Opravdu chci tak mnoho, když toužím po botách slušivých, ženských a nositelných?

Sehnat dobré letní sandály není vůbec jednoduché. Zvláště pak, chcete-li po nich, aby byly ženské, tedy na podpatku, a ještě k tomu (stačilo by přiměřeně) pohodlně nositelné. To jsou totiž dvě kritéria. Není žádný problém splnit jedno z nich. Třeba kritérium pohodlí. K tomu, zjednodušeně, stačí, aby byla bota široká, plochá a měkká. A stejně tak není problém udělat botu sexy. To zase, podobně jako u kalhotek zvaných string tanga, všechno nadbytečné dáte pryč a to málo, co tam zůstane, podepřete podpatkem tenkým jako cigareta.
Jenže bota není soška, kterou obdivujeme tím, že ji postavíme na krbovou římsu a jednou měsíčně jí ometeme péřovou prachovkou. Boty musí být používány, boty nesou celou váhu našeho těla a proto musí být promyšleně konstruovány tak, aby se v nich dalo udělat víc než jen pět kroků z limuzíny na barovou židličku.

Jenže problém nastává, když chcete oboje. Aby noha vypadala svůdně a zároveň v nich, bez újmy na zdraví, chodit půl dne. Vím, že je to náročné zadání, ale chytré hlavy už snad vymyslely složitější věci, tak co by nešlo vyrobit svůdný letní sandál? Zvlášť, když jsme my ženy ochotné si za takové věci dobře zaplatit?
Ach, jak jsem se mýlila ….

Čas plynul a já ani jedny takové neobjevila. A věřte, že chodím po obchodech poměrně často a na dobré zboží mám ostříží zrak.
A jak už to tak bývá, teprve když nad něčím zlomíme hůl a vzdáme to, tak vytvoříme prostor, aby k nám věci mohly samy přijít. A přišly i moje boty. Leč nestalo se tak v obchodu s obuví, levnějšími řetězci počínaje, přes střední i středně vyšší kategorii (Baťa, Gabor, Vagabond, Ecco, Clarks …), konče obchody, kde jeden pár stojí půl průměrné výplaty, ale stalo se tak v second handu. Což mě vlastně vůbec nepřekvapuje … Pojďme se tedy na ně podrobněji podívat. Proč zrovna ony?

Mají podpatek vysoký 5 centimetrů, což je přesně ona zázračná výška, která nožku učiní štíhlejší a ženštější a přitom se v ní dá velmi pohodlně chodit.
Mají tělovou barvu, což je u bot další „zázrak“. Tělová barva je nesmírně slušivá, protože s nožkou krásně splyne, noha v ní nevypadá „utopeně“ a s žádnou jinou barvou na oblečení či doplňcích si nepřekáží, ani nekonkuruje.
Mají mnoho pásků, především pak přes nárt, čímž nožku zadrží, zpevní. Navíc jsou to pásky velmi tenké, linii nártu tak nepohltí a nepřehluší. Shrnu-li: „Čím je boty méně, čím je subtilnější a vzdušnější, tím noha vypadá svůdněji.“
Ve všech obchodech můžu rovnou sandály na podpatku rozpočítávat a házet do „dvou pytlů“.
Buď jsou „humpolácké“ nebo „nenositelné“. Buď podpatek vypadá jako masivní špalek, který je vám při chůzi na obtíž, protože ho za sebou taháte jako vězeň kouli a nebo je zase příliš titěrný a zapadnete s ním do první mezírky mezi dlažební kostky. Ideální není ani obuv na klínu, protože ta na nože působí těžkopádně. Svůdná bota by měla mít vždy mezi podpatkem a nášlapnou plochou prostor, průzor, vzduch, neboli „nic“.
Na rozdíl od všech těchto nevhodných, kterých jsou plné obchody, mají moje sekáčové podpatek úzký, ovšem přes celou šířku paty, což je, nebojím se říci, geniální řešení. Je to chytře zpracovaná jemnost. Je to široká stabilita bez zbytečné těžké masivnosti. Je to maximum svůdnosti na minimální nutné ploše. Ano, toto je nejdokonalejší podpatek! Bohužel ho současní výrobci úplně ignorují!
Nenápadným a zároveň nedocenitelným prvkem je také nášlapná plocha podrážky vyrobená ze surové gumy navíc s plastickými oválky jako bývají u protiskluzových ponožek, protože čím je obuv více „vrtkavá“, tím větší „díky“ za každý prvek stability.
Jsou kožené.

Snad jehlu v kupce sena objevíte dřív, než sandály, které by splňovaly kritéria pohodlnosti a ženské slušivosti. A přitom, když vejdete do obchodů (kamenných i internetových), uvidíte dlouhé řady (stránky) plné výrobků, z nichž si je většina podobná jako vejce vejci, ale ani jedny z nich nelze nazvat stoprocentními.

A to, co jsem v obchodech uviděla, jsem shrnula do následujícího krátkého přehledu. Do vyhledávací lišty webu Vinted.cz, který vnímám jako názorný průřez toho, co se nachází v obchodech a co ženy kupují, jsem naťukala „sandály na podpatku“ a vybrala namátkou osm z prvních, které se mi ukázaly. A dovolila jsem si je zhodnotit:

Z „Áček“ (stejně jako z B, C, F a G) vám vyleze i jen nepatrně zvětšený kloub palce (halux), na něž my ženy trpíme. Pásky jsou totiž příliš vepředu, prsty se ohnou a neudrží přední část nohy stabilní. Tento stav navíc zhorší příliš těžký podpatek, který ani k minimalistickým páskům vpředu moc neladí.

„Béčka“ – ačkoliv mají fixované palce, nemají v přední části žádnou jinou oporu. Tu budou při chůzi kompenzovat prsty, které se budou stahovat, kroutit a tím deformovat (což už na ženě začíná být vidět).

„Céčka“ jsou ukázkou toho, jak klín udělá efekt těžké masivní nohy.

Rustikální „slámová“ podrážka „Déček“ je sice módní, ale já si nemohu pomoci a v tak výrazném množství se mi vždy vybaví lidové rčení „čouhá sláma z bot“. (Podobně to vnímám i s dnes tolik módními, korkovými podrážkami. Korek má k eleganci asi tak stejně daleko jako sláma.)

„Éčka“ viz „G“ a „H“, navíc ještě s příliš úzkou špičkou.

„Efka“ jsou sandály naprosto nenositelné. Myslím, že by takové nedala ani Carrie Bradshaw ze Sexu ve městě. Toto jsou boty vhodné jen pro příležitost sexuálních hrátek v ložnici nikoliv na chození.

U „Géček a Háček“ je opět všechno špatně. Ani jedny nemají stabilní držení vpředu (géčka tedy úplně směšně žádné), géčka mají špalkový, těžký podpatek, háčka zas nenositelné jehly. A společné mají držení pásku kolem kotníku, což při chůzi delší než hodinu, pravděpodobně způsobí oděrky, zvlášť když na něm ještě visí těžký podpatek.

…

Ano, je to o přímé a nepřímé úměře. Čím více mají být boty svůdnější a ženštější, tím méně stabilní budou. A čím méně stability, tím vyšší nároky na jejich promyšlenost a propracovanost.
Chci tak mnoho, když toužím po botách slušivých, ženských a nositelných? Jen škoda, že v našich obchodech potřebujete na splnění těchto tří kritérií troje různé boty.