Kamarádek nemám mnoho. Dalo by říct, že jich mám spíše méně než-li více. A ještě vlastně docela nedávno jsem si myslela, že ty „staré kamarádky“, které znám již z mládí, jsou pro mne mnohem cennější, než ty novější, které znám jen kratší dobu. Že zkrátka svazky, které mají společnou dlouhou historii, tak mají vyšší hodnotu. Podobně jako třeba archivní vína nebo starožitný nábytek.
Category Archive: Život
Začala jsem s kouřením vlastně až docela pozdě. Žádná osmá třída za bukem, ani v šestnácti na zábavě, […]
Já jsem si to o sobě také myslela. Byla jsem si jistá, že tuhle oblast mám vyřešenou. Odbornějšími slovy – […]
Nikdy jsem nebyla vysloveně sportovní děvče. Na základce jsem mívala z tělocviku dvojku. Výmyk na hrazdě byl pro mě […]
Píše se 10. ledna a ještě máme princezny z vánoc v živé paměti, tak se na ně pojďme […]
Prohlížím si medailonek, který jsem sama vyrobila. Je to můj poslední hand made kousek. Už je nedělám. Už vlastně […]
Obrátím-li se zpět do svého dětství, tak se mi okamžitě vybaví velmi jasná a konkrétní série vzpomínek. Nazvala […]
V kavárně nebo v restauraci … Už jste si někdy všimla, kolik kolem sebe uvidíte osamocených kabelek ledabyle odložených na […]
Důležitá informace úvodem! Tento článek jsem publikovala v srpnu roku 2016, kdy jsem Metodu 8 stylů, později přejmenovanou […]
Závist je prý jedna z nejhorších vlastností. Říká se to. Z pohádky to ví každé malé dítě. Ale […]
Na Facebooku na mě vyskočil článek populárního portálu pro dobrou náladu „Mějte se rády takové, jaké jste. Vypadat […]
Žili, byli … jeden vrabec a jeden papoušek. Byli by asi vcelku šťastní a spokojení, kdyby …. Kdyby […]
Přesně jak to říkal Zdeněk Svěrák v pohádce Lotrando a Zubejda: „Ne všechny rady rodičů bývají vždy moudré“, tak i […]
Myslíte, že je to nesmysl? Proč v době, kdy je na trhu taková široká nabídka, ze sebe dělat chudinku […]
Když mi bylo čtrnáct, měla jsem 50 kilo a několik mindráků. A ani k jednomu jsem neměla důvod. […]
V závěru seriálu v epizodě Američanka v Paříži dostává Carrie od Aleksandra Petrovského překrásný náhrdelník. Jemný, něžný, z broušených […]
Vlastně vcelku nic. Nic zvláštního … jen jsem jela autem. Asi tak ve dvaceti letech, spíše i později … […]
Dnes jsem stála ve frontě na poště za naší sousedkou a jak to tak u nás v Tuchlovicích […]
Inspirovala mě moje osobní příhoda. Posílala jsem do jedné galerie v Olomouci zásilku s objednanými keramickými plastikami. A navíc – jako dárek – jsem jim k zaplacenému zboží přibalila ještě spoustu malinkých keramických obrázků. Řekla jsem si: „Nechci je už prodávat, tak ať v Olomouci udělají radost! Ať je rozdají svým známým nebo zákazníkům …“ Kdybych tyto obrázky přepočítala na peníze, bylo by to minimálně za 3 – 4 stovky. Prostě malé a vcelku hodnotné dárečky.
Winter in Paris 