Jsou jen tři možnosti: jak můžeme vypadat v černé barvě!

Příliš mnoho žen černou miluje. Bezvýhradně. Ale často než vztah naplněný, to bývá píseň „Škoda lásky.“ Černá totiž sluší méně než jedné třetině žen. A pokud nejste mezi nimi, a přesto ji nosíte, pak bohužel svou náklonnost a peníze investujete do špatného koně. Dost možná, že dokonce milujete svého nepřítele.

Ženy nosí černou z mnoha různých důvodů.
Praktických i psychologických.
Převážně z těchto:

  • Černá barva zeštíhluje
  • Snadno se kombinuje
  • Je to jistá a bezpečná volba
  • Pocitově ochraňuje
  • Je stylová, nadčasová a elegantní
  • V obchodech je velmi malá nabídka oděvů jiných barev. Tím se sice výrazně omezuje možnost výběru, ale nelze na to všechno svádět. Kdo opravdu hledá (a ví co hledá), tak jiné barvy najde.

Ovšem jsou tu ještě dva důvody, na které speciálně upozorňuji:

  • Ženy nosí černou, protože netuší, jak moc jim ubližuje!
  • Ženy nosí černou, protože neví o žádné jiné lepší volbě. Neznají svoje barvy. Neví přesně, co jim opravdu sluší!

Mezi důvody jsem záměrně neuvedla tvrzení, které dříve platívalo, že v černé budete výjimečná a vystoupíte z davu, protože to už dnes neplatí. V době, ve které je dav černý, z něj nemůžete vystoupit stejnou – černou barvou, ale právě naopak. Pouze a právě jen nějakou jinou barvou!

Jak tajemná je vaše duše?

Černá je specifická barva. Černá se, nejvýrazněji ze všech barev, vymyká stylovým pravidlům: „Jste-li zimní typ, tak vám černá bude slušet!“
Její působení a výjimečnost je srovnatelná pouze s jedinou další – a to bílou. (O bílé více v tomto článku.) Mimo jiné v něm uvádím svůj poznatek: „V bílé budete vypadat buď dobře a nebo – jako zdravotnický personál“. Což, jak poznáte za chvíli, ještě není až tak ubližující, jako špatně zvolená černá, protože vypadat jako „sestřička“ ještě není až tak hrozné.
Tím, že je černá barva ve srovnání s bílou výraznější a silnější, tak i výsledek nevhodně zvolené černé se výrazně a až negativně stupňuje.

Nechci se v tomto článku pouštět do pravidel barevné typologie. (To necháme na jindy.) Chtěla bych jen zdůraznit, že nošení černé z hlediska barevných pravidel je jen jedna polovina pravdy. Je to jen jedna strana mince. Tajemství té druhé strany je v naší osobnosti. Možná jsem neměla použít příměr mince, protože obě její strany jsou stejně velké. V případě barev je strana naší osobnosti převládající. Naše osobnost je nadřazená jakýmkoliv pravidlům!
Klidně se můžu narodit jako barevně jemný typ, ale moje energie nebo projev bude natolik výrazný, že každá jemná barva pro mne bude pořád málo.
Klidně mohu být blondýna odstínu pleti růžového porcelánu, ale můj životní postoj bude velmi nezávislý, až kontroverzní, takže nošení černé bude jen obal přirozeně kopírující mou „tajemnou duši“.

Hledala jsem přesný důvod, proč zákaznicím černá barva nesluší

Když pracuji se svými zákaznicemi, tak jim nechci říkat jen holá fakta – sluší, nesluší. Vždycky se snažím v sobě velmi zahloubat a vyhmátnout pokud možno co nejpřesnější důvod, proč jim něco nelichotí. A hlavně ten důvod co nejvýstižněji pojmenovat nebo připodobnit k nějaké situaci.
Chci to zákaznicím přesně vysvětlit. Chci, aby tomu porozuměly. Nechci být jen oznamovatel. Podobný příklad – řeknu-li: „Ten muž vypadá směšně,“ tak si pod tím každý představí něco jiného. To je příliš široké a neurčité. Čím konkrétnější připodobnění, tím to bude pochopitelnější. Mnohem lepší by bylo říci třeba: „Ten muž vypadá jako Donald Trump“. A každý hned ví!

A právě díky tomuto hledání a pojmenování jsem zjistila, že slušivost a neslušivost černé barvy má u různých žen překvapivě vždy stejné důvody.
A že jsou dokonce jen tři. Ano, zjistila jsem, že existují jen tři možnosti, jak můžete vypadat v černé!

Zaprvé můžete vypadat:
Smutečně!

Smutečně je ještě více než smutně. Smutně vypadám, když mám špatnou náladu, špatný den, když se mi něco nepodařilo, když se necítím být ve své kůži.
Smutečně je oproti tomu dlouhodobější a temnější stav. Je to zármutek, je to něco, co prostupuje do hlubších struktur, co prosákne do obličeje a usídlí se v něm. Je to vnitřní stav. Je to něco, co nenapravíte jedním úsměvem. Smutečně není jen povrchová záležitost. Není to: „Dnes jsem smutná, zítra bude líp“ nebo „Nebuď smutná, buď veselá!“

„Smutečno“ se v nás neodrazí jen na momentálním výrazu, ale nasaje a prostoupí až do morku kostí. Je to soubor hned několika příznaků. Je to obličej, který už následkem delšího setrvalého stavu ztrácí schopnost zaujmout pozitivní vzezření. Je to tvář bez výrazu. Pleť je mdlá, šedá, bezkrevná. Oči ztratí jiskru, rty barvu a rysy poklesnou. Opticky zestárneme.

Smutečně neboli také ještě jinak řečeno – pohřebně.
Člověk, který je účasten pohřbu a obléká černou, tak projevuje buď vlastní nebo sdílený zármutek. Naprosto utlumí potřebu vypadat dobře. Jediná jeho emoce je „chci být sám se svým smutkem“ nebo „jsem v něm s vámi“. A černá barva šatů tyto těžké prožitky podpoří a umocní. Černá odebere životní energii a vyjadřuje jediné – smutečno.

Tohle chcete? Takhle chcete vypadat? … No, čtete dále.

Zadruhé můžete vypadat:

Řádově!

Když své zákaznici sdělím: „Vypadáš jako z řádu“, znamená to, že se její obličej následkem přiložení černé barvy podivně změnil. Chvíli mi trvalo, než jsem tomu přišla na kloub, než jsem pro tento zvláštní výraz našla to správné připodobnění.

„Vypadat řádově“ totiž není na první pohled tak ubližující jako předchozí, jednoznačně negativní, smuteční výraz. V řádovém vzezření je jen něco divného, co kráse nepřidá.
Z obličeje, který působí řádově jako kdyby někdo odčerpal takovou tu podmanivou, ženskou, tu hravou energii, veselost a šmrnc. A naopak – zračí se tam až přílišná obětavost, strnulost, ale také tíha, věčnost a monumentálnost.

Řád to je totiž také poslušnost a odevzdanost. Řád je oběť. Řád je řehole. A řehole je něco těžkého. Odříkání a také doživotní závazek. A to jsou bez výjimky všechno strašně těžká slova, která se ale vůbec neslučují s ženskostí, lehkostí a šarmem.

Zatřetí můžete vypadat:
Skvěle!

Skvěle! K tomu není příliš co dodat. Nebojím se označit třetí možnost jako skvělou, protože jak jde o nošení černé, tak neexistují kompromisy. Nelze vypadat tak trochu dobře. V nošení černé si nehrajeme na jedničky s minusem, chvalitebné a dostatečné. Jak jde o černou, tak je buď všechno dobře nebo všechno špatně. Je to buď jasný palec nahoru nebo jasný palec dolů.

Černá vám buď všechno vezme a nebo všechno dá. Vypadat v černé skvěle znamená na pomyslných miskách vah vyrovnat její sílu s vaší vlastní. Černá je velký soupeř a vy se jí musíte vyrovnat, jinak vás převálcuje. Ale pokud jste si rovni, pokud to ustojíte, tak vás černá odmění. Obdaruje vás pozitivy jako jsou třeba sebevědomí, elegance, dynamika a sex appell.

Je jen jedna výjimka …

Nic mezitím jsem neobjevila. Znám jen smutečně, řádově nebo skvěle!
Tedy vlastně kromě jedné mini výjimky. A tou je věk, respektive nízký věk. Na dvacetileté dívce s bezvadnou pletí „škodlivost černé“ ještě nebude až tolik vidět. U velmi mladých, hezkých dívek se z mých tří možností, jak vypadat v černé, profilují pouze dvě – vypadat skvěle nebo vypadat dobře. Jenže co je ve dvaceti vypadat dobře, z toho se za pár let (u někoho skutečně už za pár) pravděpodobně vyklube „smutečně“ nebo „řádově“.
Takže na to pozor, není vyhráno, není všem dnům konec. Je to jen dočasný stav, dočasná výjimka.

Takže, pod vlivem těchto informací, se můžete pokusit podívat se na sebe novým pohledem. Stáhněte si vlasy, odstraňte make-up, sundejte náušnice i řetízky a zadívejte se na sebe do zrcadla. Upřímně, bez předpojatosti, ale za to s očekáváním. A ono se něco ukáže. A uvidíte, co uvidíte?!
Smutek, řádovou sestru nebo šmrncovní ženu?
Ale ať už to dopadne jakkoliv, tak nezapomeňte, že pravda není od toho, aby vás uvrhla do deprese, ale aby vás posunula dál.