Je neděle večer šestnáctého července, léto v tom nejhezčím období a já s notebookem v ruce a se skleničkou vína usedám na pohovku k televizi. Dávají totiž Chalupáře. Miluji je. Je to pro mě symbol léta, symbol pohody, nekomplikovanosti života a krásné obyčejnosti. Ale protože je znám už za ta léta nazpaměť, tak jsem si myslela, že je budu sledovat spíše jen tak „na půl oka“ jako příjemnou kulisu a více se budu věnovat svému úternímu článku.

Byla jsem na „dámském“ bazaru. Každá si tam mohla pronajmout stoleček a prodávat svoje věci – oděvy, obuv, doplňky, kabelky a šperky.
Miluji to! Tuhle atmosféru módy, trhů, takovéto hledání, probírání, hadříky, štendry a ramínka. Užívám si to. Včetně pocitu vděčnosti za každou takovou akci. Dětských bazárků je všude jak hub po dešti, ale největší objem nenošených a zbytečných věcí není mezi dětmi, ale mezi ženami! Prostě díky za všechno, co bojuje proti plýtvání, hromadění a co pootočí pomyslným kruhem nenošených věcí v našich skříních.

Kdysi jsem studovala aromaterapii a jedna přednášející tam mimochodem (informace mimochodem mám, mimochodem, nejraději :-) pronesla zajímavou větu o výchově dětí: „Děti se dělí na dva druhy. Jedny jsou jako pampelišky a druhé jako orchideje. A základem dobré výchovy je poznat, o kterou z těch dvou možností jde a podle toho k nim přistupovat.“

Po dlouhé době jsem se setkala s jednou svou přítelkyní. Dlouho jsme se neviděly a ona mne požádala o radu, co si má vzít na sebe na maturitní ples své dcery, a že prý má malý problém. Domluvily jsme se na setkání u mě doma v ateliéru. A jakmile v onen den vstoupila do dveří, tak jsem okamžitě poznala, jaký že to měl být problém. Přibrala. Ok, to se stává.

Dnešní článek byl tak trochu mimo plán. Měla už jsem téměř dokončený jiný, ale právě jsem viděla něco, co stálo za změnu plánu. Seděla jsem v předzahrádce restaurace a jak to tak často dělávám, při bílém polosuchém pozoruji kolemjdoucí ženy, jež jsou pro mne bohatým zdrojem inspirace. Sleduji je svým typickým úhlem pohledu, který snoubí krásu, tělo a módu. A dnes se obzvlášť zadařilo, protože se mi před očima odehrála velmi zajímavá promenáda s jedním silným společným prvkem.

Připadá vám tento nadpis trochu nelogický? Na první pohled možná ano, ale skrývá se za ním další z řady praktických a užitečných článků.
Začnu tím, že typický český člověk zastává názor „mít hodně věcí za málo peněz“. Já naopak propaguji ideu zcela protichůdnou. Říkám, že je lepší „mít málo věcí za hodně peněz“. Ale aby tato myšlenka dávala smysl a finančně vás nezruinovala, tak musí být splněna základní podmínka. A to ta, že vaše věci musí být stoprocentní a bez jediného kompromisu. Tedy přesně takové, které vaši osobnost dokonale vystihují, které vám sluší a které vám skvěle padnou. A to do nejmenších detailů!

Jistě je znáte. Spousty článků s Deseti, Devíti, Osmi důvody proč nenosit podprsenku. Hemží se jimi internet. Aneb kdokoliv může dnes (psáti) cokoliv, jak by řekla Betty McDonaldová (včetně mě). To je na jedné straně samozřejmě dobře, ale na té druhé zase bůh chraň čtenáře před vším tím náporem informací a názorů!
Kromě toho, že jsme tím, co jíme, jsme také tím, jaké články nám na internetu chodí. A také tím, jaké přátele máme na Facebooku. Protože stačí dvě, tři alternativní přítelkyně a už jak ryby do sítě zachycujeme články o svobodně volných prsou bez svírajícího a nebezpečného prádla.

Dostala jsem chuť na něco malého sladkého ke kávě, ale doma nebylo vůbec nic. Jít do obchodu se mi nechtělo, a abych hned pekla celý koláč, tak to už teprve ne. Když vtom padl můj zrak na poličku s dózami s ořechy a sušeným ovocem, které si dávám do ovesné kaše a přišel nápad! Vzpomněla jsem si na raw food. To by mohlo být právě to, co potřebuji. Udělám si raw kuličky! Zběžně jsem prolétla pár receptů na internetu a pochopila, že to vlastně není vůbec žádná věda, že je to jen o principu nasypeš, rozmixuješ a vytvaruješ.