Skoro půlka prázdnin je před námi a kalendářně zbývá do konce léta ještě 46 dní. To je přece […]
film a TV
Připadá vám tahle fotka povědomá? Je to záběr z úvodní scény kultovního dílu Mimikry ze seriálu Třicet případů […]
Po dlouhé době jsem v televizi opět viděla muzikál Mamma mia. Přepnula jsem na něj náhodně právě ve chvíli, kdy se schylovalo k písničce Dancing Queen A jako v každém muzikálu se i zde celkem všední scéna jak mávnutím přelije do něčeho velkolepého a dramatického. Meryl Streepová se se svými přítelkyněmi nejprve jen tak nenápadně popichuje, ale vzápětí se to celé naplno rozjede ….
Velmi se mi líbí slovo Matrix a vypůjčila jsem si ho do svého slovníku. Dokonale vystihuje situaci, o které chci právě psát. Situaci, která se týká nás žen.
Matrix je totiž obraz, kterému říkáme realita. Realita, o níž si mylně myslíme, že je to pravda! Ještě jinak řečeno – Matrix je uměle vytvářená realita vydávaná za skutečnost. A nemusíme se dívat jen na sci-fi filmy, abychom něco takového uviděli. Stačí jen být ženou v dnešní době.
Je neděle večer šestnáctého července, léto v tom nejhezčím období a já s notebookem v ruce a se skleničkou vína usedám na pohovku k televizi. Dávají totiž Chalupáře. Miluji je. Je to pro mě symbol léta, symbol pohody, nekomplikovanosti života a krásné obyčejnosti. Ale protože je znám už za ta léta nazpaměť, tak jsem si myslela, že je budu sledovat spíše jen tak „na půl oka“ jako příjemnou kulisu a více se budu věnovat svému úternímu článku.
Vzpomenete si ještě na pojem Zlatý Hromnice? Zlatý Hromnice jsou boty. Respektive byly. A taky to byly Osmdesátky, dětství, Kotvald […]
Píše se 10. ledna a ještě máme princezny z vánoc v živé paměti, tak se na ně pojďme […]
Sleduji pořad „Popelka“ na TV Barrandov. Baví mě! Přestože na něj slyším a čtu všelijaké rozporuplné reakce, tak říkám: „Když vezmete v úvahu, že je na českých kanálech asi stopadesát (slovo stopadesát používám jako synonynum pro jakékoliv velké množství) pořadů o vaření, tak zaplať pánbůh za Popelku.
V Krkonošských pohádkách – v epizodě „Jak šel Trautenberk do hor pro poklad“ jsem uslyšela tuto „hlášku“ a došlo mi, jak krásně a jednoduše je zde řečena velká pravda.
Co o nás vypovídají filmoví hrdinové, kteří se nám líbí?
A nezapomeňme, že stejnou měrou o nás vypovídají i ti,
kteří se nám nelíbí, kteří nás rozčilují.
Každý máme něco … Někdo sleduje Prostřeno, někdo Ordinaci a někdo čte Blesk. A kdo říká, že ani nic podobného nedělá, tak aspoň volil Zemana.
Pro ty nejdůležitější životní pravdy většinou nemusíme chodit daleko. (Každý dnes ví, že základní pravidla pro šťastný život […]
Za šatníkem těchto dvou žen stojí celá americká versus francouzská mentalita. Jejich „textilie“ odráží nejen přístup k módě, […]
