Žili, byli … jeden vrabec a jeden papoušek. Byli by asi vcelku šťastní a spokojení, kdyby ….
Kdyby vrabce jeho nejbližší neustále nepopichovali: „Podívej se na sebe, jak jsi obyčejný. Jsi úplně šedivý a nevýrazný. Skoro jako chudák myška. Nic do tebe není. Podívej se třeba na papouška. Ten umí nosit barvy … žlutou, zelenou, červenou … Tak je to přece hezké, tak by to mělo být! To už i ten kos nosí aspoň žlutou na zobáku. Nebo datel … ten má krásnou červenou čepičku. A co ty? Pořád jen ta tvoje šedivá. Jsi takový celý smutný. Měl by ses zkrátka trochu vybarvit!“
Category Archive: Móda
Už jako malá jsem milovala prohlížení německých katalogů Quelle a Neckermann a přitom vzdychala: „Ach, tolik pastelových odstínů kalhot … “
Ale i přes záplavu směsice obdivu a závisti mi tam něco přišlo trochu zarážející. A tím byly fotky žen předvádějících elegantní módu. Vypadaly totiž divně. Přestože byly krásné, půvabné a mladé … „něco nesedělo.“ Už nevím přesně, zda se mi to tenkrát podařilo rozšifrovat, ale dnes už to vím. Čím více dělám do módy a stylu, tím je to jasnější.
Není řeč o žádném muži na seznamce, služební cestě, před oltářem nebo kdekoliv jinde. Mám na mysli oblečení (doplněk či jiné zboží), které se právě rozhodujete zakoupit.
Jistě znáte tuhle situaci. Jste v obchodu. Zahlédnete …. například šaty.
Přestože osvětu o výběru správné podprsenky vnímám jako dost velkou, pořád vidím kolem sebe mnoho žen, na kterých už je zdálky vidět, že jsou těmito pravidly dosud netknuté. Vpředu proklatě nízko, vzadu proklatě vysoko a mezitím ještě dva malé bochánky navíc. Neklamné signály nejen nevhodného střihu a špatného obvodu, ale hlavně malých košíčků!
Málokdy si stěžuji na počasí. Ale letos už jsem začínala být trochu naštvaná. A vrcholem toho byla středa 27. dubna dopoledne, kdy jsem se chystala odjet a opět jsem musela sáhnout po zimní bundě. Bylo totiž 5 stupňů.
Myslíte, že je to nesmysl? Proč v době, kdy je na trhu taková široká nabídka, ze sebe dělat chudinku v jedněch hadrech? Proč si nedopřát, když je všude takový výběr? Myslíte, že jsem se díky své oblibě minimalistických šatníků trochu pomátla? Ale vůbec ne …
Dnešní článek bude krátký a výstižný! A to protože i rada, která je podstatou článku, je krátká a […]
Se sportovními aktivitami mám trochu problém. Zoufale mi na ně totiž chybí nějaké „trochu jiné“ oblečení. Takové … no, jak bych to řekla? Prostě … ne tolik sportovní!
Tak tahle otázka mi bleskne hlavou vždycky, když vidím někoho s nápisem přes celá prsa nebo záda. Mám chuť se zeptat: „Kolik vám platí za to, že na sobě nosíte logo?“ Asi by na mě vytřeštil-a oči …
Mohla bych se taky zeptat jinak: „Kolik vám platí za to, že se sebe děláte billboard?“
Nošení log se totiž tak vžilo, že už si nikdo neuvědomuje tu absurditu.
Už jenom tím, že poznáme svoje správné barvy, tak nám výběr přestane komplikovat až 80 % zboží v obchodech. A co teprve, když i přesně víme, jaký typ oblečení nám sluší co do proporcí postavy a zejména, co do našeho stylu!
Na všelijaké ankety, televizní přenosy a vyhlašování cen jsem se vždycky dívala ne proto, že by mě to nějak zvlášť zajímalo, ale protože se mi líbily outfity oceněných a lidí v hledišti, které zabírala kamera. Ale na pořadech typu Sportovec nebo Atlet roku zaznamenávám jeden úkaz, o který bych se s vámi ráda podělila.
U těchto vyhlašování jsem si vždycky říkala: „Proč ty sportovkyně vypadají v těch společenských, večerních a elegantních róbách tak divně?“ Cítila jsem, že něco není v pořádku, ale nevěděla jsem přesně co.
Vytvořit dobrý outfit není až tak velký problém, jak by se mohlo zdát. V podstatě stačí respektovat několik zásad. A jedna z nich je téma dnešního článku: úzké versus široké.
Toto pravidlo spočívá v jednoduché zásadě. Máme-li široký svršek, pak je třeba ho doplnit od pasu dolů něčím úzkým. A stejně tak … naopak … máme-li široký spodek, kalhoty nebo sukni, tak musíme nahoru zvolit něco přiléhavého.
Kdo nakupuje výhradně v konfekci, tak může vypadat konfekčně. Kdo nakupuje výhradně trendy, tak může vypadat jako jedna […]
Spousta žen miluje podzimní barvy. Teplé, měkké, příjemné … medovou, koňakovou, hořčicovou, měděnou … Ale realita je taková, že dam kterým tyto barvy sluší, je jako šafránu. (Jak příhodné, protože šafrán také patří do tohoto barevného spektra.)
Počasí nám přeje …
Kdo by to byl řekl, že 11. listopadu můžeme vyběhnout ven v teniskách a v sáčku.
Takže … dnes večer na Svatého Martina si otevřu Svatomartinské víno, budu se těšit, že
Jak posměšně říkala šéfredaktorka Miranda Priestly (Meryl Streep) ve filmu Ďábel nosí Pradu: „Květiny na jaře … ach, […]
Není důležité, ve kterém obchodě jsem je viděla. Byla jsem prostě v shopping centru. Vždyť ať je to ten nebo ten …. vyjde to víceméně nastejno.
Budete-li hledat kabát do 2000,- můžete najít třeba tohle:
Dostal se mi do rukou časopis Fashion a článek v rubrice „Měníme naši čtenářku“ mě tedy nenechal chladnou. Hned jsem naběhla ke skeneru a musela se o to s vámi podělit.
Článek začíná slovy čtenářky alias proměňované Kristýny: „Dlouhá léta se o svůj účes starám sama, proto se chci konečně dostat do rukou profesionála“.
A já si pro sebe říkám: „Tak to jste si, Kristýno, tedy pomohla.“
Sleduji pořad „Popelka“ na TV Barrandov. Baví mě! Přestože na něj slyším a čtu všelijaké rozporuplné reakce, tak říkám: „Když vezmete v úvahu, že je na českých kanálech asi stopadesát (slovo stopadesát používám jako synonynum pro jakékoliv velké množství) pořadů o vaření, tak zaplať pánbůh za Popelku.
