V krátké době jsem jednu podobnou myšlenku zaslechla hned ve dvou poměrně odlišných filmech. A to hned těsně po sobě. Prvním z nich byla sladká (a předvídatelná) americká komedie Prázdniny, která mně nalákala svým obsazením (Kate Winslet a Jude Law), ale ve výsledku se mi líbila vlastně jen díky myšlence, o které se chystám psát.

Po dlouhé době jsem v televizi opět viděla muzikál Mamma mia. Přepnula jsem na něj náhodně právě ve chvíli, kdy se schylovalo k písničce Dancing Queen A jako v každém muzikálu se i zde celkem všední scéna jak mávnutím přelije do něčeho velkolepého a dramatického. Meryl Streepová se se svými přítelkyněmi nejprve jen tak nenápadně popichuje, ale vzápětí se to celé naplno rozjede ….

Pravidelně každý týden, od pondělí do čtvrtka, vedu večerní lekce jógy a již víc než měsíc si od nich plánuji udělat týdenní pauzu. A pomýšlela jsem si právě na tento týden. Že nebudu řešit zdraví a neduhy ostatních lidí, ale pověnuji se jen sobě. Že si sama půjdu zacvičit, že si budu večer číst, nebo že půjdu do divadla.

Dlouhé roky jsem nemohla shodit břicho. Řídila jsem se obvyklými radami o spalování tuku. Začala jsem před lety s aerobním pohybem, při kterém se spalování nastartuje až po dvaceti minutách. Jezdila jsem tedy na rotopedu, šlapala na stepperu, hopsala v obýváku. Pak jsem přesedlala na měření tepové frekvence a úplně naposledy jsem zkoušela novodobý objev – intervalový trénink. Mezitím jsem samozřejmě posilovala, cvičila pilates a dýchala do břicha. Velké naděje jsem vkládala do hormonální jógy.