Dálnice nemám vůbec ráda. Dokonce bych řekla, že se řidiči rozdělují na dva typy. Jedni milují dálnice a druzí je prostě nemusí. Já patřím k těm druhým. Když vím, že mě čeká jízda po dálnici, jímá mě preventivně vždycky trochu nejistota, která je přímo úměrná typu dálnice. Například D1 mě dokáže znepokojovat již měsíc až dva před jízdou.

Dozvěděla jsem se, že existuje Teorie Scarlett Johansson. (Objevila jsem ji v knize s podivným názvem „Dokonalá žena je blbka“ od francouzských sester Girardových.) A potěšilo mě, že se také někdo jiný pozastavil nad tím, co zaráží i mě. Podtitulem článku o Scarlett je: „Neboli jak malé prasátko celému světu vnutilo představu, že je sexbomba!“

Začnu osobní příhodou. Před pár lety jsem chodila pravidelně na masáže do jednoho nejmenovaného pražského salonu. A jako vážené zákaznici mi nabídli možnost proměny jejich vizážistkou. Zdarma.
Osobně nemám k tomu, co je zdarma velkou důvěru. Myslím si, že věci (a služby), které mají skutečně fungovat, je třeba vyvážit peněžní hodnotou. (Ale o tom zase někdy jindy…)

Užívala jsem si svoje první podnikání. Radovala se ze své nezávislosti. Nikdo mi neříkal, co mám dělat, jaké zboží nakupovat, jaké nenakupovat, jaké dávat ceny, jak se mám chovat k zákazníkům, jak se tvářit, jak se netvářit … Nikdo mi ale také nedával každého patnáctého plat …. ale o tom nechci psát, s tím jsem počítala ..

Velkým písmem napsaný „čistý výtažek z jasmínu“ … Ach, jak  to krásně zní …
A miniaturním písmem: enoxyethanol, ethylparaben ...
V touze po krásném a mladistvém vzhledu používáme rozmanité kosmetické přípravky, kterých je dnes na trhu nepřeberné množství. Téměř všechny obsahují přísady,  jejichž mechanismy působení běžný spotřebitel nezná.