Na všelijaké ankety, televizní přenosy a vyhlašování cen jsem se vždycky dívala ne proto, že by mě to nějak zvlášť zajímalo, ale protože se mi líbily outfity oceněných a lidí v hledišti, které zabírala kamera. Ale na pořadech typu Sportovec nebo Atlet roku zaznamenávám jeden úkaz, o který bych se s vámi ráda podělila.

U těchto vyhlašování jsem si vždycky říkala: „Proč ty sportovkyně vypadají v těch společenských, večerních a elegantních róbách tak divně?“ Cítila jsem, že něco není v pořádku, ale nevěděla jsem přesně co.

Vytvořit dobrý outfit není až tak velký problém, jak by se mohlo zdát. V podstatě stačí respektovat několik zásad. A jedna z nich je téma dnešního článku: úzké versus široké.
Toto pravidlo spočívá v jednoduché zásadě. Máme-li široký svršek, pak je třeba ho doplnit od pasu dolů něčím úzkým. A stejně tak … naopak … máme-li široký spodek, kalhoty nebo sukni, tak musíme nahoru zvolit něco přiléhavého.

Dostal se mi do rukou časopis Fashion a článek v rubrice „Měníme naši čtenářku“ mě tedy nenechal chladnou. Hned jsem naběhla ke skeneru a musela se o to s vámi podělit.

Článek začíná slovy čtenářky alias proměňované Kristýny: „Dlouhá léta se o svůj účes starám sama, proto se chci konečně dostat do rukou profesionála“.
A já si pro sebe říkám: „Tak to jste si, Kristýno, tedy pomohla.“

Letošní podzimní kolekce v C&A je vcelku hezká … jednoduchá, nadčasová, s mírnými retro prvky. Docela se mi líbí. (C&A je mi mimochodem sympatické tím, že tam velikosti odpovídají zdravému rozumu.)
A nejvíc mě zaujal právě kabátek, o kterém je řeč. Visel hned u vchodu a já si řekla: „To je on … letos žádný černý, hnědý, šedý … letos vyzkouším elegantní světlý. A když ho náhodou pokecám a nepůjde to vyprat (jak to u světlých věcí prostě bývá), tak mi to nebude tak líto, jako kdyby stál šest, sedm tisíc (stál cca 1390,- ať máte všechny informace).“