Tak nějak postupem času jsem zjistila, že jsou mi všechny moje kalhotky malé. A není to proto, že bych ztloustla. Mám obvod boků 98 centimetrů a podle tabulek, podle obecně vžitého velikostního zařazení a rad prodavaček jsem si vždycky kupovala velikost „M“.
nakupování
Moje dcera Rozárka mne požádala, abych s ní jela do obchodního domu IKEA. Spolu s manželem dokončují rekonstrukci domu a potřebovala ještě něco málo dokoupit. I když se mi z počátku moc nechtělo, nakonec jsem si řekla, že jsem tam vlastně už dlouho nebyla, a tak že s ní pojedu.
Ještě nedávno jsem kupovala svým blízkým drahé a náročné dárky. Manželovi mobilní telefon, letenku na víkend v Amsterdamu, dceři nový saxofon, mamince poukaz na dovolenou u moře, sestře a jejímu manželovi „podpultové“ drahé vstupenky do divadla. Ovšem ani jedna věc z toho, bohužel, nezafungovala tak, jak měla.
Oceňuji, že některé povedené a nadčasové kousky vyrábí firmy stále dokola, že s novou kolekcí nezmizí z nabídky. Jako třeba tílka se širokými, krajkovými ramínky v Promodu.
Tahle tílka jsou dokonce jedním z mých vůbec nejnošenějších svršků. A to po celý rok, od jara do zimy. A tak jsem se nedávno rozhodla jít si pro nové, pro to samé.
V poslední době se v kamenných obchodech i na internetu hodně rozmohly kabelky s označením „Genuine Leather“. A […]
Připadá vám tahle fotka povědomá? Je to záběr z úvodní scény kultovního dílu Mimikry ze seriálu Třicet případů […]
Mám ráda rovnováhu. Asi to bude trochu tím, že jsem narozená ve znamení Vah, ale i přesto si […]
Velmi se mi líbí slovo Matrix a vypůjčila jsem si ho do svého slovníku. Dokonale vystihuje situaci, o které chci právě psát. Situaci, která se týká nás žen.
Matrix je totiž obraz, kterému říkáme realita. Realita, o níž si mylně myslíme, že je to pravda! Ještě jinak řečeno – Matrix je uměle vytvářená realita vydávaná za skutečnost. A nemusíme se dívat jen na sci-fi filmy, abychom něco takového uviděli. Stačí jen být ženou v dnešní době.
Do obchodu mě nalákala žlutá kabelka, která svítila skrze výkladní skříň až na ulici. Nějakou takovou jsem si chtěla pořídit. Jako jiskru k mému černému oblečení. Vcházím do obchodu.
Za ta léta praxe už ale nakupuji trochu jinak, po svém. Rychlým pohledem přelétnu obchod, abych se stejně vrátila k té, která mě dovnitř nalákala.
Dříve jsem chodila. Naběhly jsme do nákupního centra a braly obchod po obchodu. Procházely, rozhlížely, vybíraly a zkoušely. Nakonec klientka nakoupila. Za tisíc, dva, pět, deset, dvacet … jak jí bylo libo. Ale jednoho dne jsem s tím skončila. Přestože to byla výrazná část mého příjmu, rozhodla jsem se, že už v tom nebudu pokračovat. A to z těchto důvodů:
Přestože ve svých článcích nabádám ke smysluplnému nakupování a štíhlejšímu šatníku, tak se rozhodně nenechte mýlit, že bych tím myslela, abyste na sobě šetřila.
Nemám ráda moderní slovní spojení MUST HAVE. Podle mého pohledu na módu a styl je to vlastně pěkný […]
Zařekla jsem se, že nebudu nakupovat v těch nejlevnějších, v těch nejvíc fast fashion obchodech (levnými obchody nemyslím […]
Bez okolků rovnou k věci. Prostá otázka, na kterou ale není vůbec jednoduchá odpověď: „Co dělat s nenošeným oblečením?„Problémem dnešní doby není kde a co koupit, nýbrž jak naložit s věcmi, které se mi už nehodí?!
Byla jsem na „dámském“ bazaru. Každá si tam mohla pronajmout stoleček a prodávat svoje věci – oděvy, obuv, doplňky, kabelky a šperky.
Miluji to! Tuhle atmosféru módy, trhů, takovéto hledání, probírání, hadříky, štendry a ramínka. Užívám si to. Včetně pocitu vděčnosti za každou takovou akci. Dětských bazárků je všude jak hub po dešti, ale největší objem nenošených a zbytečných věcí není mezi dětmi, ale mezi ženami! Prostě díky za všechno, co bojuje proti plýtvání, hromadění a co pootočí pomyslným kruhem nenošených věcí v našich skříních.
Dnešní článek byl tak trochu mimo plán. Měla už jsem téměř dokončený jiný, ale právě jsem viděla něco, co stálo za změnu plánu. Seděla jsem v předzahrádce restaurace a jak to tak často dělávám, při bílém polosuchém pozoruji kolemjdoucí ženy, jež jsou pro mne bohatým zdrojem inspirace. Sleduji je svým typickým úhlem pohledu, který snoubí krásu, tělo a módu. A dnes se obzvlášť zadařilo, protože se mi před očima odehrála velmi zajímavá promenáda s jedním silným společným prvkem.
Připadá vám tento nadpis trochu nelogický? Na první pohled možná ano, ale skrývá se za ním další z řady praktických a užitečných článků.
Začnu tím, že typický český člověk zastává názor „mít hodně věcí za málo peněz“. Já naopak propaguji ideu zcela protichůdnou. Říkám, že je lepší „mít málo věcí za hodně peněz“. Ale aby tato myšlenka dávala smysl a finančně vás nezruinovala, tak musí být splněna základní podmínka. A to ta, že vaše věci musí být stoprocentní a bez jediného kompromisu. Tedy přesně takové, které vaši osobnost dokonale vystihují, které vám sluší a které vám skvěle padnou. A to do nejmenších detailů!
Procházím obchody a míjím již několikátý model s bílým límečkem. Zdálky nebo na stojanu vypadají docela pěkné, jakmile ovšem […]
Při třídění oděvů, ať již vlastních nebo svých klientek, jsem si uvědomila zajímavé spojitosti. Za nenošenými kousky z našich skříní se často skrývají velmi podobné příběhy. Zjistila jsem totiž, že byly pořízeny za téměř shodných okolností. Tyto okolnosti jsem popsala a rozdělila do osmi skupin.
Winter in Paris 