Není to trochu nuda, mít celý život stále stejnou štíhlou postavu?!

Dnes jsem stála ve frontě na poště za naší sousedkou a jak to tak u nás v Tuchlovicích pomalu „odsejpá“, tak prostě máte čas sledovat i to, čeho byste si za normálních okolností ani nepovšimli. A jak tak pozoruji, uvědomila jsem si, že „ona“ (sousedka) má od té doby, co jí znám (no, asi 25 let!) pořád stejnou figuru.  Je prostě pořád stejně štíhlá! (Sakra!!!)
Ale vždyť vlastně znám spoustu takových žen. Jsou to právě ty šťastné typy, které nemají ani gram tuku navíc, neznají slovo dieta a od svých šestnácti mají stále stejnou „dívčí“ postavu. Má to ale někdo kliku!

Ale pak se odněkud vynořila podivná a naléhavá myšlenka. Nejprve mi přišla absurdní. Pak jsem ji „zvážila“ z druhého možného pohledu. Není to jen převlečená zloba a závist? Ale nakonec jsem vyhodnotila, že ne .., že je to vlastně zajímavý úhel pohledu, který by stál za trochu pozornosti. Ona myšlenka byla totiž taková:

Není to trochu nuda, mít celý život stále stejnou štíhlou postavu? A o co všechno tyhle ženy díky této zdánlivé přednosti přicházejí?

  • Jistojistě přicházejí o úžasný pocit, když se nám „normálním“ podaří shodit několik kilo. O ten pocit neskutečné lehkosti. Jakoby snad ani nefungovala gravitace.
  • Nikdy nevychutnají okamžik, když v obchodech na stojanu už nemusí hledat velikost 42 ale 38. Jak je to číslo s trojkou na začátku magické !!
  • Přicházejí o to zvláštní překvapení, když se jednoho rána probudí v posteli a zjistí, že je v matraci tlačí kyčelní hrbol, který byl ještě nedávno zahalen tukem.
  • Přicházejí o ta slova obdivu a chvály od okolí, když se vám konečně a skutečně podaří zhubnout. Poklony a komplimenty od rodiny, přátel a dokonce i nepřátel (kteří prostě chtě nechtě musí přiznat, že vypadáte dobře a ve skrytu duše možná očekávají nějaký převratný recept na hubnutí).
  • Ten, kdo prostě stabilně podává skvělé výsledky (nebo stabilně vypadá dobře), tak toho jednoho dne všichni chválit přestanou. Je to prostě standart, který se neoceňuje, ale očekává!
  • Ženy, které nebojují s váhou, se také „nemusí hlídat“ a a tak se může snadno stát, že přestanou nebo spíš nikdy nezačnou „být ve střehu“. Nemusí totiž počítat kalorie, nemusí se omezovat, nemusí se zajímat o nasycené a nenasycené tuky … a tak možná den po dni, dortík po dortíku, cola po cole …. si zadělávají na případné zdravotní potíže.
  • Nemusí ani dokonce chodit cvičit. Protože co si budeme nalhávat, krása a touha po skvělé postavě je větší motivace ke cvičení než zdraví. „Nemusíte se mnou souhlasit, ale to je tak všechno, co se proti tomu dá dělat“ …. jak by řekl Jára Cimrman :-)
  • Prakticky celý můj dosavadní život byl totiž zasvěcen střídání period štíhlosti a přibírání. Můj život je jedna pravidelná křivka o výkyvech cca deseti kil. Období půvabná, kdy jsem si svou štíhlost užívala a období druhá. Ale nemůžu říct, že by to byla období nešťastná. Byla to období plná naděje, představ a příslibů …. období plná vizí, jak to zase bude krásné, až zase budu mít svých 58 kilo!

Zkrátka život pestrý a překvapivý jak na houpačce. Protože bez starostí neoceníme radosti a bez nadváhy neoceníme útlost.
A o to permanentně štíhlé ženy přicházejí! A za tím si stojím!!!