Teorie zkušební kabinky

Teorie zkušební kabinky

Hned na úvod vás musím ujistit, že pokud máte se zkušební kabinkou, respektive se sebou v kabince, nějaký problém, tak vězte, že to tak má skoro každá žena! A protože společný problém je hned menší problém, rozhodla jsem se napsat tento článek.

Zkušební kabinka je vůbec velmi zvláštní místo. Na tomhle plus minus metru čtverečním, úměrně velkém cenám zboží, platí úplně jiné přírodní zákony a dějí se tam s námi podivné věci.

Třeba …. v kabince vypadáme hůř!

  • Jsme tlusté! A marně si říkáme: „Bože, kde jsou ty hodiny ve fitku? Kde jsou ty měsíce zdravého a pravidelného stravování? Proč to není vidět?“
  • Jsme neforemné.
  • Jsme neohrabané. Ani kalhoty mi nejdou normálně svléknout. Kácím se a mám pocit že jim ty kabinky rozložím.
  • Mám špatnou pleť. Vidím pupínky a fleky, které nejsou zřetelné ani doma při líčení v ultra zvětšovacím zrcátku.
  • Mám hrozné vlasy. „Jak je to možné, vždyť jsem si je včera myla?“
  • Při přetahování svršků přes hlavu vždycky zadrhnu o prstýnek, náramek nebo si zlomím nehet. Nebo se mi za řetízek zahákne cenovka.
  • Úplně mi stačí zkoušet dva, tři kousky a jsem z toho celá zpocená a rozhicovaná – stejně jako jiné ženy ve fitku po půlhodině na běžícím pásu.
  • A úplně nejhorší ze všeho je …. pohled zezadu „Proboha, to snad nemůžu být já? A pokud ano, tak se stěhuji někam na samotu u lesa, aby mě už nikdy nikdo ani okem nezahlédl!

Přestože:

Přestože v kabince vypadáme hůře než ve skutečnosti, tak zejména nevhodné oblečení nám tam kupodivu docela dobře padne!
A když to pak doma vyndáme z igelitek a znovu zkoušíme, tak se strašně divíme, co že jsme si to vlastně koupili. Vůbec netušíme, jak se to mohlo stát, jak jsme to mohly dopustit. Jak se nám tahle divná a nepadnoucí věc mohla líbit?
Říkáme si: „Jak je možné, že jsem to neviděla … vždyť mi jsou ty šaty krátké, vždyť je mi to přes břicho malé, vždyť v tom mám široká ramena, vždyť je mi to celé malé …. sakra, vždyť mi to vůbec nesluší! Jak to že jsem tyhle nedostatky v kabince neviděla? Jak jsem si toho mohla nevšimnout?“

A já vám řeknu – čím to je?

Zkuste někdy sami sebe (nebo nějakou jinou) v kabince nestranně a pozorně sledovat. Co my ženy při tom zkoušení vlastně děláme?
Místo toho, abychom se „normálně, rovně“ postavily, podívaly se na sebe do zrcadla a věcně model zhodnotily, tak si namísto toho hned začneme upravovat vlasy, zaujímat všelijaké pózy, točit se a kroutit … Chováme se trochu jako modelky, špulíme se na sebe v zrcadle rty, zatahujeme břicho až pod žebra a vůbec děláme takové podivné „ksichtíky“.
No a takto nepřirozeně a uměle nastavené nic nemůžeme vidět. Nemůžeme reálně zhodnotit, jestli nám ta věc skutečně sluší. Skutečný obraz nás samotných je překryt snahou vypadat lépe a sexy.

Jak to tedy v kabince zařídit, abych si koupila jen to správné?

  • Připusťte, že v kabince každá žena vypadá divně, nezdravě a tlustší než ve skutečnosti je. Nemějte z toho deprese,  pocity viny a zmaru. Je to prostě tak!
  • Do kabinky si vždy berte i „vedlejší“ velikosti. Například očekáváte-li že máte velikost M, vezměte si s sebou i velikosti S a L. Ať pak nemusíte zmatkovat a vybíhat z kabinky.
  • Zkoušejte si postupně od větších velikostí. Nebudete hned uštvané a naštvané, když na sebe budete úporně soukat džíny, které se vám zastaví někde uprostřed stehen. Jednoduše začněte těmi největšími. Když pak pokračujete směrem dolů k menším číslům, můžete být už jen příjemně překvapená.
  • Postavte se rovně a normálně dýchejte (i břichem). Nedělejte si přitom žádné účesy, netvařte se jako hvězda. Normálně stůjte a pozorujte se.
  • Vyjděte z kabinky do uličky a sledujte se i v odstupu od zrcadla. Chvilku se procházejte a zkuste udělat nějaké pohyby – dřep, shýbnout se, rozpažit, vzpažit. Chovejte se tak, jak se pak budete ve vašem běžném životě pohybovat. Nebudete jen způsobně stát. Budete sedět v autě, ohýbat se, zavazovat si boty, držet se v tramvaji madla nad vámi … Tohle všechno si zkrátka vyzkoušejte.
  • Dejte na pocity po úvodních pár vteřinách … intuice a první pocity těla bývají často těmi nejlepšími ukazateli, zda zkoušená věc je pro nás ta pravá.