Řešíme s manželem dárky k vánocům:
On: Už jsem kupoval Mikovi (synovec) nůž?
Já: Ano, asi předloni.
On: A nevíš, jaký to byl?
Já: Nevím. Prostě zavírací nůž.
On: Nožů je spousta druhů. Liší se střenkou, čepelí, nástroji … No, tak já mu letos koupím nějaký dražší, ten jsem mu určitě nekupoval.
Já: Myslíš, že potřebuje další nůž? Že mu nestačí jeden?
On udiveně: Jeden? Samozřejmě, že nestačí. Muž musí mít spoustu nožů!
A mně najednou došlo, že to, co řekl, je mi velmi povědomé …
Jistěže. Podobný rozhovor jsme už vedli. Jen jsme hovořili o mých kabelkách.
Když každoročně a pravidelně jezdím na svůj víkend s jógou do Mariánských Lázních, kupuji si tam kabelku. Neskrytě to přiznávám a dokonce to avizuji i v propagační galerii k této mé akci. Nejsem asketická jogínka, která je povznesena nad hmotný svět, jsem jogínka, která má ráda hezké věci a rozumí jim.
A právě u takových zásadních kousků – jakými jsou kabelky (podobně jako boty, zimní kabáty …), je dobré mít svého obchodníka, kterému věříme. A takového jsem já našla v Mariánských Lázních. Na kabelkách se dá mnoho pokazit, odfláknout, skrýt, zfalšovat. Na kabelku jsou kladeny vysoké nároky. Kabelka musí souznít s naší osobností, musí být funkční, praktická, kvalitní, musí mít mnoho promyšlených detailů, především musí být dobře vypracovaná a ke všemu navíc ještě hezká.
Není výjimkou, že si ženy z mého kurzu své nákupní úlovky přinesou i na závěrečnou lekci jógy a tu pak zpestřím o zkušenosti z mé hlavní profese, odbornice na styl a módu a přidám krátký rozbor té které donesené věci, nejčastěji kabelky. Učím na nich vidět a rozpoznat přednosti zboží a parametry kvality.
A když se pak v neděli vrátím z víkendu domů, ukazuji manželovi tu svou novou:
Já: Jak se ti líbí tahle?
On: Takovou už přece máš.
Já: Ne, nemám. Tahle je jiná.
On: Kolik potřebuje mít žena kabelek?
Čímž se kruh našich otázek a odpovědí uzavřel.
Kolik potřebuje mít žena kabelek?
Asi tolik, kolik potřebuje mít muž nožů!
Winter in Paris 