Většina žen, které ke mě chodí na stylové konzultace minimálně jednou vysloví tuhle větu: „Měla bych asi být více ženská.“ Což je ve své podstatě velmi divná věta. Proč si tolik žen vlastně vůbec myslí, že jsou málo ženské? Proč by se měla ženskost nějak dokazovat? Kde a proč se v ženách tento pocit bere? A co s tím dělat?
Položte si následující otázky: „Jsem introvert? Jsem optimista? Jsem šťastná? Jsem romantická?“
Najít na ně správnou a jednoznačnou odpověď není úplně snadné. Je třeba se trochu zamyslet. A někdy se ani odpovědi nedobereme. Já vlastně nevím přesně, zda jsem optimista či pesimista. Někdy tak, jindy onak.
A teď položím další otázku: „Jsem žena?“
Nad tím není třeba vůbec přemýšlet. Nepochybujete. Ani vy, ani vaše okolí. Okamžitě znáte odpověď. Je to skutečnost, která je jasná. Bytostně zřejmá. Je to nad slunce jasné! Jsem žena. A není třeba to nijak dokazovat.
Kde nejsou pochyby,
tam se nemusí předkládat důkazy!
Jste žena a vždycky budete. Je to na vás vidět. A to i když na sobě nemáte zrovna sukni a nejste ověšená šperky jak vánoční stromeček. Jste žena, i když máte na sobě kalhoty. Ani vy, ani vaše okolí o tom nebude pochybovat. A kde nejsou pochyby, tam se nemusí předkládat důkazy. Nemusíme vůbec nic!
A posouváme se dál – k tomu, proč máme pocit, že svou ženskost musíme světu dokazovat? Myslím, že tyto pochyby o sobě přicházejí z vnějšku. Do našich životů neblaze zasahují módní a kosmetický průmysl, časopisy, média, internet. Všude se skloňuje slovo ženskost, všude vidíme sexy modelky, herečky, moderátorky. A i přestože namítáme, že nic z toho nevyhledáváme a cíleně nesledujeme, tak nás to přesto podprahově velmi ovlivňuje.
A další zdroj pochybností o naší ženskosti přichází od našich nejbližších. Poňoukají nás naše matky, dcery, kamarádky. Někdy také naši manželé. No řekněte, měli bychom se tlačit do úzkých, pouzdrových sukní jenom proto, že manžel má tyhle přísné, sexy typy rád. Možná ho kdysi před námi, možná už v pubertě, okouzlila nějaká byznys diva a on si touhu po ní v sobě nevědomě nese. Ale proč bych mu ji měla naplňovat právě já, která se v úzké sukni jen trápí?

Snaha nikam nevede
Ženy by neměly propadat dojmu, že musí naplňovat představy a nápady druhých lidí. Neměly bychom se snažit být někým jiným. Snaha je v tomto případě začátek konce. „Měla bych být více ženská, ale vlastně nevím úplně přesně jak“. Tak v zoufalství sáhneme po typických, osvědčených prostředcích jako jsou bižuterie, nabíraná sukně nebo nějaké třpytivé efekty. A pak už jen záleží na naší vůli. Paradoxně pevná vůle, která je všeobecně chválena jako něco pozitivního, má zde za následek, že nepříjemný pocit z nošení překonáme, popřeme se, prostě vydržíme to! (Ženy umí bohužel hodně vydržet.) Však si tělo za chvíli vznikne! A ono si opravdu zvykne. Na nikotin si také zvykne. Ale dobře nám z toho není. Ani z nikotinu, ani z „cizího“ oblečení.
Jako konkrétní a názorný příklad jsem si zvolila moderátorku Michaelu Jílkovou
Michaela Jílková, respektive její outfity, mi leží v hlavě a v konceptech už nějaký čas. A k tomuto tématu jsem si ji zvolila jako názorný příklad.

Takto ji známe z upoutávek jejího pořadu Máte Slovo na ČT1. Kalhotový kostým, bílá košile. Působí vyváženě, přesvědčivě, silně. seriózně a přitom příjemně. Podle mého je to jedna z jejích nejlepších podob. Kdyby se jí držela, tak by bylo vše v pořádku. Jako třeba Lucie Výborná. Obě jsou to totiž podobné jangové typy. A myslím, že by si nikdo o nich netroufl tvrdit, že jsou málo ženské. I přes ten kalhotový, pánský styl.

Jenže kreativita kostýmní návrhářky paní Jílkové je zřejmě nezměrná a tak střídá styly a střihy jak na běžícím pásu. Obléká na sebe páté přes deváté. Stylový chaos. Ale díky tomu chaosu my můžeme názorně vidět, že i když je žena hezká, mladá, má pěknou figuru a tým lidí, kteří na ní pracují, tak jí prostě nemůže slušet všechno! Sledujte dále.

Nehodnotím model. Sleduji jen to, jak to vypadá na paní Jílkové. Za mě tedy velmi podivně. A dostáváme se ke spojnici s tématem ženskosti.
Jemné, ženské modely na ní působí, jako kdyby to byla fotomontáž dvou různých žen. Z jedné ženy vzali tělo a z druhé ženy hlavu a dohromady to poněkud nepasuje. Její obličej je na jemné, lehké látky příliš ostrý, hranatý a její výraz poněkud tvrdý.

Romantické modely jí zkrátka příliš nelichotí. Krajky, něžné detaily, malé rukávky … a to celé umocněné jemnou, nenápadnou barvou, jako kdyby byly navrženy pro někoho úplně jiného. Pro někoho éteričtějšího, subtilnějšího, jinovějšího.

No řekněte, celá princezna. (Zde se hodí připomenout můj starší článek o princeznách. Řešila jsem tam podobné téma.)

Touhle společnou fotkou bych završila její krajkovo, volánkovo, lokýnkovou módní přehlídku, ze které je zřejmé, že čím více jde paní Jílková do „ženských“ prvků, tím pro ni hůře.
A zde naopak lépe!

Tento model, který mi něčím připomíná styl Carmen, je velmi povedený. Carmen také nebyla žádná poddajná dívenka v blankytně modrých krajkových šatech.
Paní Jílková je prostě taková „kotelnice“ a ne žádná křehká princezna. A proto jí budou nejlépe slušet silné, dramatické, až pekelně ostré barvy. Její sílu výrazu a projevu musí její oblečení přesně kopírovat. Půjde-li „níže„, pak bude vypadat divně. Takto výrazné ženy se nemusí (a nesmí) cpát do volánů, aby vypadaly žensky.

Další nápadnou vlastností paní Jílkové je určitá direktivnost. Tu v sobě nezapře. A proto i modely, které budou takových direktivně – přísných prvků využívat, jí budou velmi slušet. Taková neúprosná, striktní, ale přitom stylová a elegantní guvernantka. Moc pěkné!

Nekompromisnost a neústupnost je vidět i z prvního, minimalistického civilního modelu s rolákem.
Ale mě se velmi líbí na fotce vpravo v kožené bundě. Zde i přes úsměv opět ztělesňuje sílu a ostrost. ale tentokrát v takové sexy rovině. Vzhled přísná „domina“ jí také moc sluší.
Nenuťte se do ryze ženských prvků
Žena je vždy ženou. A je-li její naturel více jangový, energičtější, pak ve vynuceně ženských prvcích může vypadat rozpačitě až směšně.
Využijte toho, že žijete v dnešní době, kdy se může nosit cokoliv. Buďte klidně ženou v kalhotách a nepřipouštějte si žádné pochyby o vaší ženskosti. Noste to, co máte ráda a v čem se cítíte skvěle.