O černém oblečení: „Lepší být šťastná v černé než nejistá v růžové!“

Tento článek je věnován milovnicím černé barvy, které ať se snaží změnit to sebevíc, nic s touto vášní (možná spíše závislostí) nenadělají :-)

Tomuhle tématu jsem se hodně věnovala, jednak proto, že černou sama nosím a také proto, že ji ráda navrhuji. Četla jsem o tom mnoho článků v módních časopisech. (A trochu mi to přijde, že když chybí článek, tak se řekne: „Napište něco o tom, proč nosit barvy a proč nenosit černou. To se hodí vždycky“ :-) Až je mi „černé“ trochu líto, že je tolik napadaná :-)

A tak čtu, že černá je smutná a negativní. Prý se v ní schováváme před světem i před sebou samými. Čtu, jak neprojasní, jak přidává roky a jak nám ubližuje.
Nevím, asi na tom něco bude. Asi se to nedá vyvrátit. Ale …

… ale když ona se tak krásně nosí!

Myslím, že obliba černé barvy je snadno vysvětlitelná.
Netáhne nás to k ní, protože bychom byli v depresi. Milujeme ji pro její skvělé vlastnosti, které nepochybně má:

– je stylová
– je důležitá a působivá
– většinou se s ní nic nezkazí
– zeštíhluje
– je jednoduchá a nekomplikovaná
– je to klasika
– dává vyniknout doplňkům, šperkům
– dává vyniknout i osobě nositele

Příliš mnoho výhod na to, abychom se jí zbavovali :-)

Můj typický vnitřní dialog

„Dnes nechci černou.“ Obléknu bílé triko.
„Ale vždyť budu fotit venku, to si ho umažu.“ Sundám ho a obléknu červené.
„To je moc řvavé. Na to se dnes opravdu necítím!“ Svlékám ho a hledám jiné. Najdu tedy zelené. Zkouším ho …
„Bože, vypadám v něm divně. Jsem nějaká žlutá.“ Vracím zelené tričko na ramínko a sahám po černém.
„Super, to je ono!“
Oblékám tedy svoje nejoblíbenější, nejčernější ze všech mých černých trik a vyrážím do ulic.

Měla jsem pár období, kdy jsem se svou černou bojovala. Nazvala bych je „Picassovsky“ – Modré, Bílé, Růžové, Červené období
a ještě jedno Fialové podobdobí.

Modré bylo dobré. Nosila jsem temně modrou, kterou jsem vnímala téměř jako rovnocennou náhradu černé. Problém nastal, když jsem k tmavě modré oblékala džíny (což bylo skoro pořád). Uvědomila jsem si, že vypadám jako pošťačka. Když je modré mnoho, působí „uniformně“.
Bílé období začalo dobře. Cítila jsem se v něm taková „bělostná, čistá a nevinná“. Nicméně jsem si brzy začala všímat, že se pořád hlídám, jestli jsem se neušpinila … flek tady a jindy tam, okraj výstřihu od make-upu apod. Navíc jsem byla v tomto bílém období přirozeně hodně „bio“ a prala jsem šetrnými prášky a moje věci náhle nebyly tak čistoskvoucí, byly spíše jaksi „zaprané“. Bílé období i šetrné prášky jsem vyměnila za období růžové.
Byl to asi přirozený vývoj, že po bílé přišla růžová, protože růžová je taky nevinná, ale už na ní nejsou tak vidět fleky. Ale bohužel jsem to „vůbec nebyla já“. Růžová byla další krok vedle. Připadala jsem si v ní infantilně a sladce. Upustila jsem od ní a svou vášeň pro růžovou barvu jsem se rozhodla realizovat pouze na kytičkách do oken, svíčkách, mýdlech, růženínu a porcelánu.
„Starší sestrou“ růžové je fialová – také jsem jí zkoušela. Jedno, dvě trika na doplnění jsou fajn, ale příliš vás také nespasí a šatník vám nepřetvoří. Fialová je hodně mystická, až okultní a klidně bych jí dala nálepku „není vhodná k dlouhodobému užívání.“

Poslední barevné období bylo červené. Říkala jsem si: „To je dramatická, vášnivá barva, ta se ke mě bude hodit :-) Ale ona bohužel je na mě asi až příliš dramatická a vášnivá! Necítila jsem se v ní také moc dobře.
A ještě že jsem s těmito barevnými experimenty skončila včas, protože hezkých červených věcí je na trhu hodně a kdyby toto období trvalo déle, mohla bych za něj utratit „majlant“. (Nakonec mi z celého rudého období zůstala jen hedvábná sukně z mé vlastní produkce, na kterou nedám dopustit :-)

Dokonce jsem si koupila knihu od J. Standish „Nenoste černou a objevte své správné barvy“.
Byla jsem zvědavá, že se dozvím něco převratného, když už je jednomu tématu věnována celá knížka. Ale narážela jsem jen na samé staré, známé rady – barvy podle ročních období, rozdělení na základní čtyři povahové typy …
Velké naděje jsem vkládala do kapitoly, jak podle vzoru očí objevit správné barvy. Svoje duhovky jsem tedy dopodrobna studovala v zrcadle velkou lupou a porovnávala s obrázky v knížce, ale vůbec jsem nebyla schopná je rozlišit. Pak jsem to vzdala, zavřela ji a uložila do knihovny. Nic převratného jsem neobjevila. Žádný osobní barevný převrat se nekonal.

Moje resumé zní:
Nenuťte se do barev, když se v nich
necítíte!

Možná, že zítra bude vše jinak. Možná, že zítra pochopím něco, na co dnes ještě nemám a možná, že objevím tu správnou barvu. Možná!
Dnes ale ještě budu žít svůj spokojený život s černou.

Ale abych se jí nemusela úplně vzdát a přitom s ní mohla být šťastná a ne příliš smutná, používám několik jednoduchých tipů:

Oddělit obličej od černého trika

Často stačí mezi černé triko a obličej umístit něco v barvě, která je k vašemu obličeji příznivější. Nejvíce vzhled vaší pleti ovlivní to, co je u obličeje nejblíže. Vyřešte to chytře. Oblékněte šálku v lichotivé barvě a s klidným svědomím noste černou.

Někdy stačí i něco menšího než šála

Tvrdost černé barvy dokáže někdy zmínit i něco velmi malého. Někdy stačí řetízky, přívěsky, prostě šperky.

Skvělým projasněním obličeje jsou kameny. Takový náhrdelník z broušených minerálů dokáže divy. Velkou „výhodou“ minerálů je, že nemusíte dlouze zkoumat, který se k vám hodí. Je to prosté! Který se vám líbí, který vás „přitahuje“, tak ten k vám ladí, ten k vám patří. (Příroda je jednoduchá. Je to stejné, jako s jídlem. To co vám chutná, to vám prospívá, to vaše tělo zrovna potřebuje.)

…

Přerušit tok černé barvy

Občas si uvědomím, že jsem černá od hlavy k patě – černý svetr, černé kalhoty, černé boty. Dobrým řešením je přerušit „tok“ černé barvy. Stačí pod svetr (šaty, tuniku) obléci tílko, spodničku a nechat ji mírně vykukovat. Nebo přepásat barevným páskem. Výsledek je překvapivě působivý.

Přerušit tok černé barvy sukní je snad to nejlepší a nejstylovější řešení. Tady platí, že je každá barva dobrá. I taková obyčejná hnědá udělá výborný efekt.
Do této rady bych zařadila i tento zajímavý prvek. Ohrňte rukávy a rázem máte kontrast a další barvu.