Nikdy jsem nebyla vysloveně sportovní děvče. Na základce jsem mívala z tělocviku dvojku. Výmyk na hrazdě byl pro mě nedostižná meta a vybíjenou, kterou jsme hráli prakticky pořád (což z dnešního pohledu cvičitelky vnímám jako fakt velmi bídnou náplň tělesné výchovy), jsem nesnášela. Neměla jsem dost síly a bála se míče, který letěl závratnou rychlostí přímo proti mě.
Tělocvik zkrátka nebyl pro mě to pravé. Byla jsem jiná. Ráda jsem psala slohové práce, dobře jsem kreslila a víc mi záleželo na tom, abych byla hezky oblečená.
Píše se 10. ledna a ještě máme princezny z vánoc v živé paměti, tak se na ně pojďme […]
Cvičím přes dvacet let. Vyzkoušela jsem KDE CO. Začala jsem na aerobiku, pak jsem testovala kardio stroje K2, bosu, bodyforming, core, TRX, port de bras, tabatu, kruhový trénink, několik druhů tance a různé styly jógy (od hatha, přes power, až k hormonální), dlouhé roky jsem také chodila na pilates.
Chtěla jsem si zkrátka všechno vyzkoušet na vlastní kůži, abych měla přehled a mohla si vybrat. Nakonec jsem se stala lektorkou orientálních tanců a jógy, kterou vedu již osmým rokem.
Uklízení je nutné. Uklízení čistí náš prostor. Uklízení nás osvobozuje. Letos ale místo koštěte a hadru použiji klávesu Enter. Uvědomila jsem si totiž, že nechci, aby již nadále do mého života vstupovaly některé příspěvky, objekty a někteří lidé. Nechci jim již věnovat „svoji zeď“, svůj čas a pozornost.
Prohlížím si medailonek, který jsem sama vyrobila. Je to můj poslední hand made kousek. Už je nedělám. Už vlastně […]
Obrátím-li se zpět do svého dětství, tak se mi okamžitě vybaví velmi jasná a konkrétní série vzpomínek. Nazvala bych ji přímo vzpomínkové album „Hraní si s vystřihovacími panenkami“. Byly to dlouhé (jak by se dnes řeklo Flow) hodiny plné příběhů a emocí, které naše panenky žily a my jsme jim je jako scénáristky vytvářeli.
„Jsme krásné! Jsme každá jinak krásné! Jsme každá osmkrát jinak krásné.“
Vždycky jsem pracovala se ženami, s oblečením a s barvami. Ale něco mi do skládačky kompletního stylového poradenství pořád chybělo. Nevěděla jsem přesně co, ale věděla jsem, že to něco určitě existuje. Ale když věříte na správné informace ve správný čas, tak se musíte dočkat.
Sehnat džíny, které dobře sedí je obrovský problém. Kdybych se držela svého pravidla – kupovat jen stoprocentní kousky – tak bych asi byla bez kalhot.
Syndrom deseti růžových rtěnek by se také mohl jmenovat syndrom deseti červených nebo oranžových rtěnek, klidně i deseti zrzavých barev na vlasy nebo deseti stejných černých triček …. “
A celé to obvykle začíná tím, že jednoho krásného dne zahlédnete nějakou ženu, která se vám líbí a v tu chvíli víte přesně, že: „Chcete vypadat přesně jako ona!“ A vůbec nezáleží na tom, zda je to celebritka českého či mezinárodního „rybníka“ nebo jen vaše sousedka či náhodná kolemjdoucí.
Pravidlo až neskutečně jednoduché, které ale kupodivu málokterá z žen používá! (No, jejich škoda! Není totiž nic snazšího a […]
V kavárně nebo v restauraci … Už jste si někdy všimla, kolik kolem sebe uvidíte osamocených kabelek ledabyle odložených na zemi pod stolem nebo přes opěradlo židle? A to velmi často dokonce i otevřených! Peněženka uvnitř jako kdyby volala: „Vezmi si mě!“
Eau Micellaire neboli Micelární voda. Také jste si ji (jako já) pořídila v domnění, že děláte pro svou […]
Dříve jsem se o svoje boty příliš nestarala. Moje péče o ně spočívala pouze v tom, že jsem […]
Jak je z předchozích článků zřejmé, ráda chodím do second-handů. Hledám tam věci nejenom pro sebe, ale i pro své zákaznice a také pro svoje stylové poradenství, abychom mohly společně lépe nacházet, co „jste zač“.
A naposledy jsem tam zahlédla malou kabelku LV. Stála 70,- korun.
Chodím do Second handů často a ráda. Je v tom takový prastarý instinkt lovce. Je to hra, je to výprava za úlovkem. „Budu dnes úspěšná? Objevím něco zajímavého?“
A nemusím si pokaždé něco odnést. Je to úspěch tak padesát na padesát. Možná i méně. Možná spíše čtyřicet na šedesát. Ale díky neúspěšným tažením pak o to více oceníme ty úspěšné.
Vůbec se nejedná o článek s duchovní tématikou typu „změňte svůj život“. Je to mnohem prostší. Jde o věci. O boty, oděvy, šperky …
Před časem jsem publikovala článek o tom, že úspěšně zkouším metodu nemytí si vlasů šamponem. Praktikovala jsem ji necelých tři čtvrtě roku. Byla jsem nadšená a měla jsem potřebu předat tuto zkušenost dál.
Pak ale postupně a nenápadně, den po dni … možná to bylo dlouhodobým používáním jílu, začaly být moje vlasy vysušené a ne příliš šťastné.
V tu dobu jsem vůbec měla takové bio období. Například jsem si čistila zuby kokosovým olejem.
Jedna barva ve vašem šatníku je výjimečná! A možná o tom ani nevíte … A zcela jistě tam alespoň jeden kousek máte. Je to barva teoreticky velmi nenápadná …, ale prakticky velmi výrazná.
Hned na úvod vás musím ujistit, že pokud máte se zkušební kabinkou, respektive se sebou v kabince, nějaký problém, tak vězte, že to tak má skoro každá žena! A protože společný problém je hned menší problém, rozhodla jsem se napsat tento článek.
Mám jangové myšlení a za vším vidím byznys.
Jakmile jsem se rozhodla „shodit“ umělé řasy, které jsem na krátký čas nosila (ráda totiž zkouším všechno možné), tak nastalo dlouhé období …
Období velmi řídké a oslabené. Moje řasy vypadaly prostě zoufale. A tak jsem pátrala, hledala, zkrátka chtěla nějakou jistotu, jak vrátit svoje řasy do původního stavu. Nebo raději – do stavu ještě lepšího – protože na efekt hustých a dlouhých řas si člověk snadno zvyká.
Krátký a výstižný článek nejen svým názvem, ale i svým obsahem. A hned dopředu upozorňuji, že to asi pro některé ženy nebude to pravé ořechové. Zejména pro ženy ve stylu romantickém, elegantním a okázalém (všechno jinové styly).
Ovšem ženám z jangové skupiny (sporťačka, ležérka, rebelka, hvězda) a poslední z jinové skupiny – avantgarda – tak těm bych mohla docela dobře „kápnout do noty“.
8 stylů aneb „Klíč k sobě“ je unikátní typologie! Vytvořila – respektive rozšifrovala ji módní návrhářka Táňa Havlíčková. A […]
Mám ráda jednoduché, dalo by se říci až zdánlivě nepatrné a zanedbatelné rady, které navzdory tomu dokáží významně ulehčit život. Takže dnes bez velkých slov a dlouhých řečí …
Závist je prý jedna z nejhorších vlastností. Říká se to. Z pohádky to ví každé malé dítě. Ale když už se vám to přihodí, tak co s tím naděláte? Jak s tímhle pocitem, který se odněkud vynořil a nutkavě se vám vkrádá na mysl, naložit?
Co s tím jako máme dělat, když je to tak špatná věc?! Jak se dá na něco, co je silnější než já, zapomenout?
tak ten je, jak se lidově říká, poznat na sto honů! A nemyslete si, že ne …
Nemyslete si, že na rozpoznání originálu a napodobeniny je potřeba být nějakým velkým módním expertem. Chtělo se mi říci před pár dny, když jsem stála ve frontě u pokladny u nás v obchodním centru v Kladně.
