Možná jste, stejně jako já, postřehli, že postavení žen v pohádkách není nikterak slavné. Že většina ženských hrdinek […]
pozor
Všichni dnes milují anděly. Jsou jich plná květinářství a obchody s dárkovým zbožím, které sice vypadá jako pod […]
Tím že chodím do kaváren většinou sama, tak si vyslechnu spoustu rozhovorů od vedlejších stolů. A mám-li být upřímná, tak mi to ani moc nevadí. Vlastně mě to velmi inspiruje a baví – být posluchačkou cizích příběhů.
Oceňuji, že některé povedené a nadčasové kousky vyrábí firmy stále dokola, že s novou kolekcí nezmizí z nabídky. Jako třeba tílka se širokými, krajkovými ramínky v Promodu.
Tahle tílka jsou dokonce jedním z mých vůbec nejnošenějších svršků. A to po celý rok, od jara do zimy. A tak jsem se nedávno rozhodla jít si pro nové, pro to samé.
Už dlouho se mi nestalo, že by mě zaujala nějaká reklama. Vlastně si nevzpomínám vůbec na žádnou … Až na tu – před pár dny v časopisu, který jsem si půjčila ze stojanu v kavárně.
V poslední době se v kamenných obchodech i na internetu hodně rozmohly kabelky s označením „Genuine Leather“. A […]
Abych měla na koupališti co číst, tak jsem si, po dlouhé době, koupila v trafice časopis. Moje Psychologie. Nejdřív jsem jen tak listovala a prohlížela si obrázky … a když jsem narazila na stránku Tipy, tak jsem se (rovněž po dlouhé době) rozesmála nahlas. Až se postarší manželský pár ležící vedle na dece po mně otočil. Uviděla jsem totiž tohle:
Je velmi pravděpodobné, že i vy, stejně jako většina lidí, stejně jako i já, občas, někdy více, někdy méně, řešíte, co si o vás myslí ostatní. A není divu. Byli jsme k tomu vedeni. Byli jsme tomu naučeni. Od drobností až po velké věci: „Ukliď si, setři si tu rtěnku, v tomhle nemůžeš jít na rodinnou oslavu, co si o tobě pomyslí lidi, když zůstaneš svobodná matka? Mnohokrát obehraná písnička. Co řeknou sousedé, kamarádky, příbuzní a vlastně všichni kolemjdoucí …“
Nezajímají mě žádné výživové systémy. A nezáleží, zda se zašťiťují zdravím, hubnutím, či krásou.
Ty nejzajímavější kousky mě paradoxně stály nejméně peněz. A většinou pocházejí ze second handů. Tam totiž ještě máme šanci najít, jak já říkám, staré dobré střihy a staré dobré materiály, nejen polyester, kterého jsou dnes plné obchody. Ale to jen tak na úvod.
Připadá vám tahle fotka povědomá? Je to záběr z úvodní scény kultovního dílu Mimikry ze seriálu Třicet případů […]
„A nechcete k těm sandálům ještě hedvábný sprej na nohy?“ zeptala se prodavačka. „Hedvábný? A k čemu to má […]
Všimli jste si, kolik běhá po našich ulicích obarvených hlav? Jejich počet bych definovala přesně takhle – je jich víc než dost! Pominu-li barvení šedivých vlasů odstínem své vlastní původní barvy, který by neměl být na první (i druhý) pohled rozpoznatelný, tak hlavní důvod barvení vidím takto:
Začnu jedním konkrétním příkladem. Před pár lety jsem se vzdělávala u jisté paní. A za tyhle studia jsem jí zaplatila opravdu hodně peněz. A když říkám hodně, tak myslím opravdu hodně. Rozhodně ne žádných deset, dvacet tisíc. Mnohem více …
My Češi jsme, nejen co se týče módy, poněkud davový národ. Dlouho mu trvá, než něčemu dá důvěru, […]
A nutno podotknout … učila snadno a odnaučuji těžce!
Zkrátka, to co mi bylo v první polovině života institucemi, společností, rodiči a autoritami jakéhokoliv druhu vštěpováno, tak to se v druhé polovině života, sama svým vlastním hledáním, odnaučuji.
A co tím vlastně myslím?
Velmi se mi líbí slovo Matrix a vypůjčila jsem si ho do svého slovníku. Dokonale vystihuje situaci, o které chci právě psát. Situaci, která se týká nás žen.
Matrix je totiž obraz, kterému říkáme realita. Realita, o níž si mylně myslíme, že je to pravda! Ještě jinak řečeno – Matrix je uměle vytvářená realita vydávaná za skutečnost. A nemusíme se dívat jen na sci-fi filmy, abychom něco takového uviděli. Stačí jen být ženou v dnešní době.
Pravidelně každý týden, od pondělí do čtvrtka, vedu večerní lekce jógy a již víc než měsíc si od nich plánuji udělat týdenní pauzu. A pomýšlela jsem si právě na tento týden. Že nebudu řešit zdraví a neduhy ostatních lidí, ale pověnuji se jen sobě. Že si sama půjdu zacvičit, že si budu večer číst, nebo že půjdu do divadla.
Do obchodu mě nalákala žlutá kabelka, která svítila skrze výkladní skříň až na ulici. Nějakou takovou jsem si chtěla pořídit. Jako jiskru k mému černému oblečení. Vcházím do obchodu.
Za ta léta praxe už ale nakupuji trochu jinak, po svém. Rychlým pohledem přelétnu obchod, abych se stejně vrátila k té, která mě dovnitř nalákala.
Winter in Paris 