Mých 5 pravidel, jak zbytečně nenakupovat! (A nejedná se o věčně opakované rady „Nechoďte do obchodu hladové“)

Někdy si říkám: „Kdyby se mi všechny zbytečně nakoupené věci proměnily zpět na peníze.“ Až se bojím tu celkovou částku odhadnout. Kolik by to mohlo být? Pět tisíc, deset tisíc, dvacet tisíc … možná víc! Stačí se jen tak porozhlédnout kolem sebe.

  • V kuchyni vidím plech na pečení muffinů. V obchodě jsem podlehla dojmu, že budu šťastná hospodyňka a k tomu mi dopomůže právě on. Použila jsem ho jednou. Dnes překáží ve skříni, spolu s formou na jelení hřbet, hrncem na fondue a nádobkami na domácí výrobu nanuků. Ve vitríně pak vidím tři čajové konvice se šálky. Jeden čas jsem pro ně měla slabost, přestože piji čaj jen z hrnků. A vedle nich tři džbány. První je keramický, ručně malovaný, druhý z lesního skla, ale já stejně používám jen ten třetí, obyčejný skleněný z ikea za 49,- Kč.

  • Nakoupila jsem taky spoustu sportovních pomůcek, od posilovacích gum, přes činky až po balanční podložku. A vždycky jsem si myslela, že teď už je to to pravé .. to, co mi přinese vytouženou postavu. Moje fitness snažení vygradovalo koupí mini stepperu, na který dnes sedá prach v ložnici pod postelí, protože musel uvolnit místo většímu zařízení – rotopedu, který je dnes dominantou obývacího pokoje a víceméně plní funkci němého sluhy.
  • Chodba a šatna je kapitola sama pro sebe. Spousty velmi si podobných hadříků, šaty, které byly v obchodě tolik lákavé … A botník … troje barevné gumovky (kolik může člověk potřebovat gumovek?), dřeváky na vysokém podpatku v retro stylu. Když jsem si je v obchodě zkoušela, připadala jsem si sexy jako Agnetha ze skupiny Abba.

Ale poučila jsem se

a vytvořila si svůj

„Zákoník ne-nakupování“. 

Vím, že se nevyvaruji úplně všech zbytečných nákupů, ale eliminuji ty největší, nejdražší a nejzbytečnější nákupní akce. Nabízím pro vaši inspiraci svých 5 pravidel:

  1. „Když nevíte, tak ne!“ Naprosto zásadní pravidlo pro můj život, které jsem umístila na čestné první místo.
    Typická situace: stojím v obchodu a váhám. Líbí se mi to .. ano, ale budu to nosit, není to zbytečně drahé, neskončí to zapomenuté ve skříni? Prohlížím pečlivě ze všech stran, váhám, vracím zpět, pak to zase vyndám .. nevím … mám, nemám?
    Dnes ale už vím, že když nevím, když si nejsem jistá, tak je lepší nekoupit. Nevzpomínám si na jedinou situaci, kdy bych výrazně litovala, že jsem si něco nekoupila. Ale vidím desítky zbytečných nákupů … zbytečně utracených peněz. Tak proto!
    (Za zamyšlení stojí samotné slovo „utratit“ … je hrozné …. „utratit peníze, utratit zvíře …)
  2. Nechodím do obchodů v období slev, pokud nepotřebuji něco naprosto konkrétního. (A i v tom případě radím rychle koupit, moc se nerozhlížet a domů!) Je to sice rada, která se ale vůbec nehodí do dnešní doby a nemusí se hodně lidem líbit,  ale já si za ní stojím. A dokonce na druhém místě! Nikdy jsem ve slevách nekoupila nic, co by opravdu stálo za to. Spíš jsem utratila hodně peněz za věci nekvalitní, které jsem vůbec nepotřebovala. Kde je tedy ten užitek? Radši bych měla zpátky 200,- za každé triko ze slevy než pět trik ve skříni.
  3. Když mám přesnou představu, držím se jí a nekupuji „kompromisy“.  Vím přesně, jak mají vypadat moje nové boty. Jdu do obchodu … nevidím je tam, ale mají podobné, ale v jiné barvě … nevadí, koupím si je. Šup a mám je v košíku. A většinou nakonec přijde ten okamžik, kdy moje vytoužené boty opravdu objevím. No, a co myslíte? Jsou to přesně ony – tak jsou moje. Místo jedněch, mám dva páry a nosím samozřejmě jen ty lepší. Prostě je lepší si počkat, až to budou přesně ty, co jsem si přála. Kompromisy se zkrátka prodražují!
  4. Nekoupím hned, jak něco vidím. Počkám si. Dám tomu den, lépe dva .. nejlépe tři. Budu-li to zboží chtít i potom a ono na „mě počká“, koupím si ho. Skvělé pravidlo, na které nedám dopustit. Protože, to co na mě nevydrží čekat, mi prostě není souzeno. Trochu „osudové“ pravidlo, ale také úžasně funguje.
  5. Varuji sebe i vás před hektickým nakupováním, když jste příliš v „energii“ něčeho, co právě prožíváte. Uvedu příklad: Byla jsem na sportovním pobytu ve Špindlerově Mlýně. Celý den jsem obklopena náladou a energií sportu, zdraví a fitness. Pak vyrazím do města a „vykoupím“ tam „Sport shop“ (kalhoty, tílka, mikina, různé pomůcky …)
    Ale vrátím se domů, nálada ze mě pomalu vyprchá jak bublinky sektu, ale věci zakoupené „pod vlivem“ zůstávají. A jak odešla energie, odejde i chuť věci používat. Vracím se ke svému pravému já, které vůbec nepotřebuje měřič tepové frekvence.
Poznámka na konec: Opatrně vyndavám plech na muffiny z horní police, abych udělala fotku, a jak je to tam všechno „napresované“, uvolnil se další plech, který byl pod ním, sjel a málem mi přerazil nos. Chladím si ho … a s vykřičníkem stvrzuji vše, co jsem v tomto článku napsala. Nenakupujte zbytečně, jde nejen o peníze, ale i o zdraví.