Dnes navazuji na minulý článek se stejným názvem, jen s římskou jedničkou na konci. Začala jsem v něm rozebírat různé scény z kultovního filmu Mrazík a demonstrovat na nich, jak se dá náš osobní vzhled vylepšit.

Dovoluji si vás tedy, bez dlouhých úvodů, podruhé pozvat do světa této nezapomenutelné ruské pohádky, do jejích zimních kulis, ovšem netradičně, pohledem skrze mnou optiku módy a stylu.

Byla jsem na „dámském“ bazaru. Každá si tam mohla pronajmout stoleček a prodávat svoje věci – oděvy, obuv, doplňky, kabelky a šperky.
Miluji to! Tuhle atmosféru módy, trhů, takovéto hledání, probírání, hadříky, štendry a ramínka. Užívám si to. Včetně pocitu vděčnosti za každou takovou akci. Dětských bazárků je všude jak hub po dešti, ale největší objem nenošených a zbytečných věcí není mezi dětmi, ale mezi ženami! Prostě díky za všechno, co bojuje proti plýtvání, hromadění a co pootočí pomyslným kruhem nenošených věcí v našich skříních.

Rčení cítit se ve své kůži zná každý, ale kdo přesně ví, jak to vlastně v té cizí kůži vypadá? Já mám něco lepšího. Něco, co každý z nás zažil. Cítit se ve svých botách!
Na botách totiž záleží více než si myslíme a než jsme ochotni připustit. Na botách záleží dokonce víc než na oblečení.
Určitě se vám to už někdy stalo. Pocit zvláštní nejistoty. Pocit, že vám cosi chybí nebo přebývá. Že dnes nějak nejste ve formě. Že se neumíte dobře vyjádřit. Jako kdybyste byli z nepochopitelných důvodů agresivnější nebo naopak zakřiknutější. Můžete mít bůhvíproč horší náladu. Nebo že nelze umlčet pocit, že něco nesedí, tak jak by mělo. Že se zkrátka necítíte dobře a nevíte proč?