár na kotvě – to také nejspíš nebudou žádní zamilovaní studenti. Přestože i mladí muži bývají urostlí a dívky hruškovitě buclaté, tak je docela dobře poznat, že to asi nebude tenhle případ. Já to vidím tak na pětačtyřicet plus.

V čem to tedy je?

Souvisí to s oblečením?
Ne příliš. Sportovní lyžařské oblečení není až zase natolik různorodé a vyhraněné, aby se dalo jasně určit, jestli je pro mladé nebo pro starší. Pominu-li určité „skejtové“ značky, tak oděvy ve většině sportovních obchodů jsou poměrně univerzální. Co si budeme nalhávat, nabídka je stále stejná, jednostranná a nijak zvlášť nepřekvapí ani nenadchne. A výsledek je ten, že stejné lyžařské kalhoty a bundu si klidně můžou koupit i tři generace.
A barvy?
Ani tím to asi nebude. I mladí lidé chodí lyžovat v usedlých barvách – černě nebo šedivě, a stejně tak starší oblékají neon či další křiklavé barvy. Obě skupiny barev jsou v obchodech zastoupeny rovnoměrně. Zkrátka – oblečení na sjezdovce úplně nevypovídá o věku. Důchodce sice nebude mít na hlavě vikingskou helmu s rohy, ale takových výstředností není ani mezi mladými mnoho. Většina lidí se na sjezdovkách obléká velmi podobně.

Souvisí to tedy s tloušťkou či štíhlostí?
Také úplně ne. Jednoduše a bez servítek řečeno – i mladí jsou dnes vypasení a staří hubení. Jenže mladá tlouštka je přece jenom o něco zpevněnější než dlouhými léty a dietami nashromážděný tuk. A hubený mladý zadek také vypadá poněkud formovaněji než zadek starý, hubený a plochý.

Toto je odpověď!

Zásadním důvodem, proč i z dálky poznáme, jak je kdo starý, je tvar těla! Respektive tvar křivek těla, které se mění následkem takzvaného bludného kruhu (*). Což je kruhový pohyb, který se děje s naším tělem den po dni, rok po roce …
Bludný kruh je rotační posun, který přetáčí obal našeho těla – čili tkáně, svaly …

Vlivem gravitace totiž přední část našeho těla padá dolů a přitom s sebou táhne celou zadní část, která se naopak vysouvá nahoru. Čímž se ztrácí krásné esovité křivky těla, zadek je splácnutější, záda kulatější, lopatky vylezlé, ramena přetočená dopředu, hlava předsunutá, krk krátký, zapadlý do ramen, prsa nízko, pas ztracený, břicho dole, nohy opticky kratší. Takhle jde čas. Bohužel. A to je přesně to, co je poznat i na dálku!

Ukažme si to názorně na příkladu herečky Liz Taylorové.
Na první černobílé fotce je ještě velmi mladá. A otázka zní – co je to to, co nejvíce dokazuje její mladý vzhled? Není to ani hladkost pleti, přítomnost či nepřítomnost nějaké vrásky (Vzpomeňte na některé stárnoucí celebrity, které mají plastikou obličej vypnutý a vyhlazený, a přitom vůbec nevypadají mladě). Jsou to kontury těla! A to především kontury krku, dolní čelisti, ramen a zad. A právě tohle držení těla, tyhle křivky jsou synonymem mládí!

Na druhé barevné fotce je již o něco starší. Ještě stále můžeme říct, že je herečka krásná a mladá, ale tak mladě, jako na první fotce, už nevypadá. Změny jsou zatím malé, ale patrné. Hlava se jí počíná vysouvat dopředu, krk zkracovat, ostrost spodní čelisti rozpadat a obal zad trochu posunovat nahoru.

A na třetí fotce je herečka již jako „stará dáma“. I přestože je hezky oblečená, ozdobená šperky, nalíčená, učesaná, opět podle krku a jeho doslova zmizení mezi rameny lze odhadnout skutečný věk. Nevypadá na šedesát .. Dokonce nevypadá už ani na sedmdesát …

Chceme-li vypadat mladě …

Takže – chceme-li vypadat mladě, pak nabízím řešení, o kterém se běžně moc nepíše. Všude se většinou jen dokola omílá a vzájemně od sebe opisují rady typu – pohyb, fitness, péče o pleť, čištění, kosmetika, zdravá strava, pozitivní myšlení. To je všechno pěkné, nic proti tomu, ale já tvrdím, že základem zdraví, mládí a krásy je především – udržovat svoje tělo vzpřímené! To je ta nejlepší rada, ke které jsem se léty, svými pokusy, omyly, pozorováním a učením se od těch správných lidí dopracovala, a kterou vám jako cvičitelka, stylistka a nezávislá blogerka můžu dát.

Jediná naše šance, jak mít tělo mladé a zdravé, je formovat a udržovat ho pružné, nezkrácené a vzpřímené. (A to já ještě patřím ke generaci, kdy se na dobré držení v dětství a v mládí velmi dbalo. Nechci vidět, jak bude stárnout a s jakými zdravotními obtížemi se bude potýkat, dnešní shrbená a zkrácená mládež.)
Nemá totiž cenu se pár hodin týdně dřít ve fitku a většinu času chodit a sedět shrbeně (Nejhorší varianta – a bohužel častá – je kombinace – dřít se shrbeně ve fitku!).
Je třeba nastavit správné držení těla do celého svého života, od rána do večera. Je třeba vzpřímeně chodit i sedět. Jednoduše – žít vzpřímeně – a to doslova! Je třeba udržovat svaly dlouhé, nezkrácené a vyživené. Je třeba nepřehánět fyzickou aktivitu, nepřehánět zátěž a posilování, správně dýchat, okysličovat tělo, neblbnout s dietami a módními směry stravování.

A jako bonus mladého vzhledu vzpřímeného a srovnaného těla, bude nakonec i samo zdraví. Protože jen v dobrém obalu těla se může dařit našim orgánům a ostatnímu vnitřímu vybavení. Jakpak by se vám asi žilo a pracovalo, kdyby vás někdo neustále kroutil, ohýbal a stlačoval? Asi nic moc. No a jakpak se mají pod těmi kulatými zády a vpáčeným hrudníkem cítit a správně fungovat utlačované plíce nebo srdce?
Krása a zdraví jsou totiž jako vlastní sourozenci, kteří se spolu drží za ruce.
A vzpřímeně vedle sebe kráčejí!

 

* Zdroj – xanabati.cz