Vidím tepláky, vidím legíny, vidím mikiny – a nejsem v tělocvičně. Jsem na horách. Vidím také neforemné plyšové […]
Nostalgie a retro
Všimli jste si toho, jak děti milují chodit v gumovkách? Kdyby bylo po jejich, tak z nich nevylezou. Ráno by je nazuly a večer by je odkoply. Jedna po druhé by vyletěly z nohy, každá do jiného rohu chodby a druhý den stejně. A pramálo by jim záleželo, jaké je zrovna venku počasí.
Gumovky mohou být dokonce to jediné, co na svém, jinak úplně nahém, těle mají. A stejně tak dobře se jim hodí ke kalhotám, k sukni, klidně i k princeznovským šatům. Gumovky jsou v rámci dětských outfitů prostě bezkonkurenční ikonou.
Móda neurčuje jen to, že se budou nosit boty s podrážkami silnými jak pneumatiky od traktorů, nebo že […]
Dnes to ještě nebude pokračování článku o Popelce, který jsem minulý týden avizovala, ačkoliv jsem jednu fotku z […]
Dalo by se říci, že filmové kostýmy mě, a především pak ty pohádkové, zajímají a inspirují mnohem vice […]
Film Smrt v Benátkách jsem viděla poprvé někdy na počátku devadesátých let a nijak zvlášť mne tehdy neoslovil, spíš […]
Dnes navazuji na minulý článek se stejným názvem, jen s římskou jedničkou na konci. Začala jsem v něm rozebírat různé scény z kultovního filmu Mrazík a demonstrovat na nich, jak se dá náš osobní vzhled vylepšit.
Dovoluji si vás tedy, bez dlouhých úvodů, podruhé pozvat do světa této nezapomenutelné ruské pohádky, do jejích zimních kulis, ovšem netradičně, pohledem skrze mnou optiku módy a stylu.
Řeknu vám to na rovinu. Přestože prakticky celý svůj produktivní život pracuji s oděvy a stylem, tak (oficiální) […]
Na výstavu módy ve Sládečkově vlastivědném muzeu v Kladně s názvem „Žiju v první republice“ jsem se vypravila […]
Ráda chodím ven a úplně nejraději v hodinách nepříliš frekventovaných a také v obecně vzato nepříliš ideálním počasí. Nejlépe ráno, nejpozději časně dopoledne a nebo potom až v pozdním odpoledni, před setměním. Za mlhy, za jinovatky, když je pod mrakem a nebo před deštěm či krátce po něm.
„A do parádního pokoje nechoď, ať se tam zbytečně nenadělá!“ říká teta Otíkovi ve filmu Vesničko, má středisková. […]
Aniž bych to dělala cíleně, pozoruji lidi kolem sebe. Je to součást mojí práce, kterou od běžného života neodděluji, ale naopak, která se mi s mým životem naprosto promíchala. Jako když zmáčknete tlačítko Start a mixér vám v pár vteřinách z červených jahod a bílého mléka udělá světle růžový koktejl.
Sleduji spoustu jevů zároveň. Sleduji tělesné schránky, oblékání, i lidské chování.
V zaprášených banánových krabicích na půdě jsem sice nenašla to, co jsem původně hledala, ale za to jsem […]
