Přesněji řečeno – nejen filmů, ale i seriálů, dokumentů a dalších pořadů.

Pokud jste (jako já) milovníci módy – a ať máte v televizi klidně i desítky kanálů, včetně placených, tak mi musíte dát za pravdu, že pro vás tam skoro nic není.
Jó, to kdyby vás zajímaly vraždy, neštěstí, UFO a scifi, vyšetřování leteckých katastrof, války, především druhá světová, tak to byste nevěděli, na co se dívat dřív.
Trochu mi nad tím zůstává rozum stát. Kdo by se byl nadál, kolik bude ve dvacátých letech jednadvacátého století věnováno televizního času a pozornosti nejsmutnější postavě minulého století Adolfu Hitlerovi? I po osmdesáti letech od skončení války se jeho osoba neustále řeší a rozebírá ze všech možných stran: jeho život, jeho smrt, jeho soukromí, jeho ženy, jeho zájmy, jeho zdraví … Skoro si troufám říct, že je to v mediálním světě stále největší superstar.

A naproti tomu móda, jakožto obor, který zasahuje do života úplně každého z nás a úplně každý den … tak kde nic tu nic. …
Jako by média tento svět ignorovala … Jako by snad nechtěla, abychom se v něm vzdělávali. Abychom věděli, jak se navrhují a vyrábějí látky. Jak, kde a z čeho se oděvy šijí. Proč a jak se budují trendy. Možná, že někomu velmi vyhovuje nevzdělanost v oblasti, za níž jsme ochotni utrácet tolik peněz. Zřejmě jsou výhodní nevědomí zákazníci hození do oceánu konzumu napospas dravcům brousícím si zuby na naše peněženky připlouvajících z Asie (nebo vlastně bůhví odkud).
Ale to už zavání konspiračními teoriemi, takže toho raději nechám, protože těmi, spolu se záhadami, jsme v televizi zahlceni víc než dost.

Ale abych se vrátila ke svému dnešnímu tématu – pokud je vaším zájmem móda a doplňky, tvorba, vkus a styl …, tak máte ve filmovém a televizním světě smůlu.

Oproti stovkám a tisícům pořadů, které byly a jsou vytvářeny, bych ty o módě dokázala velmi jednoduše spočítat. A mezi tím málem je to ještě dosti monotematické. Hned čtyři z nich se točí stále jen kolem jedné osoby – kolem Coco Chanel. Tedy – díky aspoň za ně – ale Coco přece nebyla jediná?!
Kvůli jednomu z nich, seriálu „New Look“, který je prioritně zaměřen na druhou ikonu – Christiana Diora a Coco Chanel v něm překvapivě „hraje druhé housle“ a ještě je ukázána jinak, než jen jako návrhářka, jsem si dokonce předplatila Apple TV.

A když už jsem za ni platila, potěšilo mě, že tu vidím ještě jiný seriál o módě, dokonce s typickým a lákavým názvem „Módní dům“. Jenže přišlo zklamání …
Tento seriál je typickou ukázkou toho, že ne všechno je takové, jak to vypadá – a paradoxně nakonec uspíšil to, že jsem předplatné ukončila.
„Módní dům“ je trochu jako dort z pohádky o pejskovi a kočičce. Ti také chtěli, aby byl stokrát dobrý a tak do něj naládovali všechno, co má kdo rád: čokoládu, oříšky, syrečky, okurku, škvarky, cukr, zelí … A takhle nějak to namíchali i tvůrci seriálu, dali tam všechno, aby se zavděčili co nejširšímu spektru diváků a také, aby se žádná, dnes tak citlivá, menšinová skupina neurazila.
A tak se v jednom pekáči, pardon seriálu, ocitla haute couture spolu s upcyklací, černoch i běloch, homosexuál i bisexuál, láska i nenávist, intriky i dobré srdce a hlavně je celý děj seriálu poháněn podivným motorem sociálních sítí.
A chudák móda, o které to celé mělo být, se krčí v ústraní.

A takhle nějak podobně je to i s dalšími filmy, které se zdánlivě zabývají módou. Liší se svou úrovní, ale společné mají to, že jsou ve skutečnosti o něčem jiném.
Vzpomenu například „Ďábel nosí Pradu“, který je označován za kultovní módní, a přestože jsem ho tehdy ráda viděla, více než o módě byl o nezdravém zákulisí módy, o rivalitě a fanatismu. Film „Švadlena“ s Kate Winslet je zas o vztazích. A z opačného kvalitativního soudku jeden za všechny: „Báječný svět shopaholiků“ je zas o závislosti na nakupování.

A přitom by bylo na co se dívat. Málokterý obor máme dennodenně před sebou, na sobě, kolem sebe … a navíc je tak pestrý, tvořivý, inspirativní. Skrze oděvy sdělujeme světu kým jsme. Móda je fascinující možnost vylepšování vzhledu a tím následně naší spokojenosti a sebevědomí. Je to svět barev, vzorů, prostorového vyjádření. Je to bystření našich smyslů.

Jenže navzdory tomu všemu, navzdory tomu, že svět módy poskytuje tak nekonečný obzor možností, je tu pusto a prázdno.
Jak je možné, že když hledám v paměti nějaký, naopak, dobrý příklad, musím zalovit až v počátku devadesátých let? Mám na mysli anglický seriál „Salón Eliott“. Před pár lety ho v televizi opakovali, a mě překvapilo, jak moc se mi i dnes, s odstupem více než dvaceti let líbil.
Reprezentoval přesně to, co mám na mysli, když píšu o filmech o módě. Ukazoval nutkání ke tvořivosti, radosti i úskalí podnikání (nejen) v módě, budování značky, tvorbu modelu od skici až po finální podobu, vzdával hold práci švadlen a náročným technikám jako třeba vyšívání.

A jako druhý dobrý počin, který bych ráda zmínila, je reality show „Amerika hledá návrháře“, který náhodou právě teď běží na kanálu Prima show. Nejedná se o žádnou přiblblou reality show, jak to s nimi často bývá. Naopak – tato soutěž návrhářů bez rozdílu věku a sociální vrstvy nás vede celým procesem výroby modelu. Nevím, kde jinde bylo pohromadě vidět, jak se rodí nápad v hlavě návrháře, jak se přemýšlí o vhodnosti látek, jak se vybírají knoflíky, jak se konstruuje střih. Tento seriál je skvělým počinem, který tříbí smysl pro módu a provádí nás celým výrobním procesem. Ukazuje módu jako hodnotný, umělecký a kreativní obor – nejen jako místo svárů, soutěživosti, závisti a závislosti.

Pochopitelně, že existuje ještě mnoho dalších filmů a pořadů, které jsem zde nezmínila (a ani neshlédla), dnešním článkem jsem jen chtěla trochu namířit ukazováček na současnou záplavu televizních a filmových kanálů, které jsou mnohdy více než směrem ke tvořivosti a poznání toho, co je nám nebližší, co můžeme ovlivnit a co může zlepšit náš vzhled, cit pro estetiku, vkus …. orientována na věci, které nám naši moc spíše odebírají, činí nás vystrašenými, bezmocnými, plní nás negativitou, ukazují násilnosti a také nás odvádí od reálného života kamsi do říše fikce a podivna …

Zmiňovaná filmografie:
Coco Chanel (se Shirley Mac Laine) – 2008
Coco Chanel (s Audrey Tautou) – 2008
Coco Chanel & Igor Stravinsky – 2009
Ďábel nosí Pradu – 2006
Báječný svět shopaholiků – 2009
Švadlena 2015
The New Look – seriál 2024
Módní dům – seriál 2024
Salón Eliott – seriál 1991
Zdroj fotografií: Pinterest.com